Elektřina z větru je levnější než z uhlí. Alespoň v Jihoafrické republice
Podle něj je vítr v JAR levnějším zdrojem elektřiny, jedna kilowatthodina stojí v průměru 89 centů, což je zhruba 1,98 korun. Kilowatthodina elektřiny z nové uhelné elektrárny společnosti Eskom přijde na 97 centů, tedy 2,16 korun. "A cena stoupat nebude, protože vítr je zadarmo," dodává Roger Price.
Srovnání bere v potaz aktuální náklady na výstavbu uhelné elektrárny, nepočítá s cenou dříve vybudovaného zařízení, jehož náklady na výstavbu jsou už dávno splaceny. Právě proto Price srovnává cenu energie z nově budovaného komplexu uhelných elektráren Medupi a Kusile, který staví polostátní firma Eskom. Obří projekt elektráren s velmi účinným spalováním uhlí má pomoct vyřešit problémy s nedostatkem elektřiny, který zemi postihl po roce 2008.
Dohromady má komplex nabídnout instalovaný výkon téměř 10 000 MW a úplné dokončení stavby je plánované až na rok 2018. Celková cena investice se má blížit 100 miliardám randů, tedy více než 220 miliardám korun.
„Eskom v parlamentu prohlásil, že elektřina z Meldupi a Kusule bude stát 97 centů za kilowatthodinu. Podle studie pretorijské univerzity prý cena může být až 120 centů,“ řekl Price deníku Cape Times. Podle něj se ale cena větrné elektřiny na burze nabízí v průměru za 89 centů. „Takže vítr je už teď levnější, než nově budovaná uhelná elektrárna,“ říká Price.
Cena obřího elektrárenského komplexu se ale stále prodražuje. Firma Eskom požádala vládu o navýšení investice o 16 % ročně pro následujících pět let.
Podle Price by vítr mohl vyrábět až čtvrtinu veškeré elektřiny kolem roku 2030. Nahrávají tomu i přírodní podmínky, které zajišťují téměř kontinuální výrobu elektřiny z větru. Podle něj je JAR jednou z pěti zemí, ve kterých panují nejlepší podmínky pro využití větru k výrobě energie.
Podle Price je sice smutnou pravdou, že kvůli větrným elektrárnám hynou ptáci a netopýři, ale ne v míře větší, než kvůli kočkám nebo budovám.
„V USA zahyne ročně dvacet tisíc ptáků kvůli větrným turbínám. Domácí kočky ale zabijí sto milionů opeřenců, nárazem do oken budov jich zemře jeden milion a dalších 175 000 na přenosových sítích,“ říká Price.
Podle článku „Wind is cheaper than new coal“ vydaného 27. 10 na serveru IOL.
reklama
Další informace |
Dále čtěte |
Online diskuse
jiné podklady - 30. 10. 2012 - UrbanDvojí metrAmerický program Capture the wind (tedy silně "provětrný" zdroj) uvádí, že jen v USA větrníky každoročně zabijí až 40 000 opeřenců (32). Tento odhad představuje jen špičku ledovce, a to hned z několika důvodů: 1. Ornitologové nestihnou monitorovat všechny elektrárny, ale jen vybraný vzorek, který navštěvují jen jednou či dvakrát týdně. Výsledek, přepočítaný na všechny větrníky, proto může být proto zatížen statistickou chybou. 2. Pokud rotor větrníku zasáhne menšího ptáka, často z něj nezbyde skoro nic, co by bylo možno identifikovat. 3. Z amerických výzkumů úmrtí ptáků na komunikačních věžích (které se v principu nijak neliší od větrníků) je doloženo, že až 64 - 100 % mrtvých ptáků seberou kočkovité šelmy a další zvířata živící se zdechlinami (33). 4. Další část stihne ještě před příjezdem inspekčního týmu uklidit obsluha elektráren, kterým mrtví ptáci kazí imidž - mluví se o tzv. "cheating factor", čili podvodném faktoru (34). 5. Provozovatelé větrných elektráren dnes představují silnou, vlivnou a bohatou průmyslovou lobby a některé ornitologické skupiny od nich dostávají peníze, což se bohužel týká nejen USA (35), ale také Evropy (36). Jejich tvrzení, že počet zabitých ptáci je ve skutečnosti menší, pak samozřejmě nelze brát příliš vážně. 6. Navíc existují přímé důkazy o záměrně podhodnocených a zmanipulovaných statistikách (37). Příkladem takové "mírně doladěné" statistiky může být třeba souhrnný přehled amerického National wind coordinating committee (NWCC), podle něhož vlastně de facto žádný problém s ptáky neexistuje (38). Skutečný počet zabitých ptáků je velmi těžké odhadnout, protože se musíme spolehnout jen na nepřesné extrapolace: Španělský ochránce přírody Mark Duchamp po započtení všech výše uvedených "snižujících" faktorů odhaduje, že jen v USA zahyne více než 200 000 ptáků ročně (39 ). S využitím údajů ornitologů Winkelmanna a Karlssona došel Duchamp k celosvětovému číslu 24,5 milionu mrtvých ptáků ročně (40). Ornitologové Howel a Noone uvádějí, že jeden kalifornský větrník zabije 0-37 ptáků ročně (41). Jestliže Kalifornie měla v roce 2000 asi 13 000 větrníků (42), mohly teoreticky ročně pozabíjet až 480 000 ptáků. S rozvojem větrné energetiky bude ale samozřejmě jejich počet prudce stoupat. "Větrníky se dnes začínají stavět ve východní polovině USA," napsal mi v e-mailu americký ornitolog Bill Evans, který smrt ptáků při střetu s průmyslovými stavbami dlouhodobě sleduje (43). "Je to oblast, kde se dá předpokládat větší množství mrtvých ptáků". V článku o Billu Evansovi prestižní odborný časopis Science odhadl, že na 140 000 vysílačích zabije asi 4 miliony ptáků ročně (44). Vysílače jsou přitom pro ptáky mnohem méně nebezpečné, protože se na nich na rozdíl od větrníků nic netočí. Když loni v listopadu ztroskotal u španělských břehů tanker Prestige, zahynulo podle Respektu 10/2003 ve vyteklé ropě 100 000 ptáků (45) - tedy stejné množství, jaké v USA podle konzervativních odhadů propagátorů větrné energie (46) zabijí větrníky za pouhé dva a půl roku (40 000). Greenpeace, propagující větrnou energii, tak sice bojuje proti "vražedným" ropným tankerům, ptáky ale neváhá obětovat ideologii podpory obnovitelných zdrojů za každou cenu. Loni v květnu tato organizace představila studii, podle níž by měl vítr za dvacet let pokrýt 12 % celosvětové spotřeby, což prý je ekvivalent dvou třetin dnešní spotřeby USA (47). O ceně ve výši tří milionů mrtvých opeřenců ročně (tedy třiceti havárií Prestige) už aktivisté Greenpeace nemluví (48). I kdyby se americká energetika přeorientovala na vítr jen z 20 %, jak požaduje Asociace pro větrnou energii (AWEA), znamenalo by to 880 000 mrtvých ptáků ročně (49) - tedy ekvivalent devíti havárií Prestige |