Ekozemědělství jako drahá kuriozita? Nikoliv, ekonomicky se vyplácí
Američtí vědci z University of Minnesota tvrdí, že ano. Ve studii v novém čísle časopisu Agronomy Journal dovozují na základě vyhodnocování dat z osmnáct let běžícího experimentu, že biozemědělství je zcela nepochybně v delších časových úsecích více ziskové než stávající "vysokovýnosové" přístupy v pěstování obilí a dalších plodin. A to dokonce i v případě, že by cenový rozdíl mezi oběma typy produkce se na polovinu snížil.
Tento výsledek sám o sobě možná nezní překvapivě, k podobným závěrům dospěly studie již v minulosti. Jak ovšem zdůrazňují autoři nového odborného článku, jejich přístup je dosud zdaleka nejkomplexnější. Dřívější studie závisely na datech z kratších časových úseků i menších osetých ploch.
"V případě takovéhoto výzkumu je třeba získat co nejplastičtější pohled na věc," uvedl hlavní autor studie Timothy Delbridge. "Je tedy naší velkou výhodou, že projekt běžel tak dlouho," dodává.
Cena může padnout až na polovinu
Je zřejmé, že ekologické zemědělství není schopno ani zdaleka dosahovat výnosů konvenčních metod zaměřených na co největší produkci. To je ovšem vykompenzováno výrazně vyšší cenou, za kterou farmáři za své bioprodukty prodávají. "Právě tento rozdíl je jedním z důvodů, proč se zemědělci rozhodují zkusit ekologicky šetrné přístupy," říká Delbridge.
Klíčová otázka, kterou si dle něj pokládají velmi často i sami farmáři, zní: Ale co když tento cenový rozdíl poklesne? Což když biofarmářů bude tolik, že konkurenční boj srazí dolů ceny, kterou jsou spotřebitelé ochotni zaplatit?
I na to ovšem vědci odpovídají. Z jejich výsledků vyplývá, že biozemědělství bude výdělečné i ve chvíli, kdy se rozdíl mezi cenami obou tříd produktů sníží na polovinu.
Není však dle nich příliš pravděpodobné, že by k tak drastickému poklesu došlo v blízké budoucnosti.
Připouštějí ovšem, že tato studie nezapočítávala jednu z potenciálně nemalých položek: finance nutné k přechodu z jedné metody na druhou. I na to se ovšem do budoucna chystají.
reklama
Další informace |
Dále čtěte |
Online diskuse
Dobrá zpráva. - 9. 9. 2011 - psKdyž je to ponižující a deprimující tak proč s nimi jednáte? Nikdo vás k tomu nenutí, tedy pokud nemáte v úmyslu fungovat na úkor českých a evropských daňových poplatníků.Mimochodem domníváte se, že vitamínové pipulky (stojící cca 50 kč) nebo potraviny ze zahraniční se vyrábějí z ropy nebo uhlí, že je nazvýváte průmyslovými? České potraviny snad nejsou průmyslové? Také jsem netušil že se dneska o města starají zemědělci míto zahradníků z technických služeb. No možná právě proto dochází k tomu, že semtam je nějaké to město propláchnuto přívalem bahna, když místo bezúdržbového a nic nestojícího náletu je na polích dotovaná kukuřice nebo nebo dotovaný rychle rostoucí topol. A když už tady malujete tyhle katastrofické scénáře, tak by mě zajímalo proč to mimo EU jde bez dotací a přitom to nevypadá na to, že by se obyvatelé jiných kontinetů měli při nákupu potravin zruinovat. |



Zemědělský svaz: Evropská reforma je nespravedlivá a moc zelená
Regenerativní zemědělství se po letech pokusů i praxe jeví jako možné a vhodné
Průzkum: Zájem veřejnosti i farmářů o regenerativní zemědělství v ČR roste
Odborníci: Národní financování ekologického zemědělství je v ČR nedostatečné