Ekologové: Priority MŽP v plánu investic jsou často dané z minulosti
Ze 110 miliard korun investičních výdajů z NIP pro ministerstvo životního prostředí (MŽP) půjde 46,4 miliardy na energetické úspory a zateplení budov. Dalších 12 miliard by mělo směřovat na kanalizace a čistírny odpadních vod, téměř deset miliard chce resort investovat do nových vodních prvků a na podporu biodiverzity. Všechno jsou to priority hrazené prostřednictvím dotačních titulů. Na ty má ministerstvo podle plánu vyčleněno 102 miliard, na vlastní investice pak asi 8,5 miliardy Kč.
"Lze říci, že jistě jsou v pořádku priority hrazené prostřednictvím dotačních titulů, ty jsou již ale dané z minulosti a vycházejí i z evropských pravidel, protože z velké části jde o evropské peníze," poznamenal Jan Freidinger z Greenpeace ČR.
Podle Hnutí Duha je důležité s dotacemi zavést i omezení znečištění. "Příkladem je, že se dotuje výměna uhelných kotlů, ale chybí motivace ve formě zvýšení energetické daně z uhlí," uvedl Jiří Koželouh. Podle něj měl daň stát zvýšit i podle některých schválených dokumentů. "To by přitom nejen zvyšovalo atraktivitu dotací a jejich efektivitu (zájem by byl i o méně dotované moderní kotle), ale dokonce generovalo další peníze na dotace," konstatoval.
Motivační roli by případně mohlo sehrát stanovení termínu, dokdy bude spalování uhlí v domácích topeništích povoleno, dodal. "Podobně u velkých zdrojů znečištění ovzduší by MŽP mělo souběžně s dotováním výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů nastavit přísnější politiku pro dodržení emisních limitů pro uhelné zdroje, neboť nabízí a dotuje alternativu," poznamenal Koželouh.
Jonášové připadá specifikace některých opatření nahodilá, bez reálného podkladu. Týká se to například záměru na dotování 20.000 kontejnerů na textil nebo 400.000 domácích komposterů. Podle Jonášové přitom byly z dotací už podpořeny desítky, možná stovky tisíc komposterů. "To samé se týká třídících linek či 50 zařízení na energetické využívání odpadů. Uvítala bych k takovým cílům i podklad plynoucí z konkrétní analýzy. Tato čísla dle mého úsudku nereflektují skutečnou potřebu," dodala ředitelka INCIEN.
Freidinger ocenil, že v plánu se zatím nepočítá s výstavbou kanálu Dunaj-Odra-Labe. Výtku má ale k "astronomickým investičním plánům do nových jaderných zdrojů", které jsou podle něj v kontrastu s nízkými investicemi do obnovitelných zdrojů. Plán počítá se dvěma novými jadernými bloky v Česku dohromady za 300 miliard korun.
"V zemědělství bychom čekali větší důraz do investic do udržitelného zemědělství, zadržování vody v krajině, revitalizace a renaturace vodních toků a říční krajiny a přirození schopnosti krajiny zadržovat vodu," dodal Freidinger. Ocenil ale plánovanou podporu mimoprodukčních funkcí rybníků a rybářských revírů, obnovu sadů či podporu výsadby melioračních a zpevňujících dřevin.
Z celkových investic za osm bilionů korun v plánu je určeno zhruba 6,2 bilionu korun na investiční akce v dopravě. Druhý největší objem investic je u ministerstva průmyslu a obchodu.
reklama
Proč nárůst CO2 v atmosféře zhoršuje lesní požáry? 
38 bilionů dolarů škod ročně. Studie ukazuje, že chránit klima je mnohem levnější než to nedělat
Expertka: Rozhodnutí o klimatické žalobě u Štrasburského soudu je přelomové