Ekozemědělství jako drahá kuriozita? Nikoliv, ekonomicky se vyplácí
Američtí vědci z University of Minnesota tvrdí, že ano. Ve studii v novém čísle časopisu Agronomy Journal dovozují na základě vyhodnocování dat z osmnáct let běžícího experimentu, že biozemědělství je zcela nepochybně v delších časových úsecích více ziskové než stávající "vysokovýnosové" přístupy v pěstování obilí a dalších plodin. A to dokonce i v případě, že by cenový rozdíl mezi oběma typy produkce se na polovinu snížil.
Tento výsledek sám o sobě možná nezní překvapivě, k podobným závěrům dospěly studie již v minulosti. Jak ovšem zdůrazňují autoři nového odborného článku, jejich přístup je dosud zdaleka nejkomplexnější. Dřívější studie závisely na datech z kratších časových úseků i menších osetých ploch.
"V případě takovéhoto výzkumu je třeba získat co nejplastičtější pohled na věc," uvedl hlavní autor studie Timothy Delbridge. "Je tedy naší velkou výhodou, že projekt běžel tak dlouho," dodává.
Cena může padnout až na polovinu
Je zřejmé, že ekologické zemědělství není schopno ani zdaleka dosahovat výnosů konvenčních metod zaměřených na co největší produkci. To je ovšem vykompenzováno výrazně vyšší cenou, za kterou farmáři za své bioprodukty prodávají. "Právě tento rozdíl je jedním z důvodů, proč se zemědělci rozhodují zkusit ekologicky šetrné přístupy," říká Delbridge.
Klíčová otázka, kterou si dle něj pokládají velmi často i sami farmáři, zní: Ale co když tento cenový rozdíl poklesne? Což když biofarmářů bude tolik, že konkurenční boj srazí dolů ceny, kterou jsou spotřebitelé ochotni zaplatit?
I na to ovšem vědci odpovídají. Z jejich výsledků vyplývá, že biozemědělství bude výdělečné i ve chvíli, kdy se rozdíl mezi cenami obou tříd produktů sníží na polovinu.
Není však dle nich příliš pravděpodobné, že by k tak drastickému poklesu došlo v blízké budoucnosti.
Připouštějí ovšem, že tato studie nezapočítávala jednu z potenciálně nemalých položek: finance nutné k přechodu z jedné metody na druhou. I na to se ovšem do budoucna chystají.
reklama
Další informace |
Dále čtěte |
Zemědělský svaz: Evropská reforma je nespravedlivá a moc zelená
Regenerativní zemědělství se po letech pokusů i praxe jeví jako možné a vhodné
Průzkum: Zájem veřejnosti i farmářů o regenerativní zemědělství v ČR roste
Odborníci: Národní financování ekologického zemědělství je v ČR nedostatečnéOnline diskuse
ještě otázka - 12. 9. 2011 - Sarkajá vím že to je jak hrách na zeď. ale přece. kupovat a jíst bio má dva důvody: jen jeden má být výhoda u spotřebitele, která může být velice různá, věřím že někdy žádná. ten druhý a možná důležitější je tam, kde se ta surovina bere, kde způsob pěstování/chovu by měl být příznivější. to jen na okraj. jinak je celkem běžné, že koupíte něco, co je vypěstované jako bio např. maso bez nálepky - protože ve výrobním řetězci lokálně chybí článek, např. jatka, který by splňoval požadavky certifikace. naopak by to samozřejmě být nemělo (aby značku mělo něco co bio není). takže srovnávání náhodných vzorků nemá absolutně žádný zobecňující význam, protože je možné že z jakýchkoli ekonomických praktických či obchodních účelů je v dnešní době úplně klidně možné, že máte ve dvou různých flaškách stejnou várku mlíka, ale je to náhoda, prostě záleží s čím srovnáváte, může to být velmi kvalitní, ale nemusí, kdežto u bia byste měl mít určité záruky. a vposled ne že by na tom záleželo, ale úplně nevěřím tomu, že náhodný chemický rozbor odhalí stopy všech látek, nejsem teda chemik, ale přece jen, většinou se odhalí čeho přítomnost se testuje ne? a v době kdy část populace věří a část nevěří na účinky homeopatik tak k čemu pak chemické rozbory, že? |
