https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/dvanact-tun-uranu-a-troska-plutonia
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Dvanáct tun uranu a troška plutonia

26.1.2001 13:52 | PRAHA (EkoList)
Stránky novin jsou v posledních dnech plné zpráv o tzv. balkánském syndromu. Panuje obava, že řada onemocnění a úmrtí vojáků z různých států sloužících na území bývalé Jugoslávie, konkrétně v Bosně a Hercegovině a na území srbské provincie Kosovo, může souviset s používáním střel obsahujících ochuzený uran.
 

Vojáci, jejichž choroby jsou označovány za možný důsledek tzv. balkánského syndromu, trpí různými rakovinnými onemocněními, často leukémií. Souvislost mezi těmito onemocněními a používáním ochuzeného uranu není dosud prokázána (nemusíte být vystaveni zrovna působení ochuzeného uranu, abyste onemocněli rakovinou). Řada lékařů také tvrdí, že není možné, aby se následky případného ozáření projevily tak rychle.

Uran může zabít rychle

Zpravodajství britské stanice BBC na internetu však 16. ledna informovalo o názoru dvou významných britských vědců, podle nichž není vyloučeno, že se rakovinná onemocnění mohou u osob zasažených prachem obsahujícím ochuzený uran rozvinout mnohem rychleji, než se všeobecně soudí. Ani jeden z obou vědců (jeden je profesorem fyziky a druhý předním odborníkem na vlivy ionizujícího záření) si však nepřál zveřejnit své jméno.

Rozporné jsou rovněž zprávy o možných vlivech ochuzeného uranu na zdraví místních obyvatel. Podle bosenskosrbského ministra zdravotnictví Željko Rodiče byl v bosenské Republice srbské (RS) zaznamenán zvýšený počet případů rakoviny, nebyla však prý zjištěna jasná souvislost s tím, že síly NATO používaly za bosenské války v první polovině devadesátých let munici s ochuzeným uranem. Podle Slavice Jovanovičové, lékařka z města Bratunac na východě Bosny, je mezi srbskými uprchlíky z předměstí Sarajeva Hadžiči, kteří se uchýlili do Bratunace, úmrtnost dvojnásobná ve srovnání s ostatním obyvatelstvem RS. Tato skutečnost může podle Jovanovičové souviset s radiací v Hadžiči po bombardování NATO za bosenské války. Světová zdravotnická organizace (WHO) naproti tomu oznámila, že v Kosovu nezaznamenala zvýšení počtu případů leukémie po skončení leteckých útoků NATO proti Jugoslávii v červnu 1999.

Munice obsahovala i plutonium

Většina níže uvedených informací o složení a vlastnostech ochuzeného uranu vychází z předpokladu, že ochuzený uran byl získán při zpracovávání přírodního uranu. 16. ledna letošního roku však Program OSN pro životní prostředí (UNEP) oznámil, že jedna z laboratoří, které analyzují vzorky odebrané experty UNEP v Kosovu, nalezla v ochuzeném uranu ze střel NATO 0,0028 % vysoce radioaktivního uranu 236. Nalezená množství nezvyšují významně radioaktivitu nalezených vzorků, ale znamenají, že ochuzený uran používaný NATO pochází z procesu přepracování vyhořelého paliva z jaderných elektráren. Současně se objevily zprávy, že munice NATO obsahuje rovněž stopová množství radioaktivního a prudce jedovatého plutonia.

Mluvčí NATO v reakci na tyto zprávy prohlásil, že "není novinkou", že se v ochuzeném uranu může objevit jak uran 236, tak plutonium, zjištěné koncentrace jsou však prý bezvýznamné. Není však jasné, proč, pokud tato informace není novinkou, ji NATO veřejnosti nesdělilo dříve, než ji odhalily laboratoře UNEP.

