https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/dvacet-let-vyzkumu-hyen-skvrnitych-mamanci-jsou-na-tom-lip
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Dvacet let výzkumu hyen skvrnitých: Mamánci jsou na tom líp

5.4.2016 01:48 | PRAHA (Ekolist.cz)
Zoologové z berlínského Leibnizova institutu IZW strávili se sledováním osmi klanů hyen skvrnitých, žijících v tanzanském kráteru Ngorongoro, plných dvacet let. Své poznatky zužitkovali při hledání odpovědi na otázku, zda se nějak výrazně liší úspěch samců, kteří se rozhodnou rodinný klan opustit a hledat štěstí u sousedů, od těch, kteří zůstanou „u maminky“.
Zoologové z berlínského Leibnizova institutu IZW strávili se sledováním osmi klanů hyen skvrnitých, žijících v tanzanském kráteru Ngorongoro, plných dvacet let. Své poznatky zužitkovali při hledání odpovědi na otázku, zda se nějak výrazně liší úspěch samců, kteří se rozhodnou rodinný klan opustit a hledat štěstí u sousedů, od těch, kteří zůstanou „u maminky“.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Eve Davidian / IZW
Na opečovávané mamánky máme tendence zahlížet jako na druhořadé a pro zakládání rodiny nepříliš spolehlivé samce. Jak ale ukazuje dvacet let terénní práce berlínských zoologů, neplatí to vždy. Mladí samci hyen skvrnitých, kteří se rozhodnou raději zůstat s rodinnou smečkou, než vyrazit za rozmnožováním do světa, si v konečném výsledku nevedou o nic hůře, spíš naopak. Podpora matky jim zajistí lepší společenské postavení i lepší přístup k potravě i samicím, píše AlphaGalileo.
 

Zoologové z berlínského Leibnizova institutu IZW strávili se sledováním osmi klanů hyen skvrnitých, žijících v tanzanském kráteru Ngorongoro, plných dvacet let. Během této úctyhodné doby sesbírali demografické údaje o více než 250 samcích. Soustředili se přitom jak na vzájemné chování a přežití hyeních samců, tak i detailní popis kondice jednotlivců a výsledný reprodukční úspěch. Všechny tyto informace pak zužitkovali při hledání odpovědi na otázku, zda se nějak výrazně liší úspěch samců, kteří se rozhodnou rodinný klan opustit a hledat štěstí u sousedů, od těch, kteří zůstanou „u maminky“.

U většiny savců se setkáváme s dvěma typy samců: s těmi, kteří se raději drží na známém domácím teritoriu (tzv. filopatrie) a těmi, kteří vyráží hledat partnerku k rozmnožování a nové teritorium jinde. První zmíněná kategorie pak bývá mezi lidmi nelichotivě považována za „mamánky“ či „zboží s prošlou lhůtou spotřeby“. Jenže minimálně na příkladu hyen platí, že se reprodukční úspěch obou typů samců nijak neliší. Navíc se zdá, že jediné, co ovlivňuje rozhodnutí mladých samců zůstat doma či jít do světa, je aktuální množství dostupných mladých samic, se kterými by se mohli pářit.

Populace smečkových živočichů v přírodě se skládají z různého počtu samců a samic a vzájemný poměr zastoupení obou pohlaví kolísá v závislosti na celé řadě environmentálních faktorů. Z této přírodní loterie ale pořád vyplývá, že tam, kde se narodí samec, bude o samici míň. Proto je pravděpodobné, že se mladý samec raději vydá do světa, než aby na tu pravou čekal doma. Podobně se chová i většina samců hyen v Ngorongoro, když opouští rodný klan a zkouší štěstí v jednom ze sedmi dalších.



Ti, co se ale rozhodnou přidržet se máminy sukně, na tom ale rozhodně netratí. Hyeny totiž žijí v propracovaném matriarchálním systému, kde navíc mladé samice mohou samy výrazně ovlivnit soupeření samců. „Matka přitom poskytuje významnou podporu svým synům už tím, že jim zajišťuje vyšší sociální postavení,“ říká Eve Davidianová, zooložka z IZW. „Mamánci“ pak mají privilegovaný přístup k potravě, což jim umožňuje trávit více času nadbíháním samicím. A ne ledajakým: převážně těm, co mají vyšší společenský statut.

V konečném důsledku se tak domácký samec hyeny dočká prvních potomků dříve, než ten, který vyrazil do světa. Systém, dle kterého si samice hyen vybírají vhodné samce k páření, je velice komplexní. „Obecně samice preferují samce, kteří se narodili nebo se ke skupině připojili, když už byly na světě,“ Popisuje Davidianová. „Tento jednoduchý mechanismus přirozeným způsobem zabraňuje příbuzenskému páření.“ Samec, který se chce prosadit bez pomoci matky, pak musí hledat takový klan, kde je více samic.

Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
Radomír Dohnal
tisknout poslat
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení


Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

reklama



Blíž přírodě

 

Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist