https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/ekologicke-organizace-kritizuji-nastaveni-zemedelskych-dotaci-ktere-maji-motivovat-k-peci-o-krajinu
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Ekologické organizace kritizují nastavení zemědělských dotací, které mají motivovat k péči o krajinu

16.6.2022 16:35 (ČTK)
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Nastavení takzvaných ekoschémat, která mají pomocí dotací zemědělce motivovat k lepší péči o krajinu, její stav příliš nezlepší. Podle ekologických organizací návrh ministerstva zemědělství na podobu dotační politiky v následujícím období nepovede k vyšší ochraně půdy, vody ani ke zvýšení odolnosti krajiny vůči klimatickým změnám. Ve společné tiskové zprávě to uvedly Hnutí Duha, Česká společnost ornitologická a organizace Čmelák - Společnost přátel přírody. Podle ministerstva je nastavení výsledkem dohody se zemědělci.
 

Nevládní organizace si od ministerstva vyžádaly návrh změn ekoschémat pro blížící se jednání s Evropskou komisí o podobě zemědělské politiky na další dotační období mezi lety 2023 až 2027. Komise na začátku května poslala ČR obsáhlý dokument s připomínkami, podle kterého by měl plán být více ambiciózní v nastavení ekoschémat.

Ekologičtí aktivisté upozorňují na to, že komise požadovala, aby nastavení dotací více motivovalo zemědělce k aktivitám nad rámec základních podmínek pro jejich získání. Ministerstvo podle nich takový návrh stáhlo. "Z nám nepochopitelných důvodů se snaží (ministerstvo) zabránit využití peněz na účinnou ochranu a podporu pestré zemědělské krajiny. Například Německo bude své zemědělce motivovat k vyčlenění až deseti procent mezí, remízků či úhorů, zatímco u nás jsme na pouhých třech procentech," uvedl Martin Rexa z Hnutí Duha.

V následujícím období má být na ekoschémata vyčleněno 30 miliard korun. V celé EU by také postupně mělo do roku 2030 být vyčleněno deset procent orné půdy na neprodukční plochy jako jsou krajinné prvky, takzvané úhory, plochy půdy ponechané ladem i například ochranné pásy okolo vodních toků nebo plochy rozdělující monokultury. Do neprodukčních ploch se počítají i plodiny vázající dusík a meziplodiny. Těmi bylo podle zemědělského experta Hnutí Duha Martina Střelce doposud osázeno přes 90 procent povinných neprodukčních ploch.

Ekologické organizace kritizují, že návrh na podobu ekoschémat nepodporuje vznik krajinných prvků jako jsou remízky, meze nebo mokřady ani péči o ně. Podpora neprodukčních ploch podle nich také jde velmi málo nad rámec podmínek, které musí splňovat všichni zemědělci. Kritizují i podobu ochranných pásů kolem vod, které mají bránit splachování pesticidů do vody, s nimiž se podle nich počítá jen v omezeném množství.

Organizace se také ohradily vůči postoji ministra zemědělství Zdeňka Nekuly (KDU-ČSL) k možnému odkladu zavádění ekologických opatření jako je střídání plodin nebo vyčlenění neprodukčních ploch. Na konci května resort uvedl, že požaduje pro další dotační období v některých ekologických požadavcích na zemědělce větší flexibilitu. "Z důvodu posílení produkce považujeme za vhodné zmírnit požadavek vyčlenění neprodukčních ploch na orné půdě," uvedl Nekula. Podle ekologů tím riskuje zhoršení biodiverzity a kvality půdy.

Mluvčí ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý ke kritice ekologů uvedl, že připravené nastavení dotací je reakcí na dohodu se zemědělskými nevládními organizacemi a ministerstvem životního prostředí.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (16)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

SV

Slavomil Vinkler

17.6.2022 08:19
No jo, no. Když se vyhodí dotace na 1. 150 ha, tak není na biodiverzitu. To je velká škoda, ta je pro lidi i přírodu ze všeho nejdůležitější.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

17.6.2022 09:54 Reaguje na Slavomil Vinkler
Pro MZE je nejdůležitější chrlit nadprodukci pšenice.
Odpovědět
PJ

Pavel Jeřábek

17.6.2022 22:52 Reaguje na Jakub Graňák
Proč nadprodukci?
Když se neurodí, nemáte zásobu skoro do další sklizně.
Když se urodí, je co prodat
Když se neprodá, je co vypálit. A ten produkt se prodá vždy.
Navíc lze čekat, že v nejbližších letech bude obilí zlatem.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

18.6.2022 05:50 Reaguje na Pavel Jeřábek
Protože ČR produkuje o více než 30 % více pšenice, než spotřebuje. A protože se jedná převážně o pšenici krmnou, tak se staráme o lacinou surovinu pro německé a dánské velkovýkrmny prasat.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

