Ekologická hnutí podala rozklad kvůli zamítnutí námitky podjatosti úředníků Aktualizováno

Ekologické organizace Greenpeace a Hnutí Duha podaly rozklad proti rozhodnutí regionálních úředníků ministerstva životního prostředí (MŽP). Rozporují zamítnutí své námitky podjatosti Krajského úřadu Ústeckého kraje při řízení o výjimkách z limitů na ochranu ovzduší pro Počerady a další čtyři uhelné elektrárny firmy ČEZ.

Ekologičtí aktivisté tvrdí, že kraj podepsal smlouvu o podpoře investičních záměrů ČEZ a od firmy dostává každoročně desetimilionové dary. O možné podjatosti podle nich nyní rozhodne ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO). "Můžeme potvrdit, že jsme rozklady Hnutí Duha a Greenpeace obdrželi. Po zajištění vyjádření všech účastníků řízení bude věc předána k projednání rozkladové komisi ministra. Na základě jejího návrhu o rozkladech ministr rozhodne," řekla dnes ČTK mluvčí MŽP Petra Roubíčková.

"Panu ministru Brabcovi, upřímně řečeno, tohle dilema nezávidím. Buď přizná chybu svých podřízených z regionálního odboru v Ústí nad Labem, nebo právně doslova podminuje provoz elektráren zajišťujících čtvrtinu výroby elektřiny v ČR. První možnost je rozhodně pro všechny bezpečnější - v neposlední řadě i pro samotný ČEZ, který sice ztratí pár týdnů, ale s nimi i obrovskou nejistotu ohrožující fungování většiny jeho uhelné flotily," uvedl dnes člen Greenpeace Jan Rovenský.

Spor může podle ekologů mít dalekosáhlé následky. Organizace tvrdí, že pokud nyní ministr Brabec rozhodnutí svých podřízených potvrdí a správní soudy je zruší v době, kdy již výjimky budou v platnosti, ČEZ bude muset ze dne na den odstavit pět uhelných zdrojů, které dohromady zajišťují více než čtvrtinu tuzemské výroby elektřiny. S ohledem na dosavadní judikaturu správních soudů přitom ekologické organizace považují takový vývoj za pravděpodobný, podotkli jejich zástupci.

ČEZ na začátku března oznámil, že požádá o dočasné výjimky z emisních limitů pro některé své elektrárny a teplárny. Mluvčí firmy Ladislav Kříž tehdy uvedl, že s instalací většiny ekologizačních opatření společnost počítá v letech 2022 a 2023, s tím, že platnost poslední z výjimek by skončila v polovině roku 2025. Investice do zlepšení parametrů má činit až deset miliard korun, uvedl.

Firma připomněla, že v polovině příštího roku začnou platit nová evropská pravidla nejlepší dostupné technologie (BAT), která zvyšují požadavky na provoz zdrojů. Pravidla se týkají emisí dusíku, tuhých znečišťujících látek, síry, oxidu uhelnatého nebo rtuti. Podle ČEZ přináší mimo jiné zavedení nových velmi přísných limitů pro rtuť, které dosud neexistovaly.

V posledních měsících řeší úřady také výjimku z budoucích evropských limitů emisí rtuti a oxidů dusíku pro elektrárnu Chvaletice ze skupiny Sev.en Energy finančníka Pavla Tykače. Společnost žádala, aby elektrárna mohla vypouštět ročně 303 kilogramů rtuti a 337 tun oxidů dusíku nad limit, který začne v Evropě platit od srpna 2021. Elektrárna uvedla, že k dosažení nově požadovaných limitů by byla nutná další investice 1,4 miliardy korun.

Pardubický kraj loni v létě s omezujícími podmínkami žádosti elektrárny vyhověl. Ministerstvo životního prostředí však rozhodnutí úřadu zrušilo a vrátilo k novému projednání, obsahovalo podle něj věcné i procesní vady. Kvůli námitce systémové podjatosti pardubického krajského úřadu, kterou podaly ekologické organizace včetně Greenpeace, místní spolky a některé okolní obce, bylo rozhodování předáno krajskému úřadu v Olomouci.

---

reklama

---