Evropská komise na první čtvrtletí stanovila cenu uhlíkového cla na 75,36 eura za tunu CO2
7.4.2026 18:35 | BRUSEL
( ČTK)
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Evropská komise (EK) poprvé oznámila cenu takzvaného uhlíkového cla (CBAM) na produkty ze zemí mimo Evropskou unii. Pro první čtvrtletí letošního roku clo stanovila na 75,36 eura (1849 Kč) za tunu CO2. Komise o tom dnes informovala na svých stránkách. Mechanismus uhlíkového vyrovnání platí od začátku letošního roku a jeho cílem je zajistit srovnatelné výrobní podmínky pro evropské a mimoevropské průmyslové podniky.
Mechanismus CBAM zavádí poplatky za emise CO2 u dováženého zboží, včetně oceli, hliníku a cementu. Firmy budou platit právě podle referenční ceny stanovené Evropskou komisí. Například jestliže určitá společnost doveze ocel z Číny, spočítá se, kolik CO2 vzniklo při její výrobě a podle toho se zaplatí příslušný poplatek. Cílem je, aby dovoz nebyl levnější jen proto, že se vyrábí v zemích s nižšími ekologickými standardy. Evropská unie se tak snaží chránit své firmy, které už za emise platí v systému emisních povolenek EU ETS.
Mechanismus CBAM je tak úzce propojen se systémem obchodu s povolenkami. Oba systémy mají za cíl snížit emise skleníkových plynů. EU ETS to dělá přímo v Evropské unii, zatímco CBAM to rozšiřuje na dovoz.
Cena CBAM podle komise odráží průměrnou cenu emisních povolenek EU ETS, čímž se zachovává soulad mezi náklady na povolenky platnými pro výrobce v EU a náklady platnými pro dovoz do sedmadvacítky.
Za letošek komise spočítá a zveřejní čtyři čtvrtletní ceny, vždy jednu zpětně pro každé kalendářní čtvrtletí, informovala agentura Reuters. Od příštího roku bude unijní exekutiva počítat a zveřejňovat ceny každý týden. Cena uhlíkového cla pro druhé čtvrtletí bude zveřejněna 6. července.
O zavedení systému CBAM, označovaném také jako uhlíkové clo, rozhodly členské státy EU v roce 2022. Poplatek se má vztahovat na dovoz železa, oceli, hliníku, elektřiny, hnojiv a cementárenských produktů. Cílem opatření je vyrovnat znevýhodnění evropských producentů, kteří budou muset plnit přísnější ekologické podmínky než výrobci v zemích mimo EU.
Tereza Šupová
reklama
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (22)
Mě se zdá jako selhání komise, že toto nebylo stanoveno zároveň s uhlíkovou daní v EU. Tím pádem to přispělo k nekonkurenceschopnosti a úpadku evropského průmyslu. Na druhou stranu nebylo zvýšení cenové hladiny výrobků tak vysoké, že.
Odpovědět
Tím pádem to přispělo k nekonkurenceschopnosti a úpadku evropského průmyslu.
Nic takovéhose ale nestalo.
Odpovědět
to ale neznamená, že to nepřispěje k chudobě... EU je ostrovem úpadku.
Odpovědět
Fakt? Přímo ostrov úpadku? Fakt nekecáte?
Průměr výkonu EU HDP na osobu je 44.22 tis dol.
Země BRISC mají 12.72
Čína 13.69
Indie 2.88
USA 90.1
A růst HDP v EU je asi +1% a kolik států světa má víc, než třeba +5%? Velmi málo. A za jak dlouho nás teda doženou?
Odpovědět
Já si myslím, že Trump fakt dostane tu Nobelovu cenu, ale za ekologii. Oživí velmi silně Green deal a podpoří rozvoj elmobility a celosvětový odchod od fosilních paliv, které se stanou zbytečnými stejně, jako kamení v době bronzové.
Odpovědět
když má někdo dojem, že kvůli dvoum měsícům si bude pořizovat elektro, tak je blázen... lidi takový taky jsou.
Odpovědět
A za dva měsíce nastane co? Ropa za pusinu? Fakt?
Odpovědět
Úředníci a celníci budou mít co dělat, firmy se podle toho zařídí a za pár let vystoupí lejnová a prohlásí, že se EK s tím uhlíkovým clem spletla, stejně jako kdysi s jadernou energetikou.
Odpovědět
Mýlíte se, veškeré to administrování budou muset dělat firmy. Úředníci a celníci je budou pouze buzerovat.
Odpovědět
Mně v článku chybí co na to WTO a obdobně co na to ty nejvíce dotčené země ... protože jsem si celkem velmi jist, že nám nějaká cla/daně napálí s velkým gustem zpátky.
Odpovědět
Touha EK plnit evropskou kasu, aby mohli s penězi svévolně nakládat, je tu zjevná.
Odpovědět
Tak tohle podle mě není až tak o tom naplnit kasu, jako zachránit evropský průmysl ... tedy ty zbytky, co se ještě drží nad vodou.
A z tohoto pohledu tomu i rozumím. Neschvaluji to, ale rozumím.
Jen mám velmi silný pocit, že tohle "řešení" EU bouchne do xichtu a bude z toho víc škody než užitku. A kdo to s prominutím odsere je celkem jasné ...
Odpovědět
To jako věříte, že u nás tím nastane obroda oceláren, hliníkáren a cementáren? Stojíme o toto?
CBAM naopak zdraží vstupy firem, které ocel, hliník či cement zpracovávají a jejich produkty budou ještě více nekonkurenceschopné.
Odpovědět
My si nerozumíme.
Já nepíšu, že to považuji za funkční a vhodný nástroj. Já jen píšu, že té snaze rozumím.
Odpovědět
OK. Já zase chtěl říci, že té snaze rozumím tak, že nemůže fungovat.
Odpovědět
Jak jsem psal, v tom se zcela shodneme.
Odpovědět
Snažit se obnovit železářský a hutní průmysl oceli i hliníku je nesmysl, to umí daleko levněji jinde.
Ale mělo by cenu rozjíždět průmysl recyklací, především vzácných kovů, lithia, ve velkém plastů.
Má to obrovskou výhodu. Nemusíte nic nikde těžit ze země, surovinu sem navozí obchodníci z celého světa a ještě za to zaplatí.
Odpovědět
Jste si úplně jist, že reagujete na můj post a že jste pochopil, o čem ten post byl?
Bo to úplně nevypadá ...
Odpovědět
To bylo na pana Svobodu, sorry jako.
Odpovědět
Tedy vlastně rozvoj chemického průmyslu, který každý rád uvítá za svými humny....
Odpovědět
Chemických fabrik máme už dávno něurékom, stačí překopat technologie.
Odpovědět
|
|