17.6.2022 10:21
Střídání plodin není žádné ekologické, ale normální agrotechnické opatření, které ale delší dobu není v podstatě možné dodržovat.Jinak ekologické organizace nemají do zemědělství co žvanit.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

17.6.2022 12:09 Reaguje na pavel peregrin
Jistě, stejně tak potom zemědělci nemají co žvanit do ochrany přírody, nebo třeba do geopolitiky
Odpovědět
pp

pavel peregrin

17.6.2022 15:58 Reaguje na Jakub Graňák
Pokud vím, tak zemědělci do ochrany přírody nežvaní, ale do zemědělství žvaní každý, kdo má do pr... díru a taky to pak podle těch neználků dopadá.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

17.6.2022 16:51 Reaguje na pavel peregrin
Tím chcete říct, že za rozvrat polních ekosystémů, nebo půdního edafonu můžou nějací ekoaktivisté?
Odpovědět
DA

DAG

17.6.2022 15:04 Reaguje na pavel peregrin
Dnes je svět tak nějak provázaný a každý žvaní do všeho. Jestli je to dobře, to nedokážu říct. Nebo teda aspoň myslím, že není dobře, když do toho kecá neerudovaný a aktivistický člověk (spolek).
To ovšem neznamená, že je v zemědělství všechno správně a že zemědělci by si měli přiznat, že mají taky zodpovědnost za krajinu ve které fungují a ne jenom za produkci a výnos.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

17.6.2022 16:00 Reaguje na DAG
V zemědělství není vše správně, zrovna tak jako není vše správně v tisíci jiných oborech v ČR. Ale neználci si z nevímjakého důvodu myslí, že do toho můžou fušovat a podle toho to pak vypadá.
Odpovědět
kk

karel krasensky

17.6.2022 14:17
Až budou zemědělství šefovat ekologické organizace tak budeme výpravět vnoučatum,že byla doba kdy jsme se dosyta najedli.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

17.6.2022 14:46
Je celá řada komodit, ve kterých má ČR nadprodukci (řepka, pšenice, cukr, mléko, hovězí a telecí maso). Znečištění životního prostředí pesticidy a další negativa zemědělství je třeba začít účinně kompenzovat, proto by se účinná opatření na zlepšení biodiverzity a kvality půd rozhodně neměla odkládat. Jsem vděčná ekologickým organizacím, že v tomto směru usilují o zlepšení kromě jiného i takovýmto tlakem na MZe.
Odpovědět
DA

DAG

17.6.2022 15:00 Reaguje na Majka Kletečková
No vtip je v tom, že čím více vyprodukujete hovězího a telecího masa, tak tím je více pravděpodobné, že bude víc dobytka na pastvě. A to je pro přírodu lepší. Cukrovka je rozhodně další plodina, která není běžná, ale ve druhé polovině svého růstu je pro přírodu taky relativně v pohodě. Je to třeba vidět komplexně.
Jinak ano, je třeba pro půdu a biodiverzitu něco dělat. Jen si pořád myslím, že ekoorganizace to berou tak nějak za aktivistický konec. Tím pádem je jejich činnost, tak nějak kontraproduktivní.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

17.6.2022 15:40 Reaguje na DAG
Aktivismus nepovažuji obecně za špatnou věc. Díky aktivismu některých lidí se podařilo v Jihočeském kraji zachránit velkou část řeky Stropnice před narovnáním a vybetonováním jejího koryta. Nebýt aktivismu mých sousedů, vyrostla by v našem těsném sousedství na orné půdě nová benzínová stanice, ač dosavadní benzínka nedaleko odtud zcela postačuje.

Některé aktivity Hnutí Duha lze považovat za kontroverzní, ČSO považuji za seriózní organizaci, která se pro přírodu angažuje fundovaně a na vysoké odborné úrovni. O organizaci Čmelák toho mnoho nevím. Vy máte s touto organizací nějaké negativní zkušenosti?
Odpovědět
DM

Dalibor Motl

17.6.2022 16:11
Díky naší nadprodukci pšenice bude možná letos o něco levnější jídlo třeba v Egyptě nebo Tunisu (v důsledku tak třeba omezíme migrační vlnu do EU?) a my budeme navíc mít za co kupovat třeba banány a pomeranče, ve kterých jsme dost nesoběstační. I když posuzovat "nadprodukci" něčeho tolik ovlivněného dotacemi jako je zemědělská produkce EU... No. kdo ví jaká by byla tržní cena a kolik by se toho v EU pěstovalo, kdyby si každý hospodařil bez dotací?
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

17.6.2022 16:53 Reaguje na Dalibor Motl
Díky naší nadprodukci pšenice budou mít němečtí producenti vepřového dostatek krmiva. Hluboce pochybuju, že to jakkoli ovlivní migrační vlnu
Odpovědět
 
reklama


Blíž přírodě

Pražská EVVOluce
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist