Emise skleníkových plynů v Německu loni podle think-tanku klesly o tři procenta
7.1.2025 13:13
(ČTK)
Ilustrační foto
Německo chce celkové emise snížit do roku 2030 v porovnání s rokem 1990 o 65 procent. V roce 2024 byly emise o 36 milionů tun nižší než roční strop stanovený zákonem o ochraně klimatu.
Ke snížení průmyslových emisí přispěl německý hospodářský útlum, i když zejména odvětví dopravy a stavebnictví udělaly málo pro provádění politik ochrany klimatu, uvádí zpráva. Stále větší dopad však mají nedávná opatření, jako je zvýšené využívání obnovitelné energie v elektrárenství, uvedl ředitel Agory Simon Müller. Dodal, že rekordní produkce větrné a solární energie pokrývala v roce 2024 přibližně 55 procent spotřeby. Rostoucí podíl obnovitelných zdrojů na spotřebě elektřiny podle Agory "ukazuje, že klimatická politika funguje, když se důsledně implementuje."
reklama
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.
Dále čtěte |
Podíl obnovitelných zdrojů na výrobě elektřiny loni v Německu stoupl na 62,7 procent
Thyssenkrupp přehodnocuje plány na produkci takzvané zelené oceli
Výroba elektřiny v Německu v prvním čtvrtletí klesla, dovoz prudce vzrostlOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (1)
SV
Slavomil Vinkler
7.1.2025 13:57 z neviditelného psa: https://neviditelnypes.lidovky.cz/zahranici/pred-volbami-churave-nemecko-muze-nakazit-celou-evropu.A250106_164733_p_zahranici_nef
V září studie publikovaná v časopise International Journal of Sustainable Energy odhadla, že v letech 2002 až 2022 Energiewende stála Německo 746 miliard dolarů. Dodnes to je tedy kolem 800 miliard eur (20 bilionů korun). Více než polovina této částky byla vynaložena na výrobu a distribuci alternativní energie a zbytek na dotace. Studie dospěla k závěru, že kdyby Německo vynaložilo přibližně polovinu této obrovské částky na jadernou energii, dosáhlo by většího snížení emisí než, honbou za přeludem alternativní energie.
USA a EU utratily od roku 2000 zatím za zelenou tranzici podle amerických energetických expertů a publicistů Stevena E. Koonina a Marka P. Millse 10 bilionů dolarů (pro srovnání: tedy 100 let výdajů českého státního rozpočtu), aby snížily svůj podíl uhlovodíků na světové spotřebě primární energie asi jen o 3 procentní body na dnešní úroveň, tedy na něco málo přes 81 procento. V absolutních číslech se využití ropy, zemního plynu a uhlí dohromady zvýšilo. Pro srovnání: USA vynaložily na svou účast ve druhé světové válce 4 biliony dolarů (očištěno od inflace).
Snížení podílu uhlovodíků na energii na necelou polovinu veškeré poptávky v roce 2050 vyjde na někam mezi 100 a 300 biliony dolarů. To je asi pětkrát až patnáctkrát více kapitálu, než by bylo potřeba k uspokojení poptávky pomocí konvenční energie. A závěr obou amerických vědců Koonina a Millse: Energie je v celospolečenském měřítku dodávána složitými systémy, které se dotýkají „všeho a všude najednou“. Uspěchané kroky k přetvoření celého energetického systému jsou mnohem ničivější, než jakýkoli méně či více pravděpodobný dopad změny klimatu. Lze se obávat, že nová německá vláda se pokusí zničující nedostatky své energetické tranzice zaplavit novými stamiliardami eur, jimiž se na dluh budou dotovat stávající i nové solární a větrné zdroje, plynové i vodíkové zdroje, a má podpořit dekarbonizaci průmyslu, zaplatit nutné investice a daňové úlevy. Berlín by si ale s ohledem na hyperinflaci z časů Výmarské republiky a těžké hospodářské krize Německa znovu vzpomenout na citát z Goethova Fausta: „Duchů, které jsem vyvolal, se už nezbavím.“
Odpovědět
V září studie publikovaná v časopise International Journal of Sustainable Energy odhadla, že v letech 2002 až 2022 Energiewende stála Německo 746 miliard dolarů. Dodnes to je tedy kolem 800 miliard eur (20 bilionů korun). Více než polovina této částky byla vynaložena na výrobu a distribuci alternativní energie a zbytek na dotace. Studie dospěla k závěru, že kdyby Německo vynaložilo přibližně polovinu této obrovské částky na jadernou energii, dosáhlo by většího snížení emisí než, honbou za přeludem alternativní energie.
USA a EU utratily od roku 2000 zatím za zelenou tranzici podle amerických energetických expertů a publicistů Stevena E. Koonina a Marka P. Millse 10 bilionů dolarů (pro srovnání: tedy 100 let výdajů českého státního rozpočtu), aby snížily svůj podíl uhlovodíků na světové spotřebě primární energie asi jen o 3 procentní body na dnešní úroveň, tedy na něco málo přes 81 procento. V absolutních číslech se využití ropy, zemního plynu a uhlí dohromady zvýšilo. Pro srovnání: USA vynaložily na svou účast ve druhé světové válce 4 biliony dolarů (očištěno od inflace).
Snížení podílu uhlovodíků na energii na necelou polovinu veškeré poptávky v roce 2050 vyjde na někam mezi 100 a 300 biliony dolarů. To je asi pětkrát až patnáctkrát více kapitálu, než by bylo potřeba k uspokojení poptávky pomocí konvenční energie. A závěr obou amerických vědců Koonina a Millse: Energie je v celospolečenském měřítku dodávána složitými systémy, které se dotýkají „všeho a všude najednou“. Uspěchané kroky k přetvoření celého energetického systému jsou mnohem ničivější, než jakýkoli méně či více pravděpodobný dopad změny klimatu. Lze se obávat, že nová německá vláda se pokusí zničující nedostatky své energetické tranzice zaplavit novými stamiliardami eur, jimiž se na dluh budou dotovat stávající i nové solární a větrné zdroje, plynové i vodíkové zdroje, a má podpořit dekarbonizaci průmyslu, zaplatit nutné investice a daňové úlevy. Berlín by si ale s ohledem na hyperinflaci z časů Výmarské republiky a těžké hospodářské krize Německa znovu vzpomenout na citát z Goethova Fausta: „Duchů, které jsem vyvolal, se už nezbavím.“