Pravda vycházela najevo postupně

Používání munice s ochuzeným uranem přiznávalo NATO jen zdráhavě. 9. dubna 1999 uvedl ruský ministr zahraničí Igor Ivanov, že je přesvědčen, že NATO při bombardování Jugoslávie používá střely s ochuzeným uranem. Britské ministerstvo obrany tehdy prohlásilo, že si nemyslí, že je ochuzený uran používán. 3. května 1999 na tiskové konferenci amerického ministerstva obrany generálmajor Chuck Wald na opakovaný dotaz novináře, zda americká letadla A10 při útocích střílejí uranovou municí, však odpověděl stručným a jasným "ano".

Nicméně oficiálně NATO ještě dlouho odmítalo potvrdit použití munice obsahující ochuzený uran. Když se pracovníci UNEP vypravili v srpnu 1999 do Kosova, velení jednotek KFOR jim sdělilo, že informace o použití ochuzeného uranu jsou tajné.

Teprve v únoru roku 2000 zaslal generální tajemník NATO lord Robertson generálnímu tajemníku OSN Kofi Annnovi dopis, ve kterém mu sdělil množství ochuzeného uranu použitého při náletech NATO.

Způsob, jakým zodpovědní činitelé NATO a USA dávkují informace o použití ochuzeného uranu a možných zdravotních rizicích, vyvolává vážné pochybnosti i u ostatních členských zemí NATO. Německý ministr obrany Rudolf Scharping se 20. ledna nechal slyšet, že nelze "partnery z aliance, jako je Německo, informovat prostřednictvím dokumentů zveřejněných na internetu". Evropský parlament 17. ledna schválil rezoluci, ve které požaduje dočasný zákaz používání zbraní s ochuzeným uranem. O týden později se k užívání munice obsahující ochuzený uran ještě ostřeji postavila Rada Evropy. Její Parlamentní shromáždění 24. ledna vyzvalo k zákazu výroby, zkoušek, prodeje a používání zbraní s ochuzeným uranem. Poslanci RE také požádali výkonný orgán organizace, Výbor ministrů, aby "od NATO a Evropské unie požadoval program lékařského dohledu nad civilisty na Balkáně, vojáky, kteří se účastnili operací, členy humanitárních organizací i novináři, kteří pracovali v terénu".

Česká Poslanecká sněmovna - pevná opora NATO

Pevnou oporu mají činitelé NATO, kteří používání munice s ochuzeným uranem obhajují, ve Výboru pro obranu a bezpečnost Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR. Ten o tomto problému jednal 18. ledna a podle ČTK "nepodpořil úvahy, že zdravotní problémy vojáků z vojenských misí na Balkáně způsobily střely s ochuzeným uranem." Náčelník sekce vojenského zdravotnictví generálního štábu Jan Petráš a šéf výboru Petr Nečas (ODS) navíc při jednání zpochybnili informace tisku, že síly NATO používaly při bojích v Kosovu také munici obsahující plutonium.

Radek Svítil, s využitím ČTK


Základní fakta o ochuzeném uranu

Ochuzený uran (anglicky depleted uranium, zkratka DU) je odpadní produkt přípravy paliva pro jaderné elektrárny.

Přírodní uran se skládá ze tří izotopů - uranu 238 (s 238 neutrony v jádře, U 238, hmotnostní podíl 98,28 %), U 235 (hmotnostní podíl 0,72 %) a U 234 (hmotnostní podíl 0,0056 %). Při zpracování uranové rudy na palivo pro jaderné reaktory se získává ochuzený uran, ve kterém je vyšší koncentrace U 235, a jako odpadní produkt vzniká právě ochuzený uran s nižší koncentrací U 235. Konkrétně ochuzený uran obsahuje 99,8% U 238, 0,2 % U 235 a 0,001 U 234. Radioaktivita takto získaného ochuzeného uranu dosahuje asi 60 % radioaktivity přírodního uranu. Měrná hmotnost ochuzeného uranu je asi 19 tun na metr krychlový - je tedy asi 19krát těžší než voda a 1,7krát těžší než olovo.

Využití ochuzeného uranu

DU je využíván hlavně pro svou vysokou hustotu a snadnou dostupnost v civilní i vojenské oblasti. Mezi civilní aplikace patří ochranné štíty proti kobaltovým zářičům v nemocnicích a vyvažovací zátěže v letadlech a v lodních kýlech. Ve vojenské oblasti slouží poněkud paradoxně jak pro výrobu pancířů tanků, tak pro zvyšování průraznosti střel určených právě k prorážení tankových pancířů. DU využívají podle BBC armády následujících států: USA, Velké Británie, Francie, Ruska, Ukrajiny, Turecka, Israele, Pákistánu, Číny, Saúdské Arábie a Řecka.

Použití střel s DU při útocích vůči Jugoslávii v roce 1999

Letadla NATO útočila na území Federativní republiky Jugoslávie v období od 24. března 1999 do 10. června 1999. Střely obsahující DU byly používány americkými letadly A10 Thunderbolt II. Jejich palubní kanón GAU8/A ráže 30 mm může vystřelit za minutu 3900 nábojů, z nichž přibližně každý pátý obsahuje pro zvýšení průraznosti těleso z ochuzeného uranu o hmotnosti 292 gramů. Letadla A10 útočí náboji obsahujícími ochuzený uran proti tankům a dalším obrněným vozidlům. Značná část DU se po zásahu a pravděpodobném následném požáru rozptýlí po okolí ve formě jemného černého prachu, který snadno proniká do plic. Podle tvrzení amerického ministerstva obrany vypálila americká letadla během roku 1999 na území Jugoslávie při asi 100 bojových misích 31 000 nábojů obsahujících ochuzený uran, což odpovídá více než devíti tunám DU. Náboje dopadly na 112 lokalit (v průměru tedy na jednu lokalitu dopadlo asi 277 nábojů, což odpovídá 81 kg DU - to je 8krát více, než předpokládá studie UNEP, zmíněná níže). V této souvislosti Pentagon rovněž přiznal použití těchto nábojů při leteckých útocích proti srbským silám v Bosně v oblasti kolem Sarajeva v letech 1994 a 1995 - tam bylo údajně vystříleno 10 800 těchto nábojů, což odpovídá více než 3 tunám DU.

Použití střel s DU při válce v Perském zálivu v roce 1991

Střely s ochuzeným uranem byly poprvé použity v boji ve válce v Perském zálivu v roce 1991. Podle údajů, které poskytlo americké ministerstvo obrany, zůstalo na bojištích v Iráku a Kuvajtu asi 300 tun ochuzeného uranu, převážně ve formě drobných částeček a prachu.

Zdravotní rizika související s ochuzeným uranem

Možnými zdravotními následky používání střel s ochuzeným uranem se zabývá studie UNEP nazvaná "Potenciální vlivy na lidské zdraví a životní prostředí vyplývající z možného použití ochuzeného uranu během konfliktu v Kosovu v roce 1999 - předběžné zhodnocení". Autoři studie, datované říjnem 1999, mohli vycházet pouze z různých předpokladů o množství a způsobu použití munice s DU protože NATO se v té době oficiálně nevyjádřilo k tomu, zda a v jakém množství tuto munici v konfliktu použilo. Studie tak vychází mj. z předpokladu, že na jednu lokalitu dopadlo 10 kg DU, zatímco, jak jsme vypočetli výše, z oficiálních tvrzení NATO vyplývá množství 81 kg. Studie nepočítá s tím, že střely obsahovaly plutonium a uran 236.

Ochuzený uran může poškodit lidské zdraví jednak radiací, jednak chemickým působením. Podle zmíněné studie UNEP může být působení radiace potenciálně nebezpečné při nošení úlomků DU na těle (např. v kapse), při vniknutí DU do otevřených ran, při vdechování prachu obsahujícího DU bezprostředně poté, co střela zasáhne cíl, a při konzumaci masa a mléka zvířat, která se pásla na trávě v bezprostřední blízkosti zasažených lokalit. Chemické působení uranu (ohroženy jsou zejména ledviny) je nebezpečné při požití kontaminované zeminy (např. dětmi), při konzumaci neomyté listové zeleniny, při konzumaci masa a mléka zvířat, která se pásla na trávě v bezprostřední blízkosti zasažených lokalit, při zasažení otevřených ran a při pití vody z kontaminovaných studní.


reklama

 

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist