https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/dvacet-let-od-nicivych-povodni-v-praze-mesto-investovalo-do-povodnove-ochrany-ctyri-miliardy-korun
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Dvacet let od ničivých povodní v Praze: Město investovalo do povodňové ochrany čtyři miliardy korun

31.7.2022 02:05 | PRAHA (ČTK)
Při povodni v roce 2002 se Vltava vylila ze svých břehů. Na snímku je stanice tramvaje Malostranská.
Při povodni v roce 2002 se Vltava vylila ze svých břehů. Na snímku je stanice tramvaje Malostranská.
Foto | Jan Stejskal / Ekolist.cz
Pražský magistrát vložil od ničivých povodní v roce 2002 do protipovodňové ochrany města na čtyři miliardy korun. Vybudováno bylo asi 20 kilometrů zábran, vrata uzavírající Čertovku a na Rokytce v Libni vznikla čerpací stanice a protipovodňové uzávěry přítoků této říčky. Město také postupně revitalizuje potoky a říčky, v minulosti narovnané toky navrací do jejich původních koryt. Pražskou zoologickou zahradu by v budoucnu před záplavami mohla chránit nová protipovodňová stěna. Povodeň před 20 lety poškodila mimo jiné téměř dvě desítky stanic pražského metra a pod vodou skončily i dvě soupravy metra. Celkem v Praze povodeň napáchala škodu za 27 miliard korun a poničila desítky domů.
 

Povodeň před 20 lety napáchala v Praze škodu asi 27 miliard korun a evakuováno muselo být na 50 000 obyvatel.

Protipovodňová opatření města nyní tvoří například zemní valy, pevné betonové stěny a hliníkové mobilní hrazení. Celková délka ochrany je 19,26 kilometru. Z toho mobilní hrazení tvoří 6,8 kilometru a jeho výška je od 0,2 do 6,27 metru. Pod všemi zábranami jsou vybudovány stěny, které vedou až do nepropustného podloží, což je v některých místech až 12 metrů hluboko, sdělil mluvčí magistrátu Vít Hofman.

Kromě zábran podél Vltavy vznikla také čerpací stanice na Rokytce s šesti čerpadly. Město vybudovalo rovněž protipovodňový uzávěr přístavů a přítoku říčky. Stanice umožňuje uzavřít ústí Rokytky i dešťovou kanalizaci a přečerpávat vodu do Vltavy. Nad vraty vedou z Thomayerových sadů na Libeňský ostrov lávky pro pěší a cyklisty. Jsou osm metrů nad hladinou vody z roku 2002.

V centru města byl vybudován uzávěr Čertovky. "Jedná se o vrata skrytá pod zemí o hmotnosti 51 tun, která jsou 23,5 metru dlouhá a 4,9 metru vysoká," uvedl Hofman. Na vrata je podle ně možné ještě přistavět mobilní zábrany, a celkově tak vytvořit hrazení o výšce 7,87 metru. Čerpací stanice a zábrany vznikly rovněž na jihu města.

Mezi protipovodňová opatření patří podle Hofmana také revitalizace potoků a říček. V minulosti byla totiž jejich koryta v řadě případů narovnána a vybetonována, což znemožnilo, aby se voda při záplavách přirozeně rozlila do míst, kde neohrožuje lidi a jejich domy, uvedl.

Opraveno bylo například koryto Botiče, Kunratický potok v Braníku, v některých místech Litovecko-Šárecký potok nebo Lipanský a Záběhlický potok. "Aktuálně pracujeme na zvětšení koryta Litovicko-Šáreckého potoka nad oborou Hvězda nebo na rozšíření Botiče v Záběhlicích. Připravujeme revitalizaci soutoku Rokytky a Říčanského potoka," uvedl Hofman.

Magistrát zároveň rozšiřuje protipovodňová opatření na Zbraslavi a rozšíří ho mezi Starým a Novým Městem. V Radotíně pokračuje rozšíření ochrany ve Vrážské ulici. Problémem podle mluvčího stále zůstává ochrana Lahovic, Lahoviček a Sedlce. "Problémem je také oblast soutoku Litovicko-Šáreckého potoka s Vltavou v ulici V Podbabě, jde o 35 ohrožených nemovitostí, rezidenci Břetislavka a přilehlý hostinec," dodal Hofman.

Proti velké vodě je ochráněn rovněž tunelový komplex Blanka. Jeho jedna část, a sice Bubenečský tunel, vede pod Vltavou, ale chráněn je od řeky protipovodňovým valem. "Poskytuje dostatečnou ochranu proti systematickému riziku povodní. Za valem se nachází nejen portály tunelu, tedy vjezd a výjezd do dopravní části stavby, tak vstup do technologického centra," sdělil ČTK Jakub Karlíček ze společnosti Satra, která Blanku pro město provozuje.

Foto | Effenberger / Wikimeda Commons

Pražský dopravní podnik (DPP) po povodních v srpnu 2002 postupně zvýšil o desítky centimetrů zábrany proti velké vodě, opravil čerpací stanice, zlepšil napojení na kanalizaci a zajistil, aby se voda do metra nedostala takzvanými průchodkami, kterými vedou kabely. ČTK to sdělila mluvčí DPP Aneta Řehková.

"Nejohroženější součástí MHD v případě povodní je metro. Týká se to stanic, které jsou v blízkosti Vltavy, případně pokud vlaky projíždějí pod řekou. Okolo těchto stanic stavíme mobilní povodňové zábrany a na některých místech umisťujeme pytle s pískem," uvedla mluvčí.

Povodňová opatření v metru byla do roku 2002 připravena na stoletou vodu, kterou tehdejší záplavy násobně překonaly. "Abychom zabránili opakování této situace, nastavili jsme nová opatření. Mezi nejdůležitější patří zvýšení ochranných prvků stanic o 60 centimetrů nad to, kam dosáhla hladina vody v roce 2002," uvedla Řehková.

Upraveny byly podle ní výtlaky čerpacích stanic a jejich napojení na kanalizaci, kdy do nich podnik vložil zpětné klapky zabraňující vodě z kanalizace vrátila se zpět do metra. Překontrolovány a vylepšeny byly tlakové uzávěry, jejichž funkčnost podnik pravidelně testuje. Voda před 20 lety natekla do některých stanic metra také otevřenými průchodkami kabelů. Ty jsou nyní kvalitnější.

Podnik změnil také pravidla sledování vývoje povodňových situací, což umožní včas evakuovat a uzavírat stanice a tunely v ohrožených oblastech. "Technologie chránící metro před povodní, kontroluje DPP nejméně jednou do měsíce," dodala Řehková.

K omezení provozu metra dochází podle ní při vyhlášení třetího stupně povodňové aktivity. V tu chvíli vlaky ohroženými stanicemi jen projíždějí nebo je v některých úsecích zaveden kyvadlový provoz. Při předcházejícím druhém stupni zaměstnanci kontrolují funkčnost protipovodňových zařízení.

U povrchové MHD při druhém stupni podnik připravuje změny tras linek a vyčleňuje vozy k přepravě povodňových zábran a čerpadel. Z ohrožených oblastí evakuuje zaměstnance a materiál. Tramvaje jedoucí podél Vltavy či po mostech jsou při možném ohrožení odkláněny na jiné trasy, nebo nahrazovány autobusy. Lanovka v zoo se zastaví již při prvním povodňovém stupni. Rovněž autobusy jsou odkláněny z oblastí ohrožených velkou vodou.

Povodeň v roce 2002 zaplavila 18 z tehdejších 51 stanic pražského metra a 19,6 kilometru tunelů, což bylo asi 39 procent z tehdejší celkové délky. Poškozeno bylo 107 ramen eskalátorů a 23 výtahů. Celkem se muselo z podzemí vyčerpat 1,2 milionu metrů krychlových vody. Ve stanici Florenc zůstaly "utopené" dvě soupravy metra, které tam byly odstaveny bez cestujících, připraveny k rannímu výjezdu.

Foto | Effenberger / Wikimeda Commons

Pražskou zoologickou zahradu by v budoucnu před záplavami mohla chránit nová protipovodňová stěna. Podle aktuálního návrhu pražského Institutu plánování a rozvoje (IPR) by měla vzniknout zhruba v místech, kde nyní zahradu v její spodní části ohraničuje plot. V rozhovoru s ČTK to řekl ředitel zoo Miroslav Bobek. Vybudování adekvátní protipovodňové ochrany zahrady by uvítal. Záplavy v letech 2002 a 2013 totiž zoo způsobily velké materiální škody a zapříčinily smrt několika chovaných zvířat. Zoo proti velké vodě nyní chrání val. Na nové místo mimo záplavovou oblast se také přesunuly pavilony obtížně evakuovatelných zvířat.

IPR podobu vyššího zabezpečení zoologické zahrady před velkou vodou řeší v koncepci revitalizace Trojské kotliny. Podle informací na webu této příspěvkové organizace Prahy by projekt měla rada hlavního města schvalovat letos v létě. O protipovodňové ochraně Troje se diskutuje řadu let.

Případná stavba protipovodňové stěny se podle ředitele Bobka dotkne spodní části zoo. Studie, kterou připravil IPR, počítá podle něj mimo jiné se změnou výšky terénu v areálu zahrady. "Bude to znamenat významné předělání celé části zoo přiléhající k této zdi, včetně výstavby nového pavilonu šelem," řekl.

Při záplavách v roce 2002 chránil pražskou zoo val z 90. let dimenzovaný na dvacetiletou vodu. Tisíciletou vodu tak nemohl zadržet. O 11 let později se navíc ukázalo, že val neudrží ani dvacetiletou vodu a přetéká dříve. Povodně v roce 2002 způsobily v pražské zoo škodu 232 milionů korun a vyžádaly si život desítek zvířat. Záplavy v roce 2013 způsobily škodu 52 milionů korun.

Z části zoo, která je v záplavové oblasti, se do míst v horní části areálu od doby povodní v srpnu 2002 přesunuly pavilony slonů a hrochů. Evakuace velkých zvířat je podle ředitele Bobka problematická. V roce 2002 tak museli pracovníci zahrady utratit sloního samce Kadíra. Zoo se také na základě zkušeností z let 2002 a 2013 rozhodla pro výstavbu nového pavilonu goril. Lidoopům měla bezpečí zajistit protipovodňová věž vybudovaná při původním pavilonu v nejnižší části zoo. Při záplavách v roce 2002 ale byla věž zcela zatopena a gorily musely být evakuovány. Podobně tomu bylo o 11 let později. Nová expozice, která je největším výstavním prostorem zoo v Troji, se návštěvníkům otevře 28. září.

Ve spodní části zoo v nivě Vltavy tak zůstává ptactvo, lachtani, velké šelmy a v původním pavilonu také tři gorilí samci. Jejich evakuace by podle ředitele zoo v případě povodně neměla být na rozdíl od rodinné skupiny příliš komplikovaná. Při posledních rekonstrukcích objektů byly podle Bobka použity voděodolné materiály pro snížení případných škod.

Záplavy v srpnu 2002 postihly téměř celé Čechy, o život při nich přišlo 17 lidí.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

 
reklama


Blíž přírodě

Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist