Ekozemědělství jako drahá kuriozita? Nikoliv, ekonomicky se vyplácí
Američtí vědci z University of Minnesota tvrdí, že ano. Ve studii v novém čísle časopisu Agronomy Journal dovozují na základě vyhodnocování dat z osmnáct let běžícího experimentu, že biozemědělství je zcela nepochybně v delších časových úsecích více ziskové než stávající "vysokovýnosové" přístupy v pěstování obilí a dalších plodin. A to dokonce i v případě, že by cenový rozdíl mezi oběma typy produkce se na polovinu snížil.
Tento výsledek sám o sobě možná nezní překvapivě, k podobným závěrům dospěly studie již v minulosti. Jak ovšem zdůrazňují autoři nového odborného článku, jejich přístup je dosud zdaleka nejkomplexnější. Dřívější studie závisely na datech z kratších časových úseků i menších osetých ploch.
"V případě takovéhoto výzkumu je třeba získat co nejplastičtější pohled na věc," uvedl hlavní autor studie Timothy Delbridge. "Je tedy naší velkou výhodou, že projekt běžel tak dlouho," dodává.
Cena může padnout až na polovinu
Je zřejmé, že ekologické zemědělství není schopno ani zdaleka dosahovat výnosů konvenčních metod zaměřených na co největší produkci. To je ovšem vykompenzováno výrazně vyšší cenou, za kterou farmáři za své bioprodukty prodávají. "Právě tento rozdíl je jedním z důvodů, proč se zemědělci rozhodují zkusit ekologicky šetrné přístupy," říká Delbridge.
Klíčová otázka, kterou si dle něj pokládají velmi často i sami farmáři, zní: Ale co když tento cenový rozdíl poklesne? Což když biofarmářů bude tolik, že konkurenční boj srazí dolů ceny, kterou jsou spotřebitelé ochotni zaplatit?
I na to ovšem vědci odpovídají. Z jejich výsledků vyplývá, že biozemědělství bude výdělečné i ve chvíli, kdy se rozdíl mezi cenami obou tříd produktů sníží na polovinu.
Není však dle nich příliš pravděpodobné, že by k tak drastickému poklesu došlo v blízké budoucnosti.
Připouštějí ovšem, že tato studie nezapočítávala jednu z potenciálně nemalých položek: finance nutné k přechodu z jedné metody na druhou. I na to se ovšem do budoucna chystají.
reklama
Další informace |
Dále čtěte |
Zemědělský svaz: Evropská reforma je nespravedlivá a moc zelená
Regenerativní zemědělství se po letech pokusů i praxe jeví jako možné a vhodné
Průzkum: Zájem veřejnosti i farmářů o regenerativní zemědělství v ČR roste
Odborníci: Národní financování ekologického zemědělství je v ČR nedostatečnéOnline diskuse
ještě otázka - 7. 9. 2011 - thrZ hlediska chuti je to jak u čeho... Třeba u ovoce a zeleniny je hlavně rozdíl mezi nabídkou kvalitní a nekvalitní, bio je podstatné daleko méně. Najdou se dokonce věci,které v bio prakticky vypěstovat nejdou - typicky je v ČR děsný problém s jablky, kdy je prakticky vše u nás napadeno virovou strupatostí, bez postřiků výsledek nenadchne.Vajíčka jsou pro změnu dána extrémně krmením - svého času mě v USA zaujala "vajíčka bez cholesterolu", prostě se speciální krmnou směsí dá i jeho obsah potlačit. No a třeba barva žloutku je vyloženě dána krmením. Rozdíl bio-nebio je zas mizivý. Někdy jde dobře "bio" dohromady s masem, hlavně u hovězího jsou chuťově kusy chované venku na pastvinách s dostatkem pohybu lepší. Celkově ale skutečně jde spíš o volbu mezi tím, co vám chutná a obecně tím, jak je daná potravina/výrobek kvalitní, to, co se skrývá pod označením "bio" má význam až na výjimky mizivý. |
