Elektrárna Chvaletice loni vyrobila rekordní množství elektřiny
Podle Sáričkové Benešové to bylo způsobeno tím, že v roce 2017 elektrárna dokončovala rozsáhlou modernizaci dvou výrobních bloků. Naplno proto začala pracovat až v v dalším roce. Výrobu narušila havárie v březnu 2018 a následná plánovaná odstávka jednoho ze čtyř bloků. V elektrárně hořelo i 5. prosince 2017. Oheň poškodil jeden blok, který musel být odstaven, spuštěn byl až ve druhém týdnu v březnu 2018.
Loňskou výrobu elektřiny ovlivnila vysoká poptávku odběratelů. "Byla způsobena mimo jiné odstávkami jaderných elektráren a nedostatkem energie z obnovitelných zdrojů v době letních veder, tedy kvůli potřebě klimatizovat např. nemocnice, výrobny i domácnosti," uvedla Sáričková Benešová.
Největšími zdroji elektrické energie jsou v ČR dlouhodobě dvě jaderné eltrárny společnosti ČEZ - Dukovany a Temelín. Roční výroba elektřiny se v Dukovanech dlouhodobě pohybuje kolem 15 terawatthodin (TWh).
Organizace Greenppeace uvedla, že chvaletická elektrárna minulý rok vypustila do ovzduší 154 kilogramů rtuti, v roce 2017 to bylo 74 kilogramů. Prachu výroba vyprodukovala 354 tun oproti 214 tunám v roce 2017. Údaje potvrdilo i ministerstvo životního prostředí. Podle Sáričkové Benešové ale rozptylové studie potvrdily, že imisní dopad elektrárny byl minimální, což podle ní ukázalo i meření spalin prováděné ze vzducholodí.
Elektrárna před časem požádala krajský úřad o výjimku pro emise oxidů dusíku a zbytkové rtuti. Ani po modernizaci dvou ze čtyř výrobních bloků by nesplňovala parametry průmyslových emisí platné od poloviny roku 2020 a většinu požadavků nové směrnice BREF/BAT platné od roku 2021. Další nevelké snižování těchto emisí by podle firmy vyžadovalo neúměrně vysokou investici. Greenpeace to považuje za skandální a chce se proti případnému udělení výjimky bránit. Ekologické organizaci také vadí, že v elektrárně se po zavření dolu ČSA v roce 2024 má spalovat méně výhřevné uhlí z velkolomu Vršany. "Aby udrželi stejný objem výroby, budou muset pálit o 41 procent větší objem uhlí. Emise rtuti tak mohou vzrůst o další desítky procent," uvedl mluvčí Greenpeace Lukáš Hrábek. O změnu integrovaného povolení v souvislosti s jiným palivem zatím elektrárna nepožádala.
Elektrárna Chvaletice je nejmladší hnědouhelnou elektrárnou v zemi, v provozu je od roku 1979. Instalovaný výkon činí 820 MW, minoritně vyrábí také teplo pro Trnávku a Chvaletice. V roce 2013 elektrárnu koupila od společnosti ČEZ za 4,12 miliardy korun těžařská společnost Severní energetická. Vlastní ji podnikatelé Pavel Tykač a Jan Dienstl.
reklama