Ekologické organizace kritizují nastavení zemědělských dotací, které mají motivovat k péči o krajinu

Nastavení takzvaných ekoschémat, která mají pomocí dotací zemědělce motivovat k lepší péči o krajinu, její stav příliš nezlepší. Podle ekologických organizací návrh ministerstva zemědělství na podobu dotační politiky v následujícím období nepovede k vyšší ochraně půdy, vody ani ke zvýšení odolnosti krajiny vůči klimatickým změnám. Ve společné tiskové zprávě to uvedly Hnutí Duha, Česká společnost ornitologická a organizace Čmelák - Společnost přátel přírody. Podle ministerstva je nastavení výsledkem dohody se zemědělci.

Nevládní organizace si od ministerstva vyžádaly návrh změn ekoschémat pro blížící se jednání s Evropskou komisí o podobě zemědělské politiky na další dotační období mezi lety 2023 až 2027. Komise na začátku května poslala ČR obsáhlý dokument s připomínkami, podle kterého by měl plán být více ambiciózní v nastavení ekoschémat.

Ekologičtí aktivisté upozorňují na to, že komise požadovala, aby nastavení dotací více motivovalo zemědělce k aktivitám nad rámec základních podmínek pro jejich získání. Ministerstvo podle nich takový návrh stáhlo. "Z nám nepochopitelných důvodů se snaží (ministerstvo) zabránit využití peněz na účinnou ochranu a podporu pestré zemědělské krajiny. Například Německo bude své zemědělce motivovat k vyčlenění až deseti procent mezí, remízků či úhorů, zatímco u nás jsme na pouhých třech procentech," uvedl Martin Rexa z Hnutí Duha.

V následujícím období má být na ekoschémata vyčleněno 30 miliard korun. V celé EU by také postupně mělo do roku 2030 být vyčleněno deset procent orné půdy na neprodukční plochy jako jsou krajinné prvky, takzvané úhory, plochy půdy ponechané ladem i například ochranné pásy okolo vodních toků nebo plochy rozdělující monokultury. Do neprodukčních ploch se počítají i plodiny vázající dusík a meziplodiny. Těmi bylo podle zemědělského experta Hnutí Duha Martina Střelce doposud osázeno přes 90 procent povinných neprodukčních ploch.

Ekologické organizace kritizují, že návrh na podobu ekoschémat nepodporuje vznik krajinných prvků jako jsou remízky, meze nebo mokřady ani péči o ně. Podpora neprodukčních ploch podle nich také jde velmi málo nad rámec podmínek, které musí splňovat všichni zemědělci. Kritizují i podobu ochranných pásů kolem vod, které mají bránit splachování pesticidů do vody, s nimiž se podle nich počítá jen v omezeném množství.

Organizace se také ohradily vůči postoji ministra zemědělství Zdeňka Nekuly (KDU-ČSL) k možnému odkladu zavádění ekologických opatření jako je střídání plodin nebo vyčlenění neprodukčních ploch. Na konci května resort uvedl, že požaduje pro další dotační období v některých ekologických požadavcích na zemědělce větší flexibilitu. "Z důvodu posílení produkce považujeme za vhodné zmírnit požadavek vyčlenění neprodukčních ploch na orné půdě," uvedl Nekula. Podle ekologů tím riskuje zhoršení biodiverzity a kvality půdy.

Mluvčí ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý ke kritice ekologů uvedl, že připravené nastavení dotací je reakcí na dohodu se zemědělskými nevládními organizacemi a ministerstvem životního prostředí.

---

reklama

---