Emise snížit, kvalitu života zvýšit. Do ochrany klimatu se pustilo Brno a malá obec Kněžice
Největší potenciál pro snižování emisí CO2 je ve městech a obcích je podle náměstka primátora města Brna Martina Andera ve dvou oblastech: v sektoru energetiky a dopravy.
Brno se zaměřuje především na snižování energetické náročnosti budov, posilování energetické soběstačnosti, snižování emisí z dopravy a zvyšování efektivity při nakládání s energiemi, především teplem.
Od roku 2007 zrenovovalo druhé největší město v ČR 27 škol a 2 nemocnice, dalších 12 projektů je v přípravě. Zatím Brno do těchto aktivit investovalo 360 milionů korun z rozpočtu města. Ročně tak ušetří 2670 tun emisí CO2 a 44 100 GJ energie, což je množství tepla, které podle Martina Andera odpovídá spotřebě jedné městské části o velikosti kolem 6 až 7 tisíc obyvatel. Na provozních nákladech pak město ušetří 23 milionů korun za rok, které může investovat jinde. Nejdále je v těchto projektech brněnská část Nový Lískovec.
Město by rádo udrželo poloviční podíl veřejné dopravy na cestách v rámci města a zároveň posílilo pěší a cyklistickou dopravu. „Tam je to především o tom, že musíte ve městech zajistit bezpečnost cyklisty. Pokud se lidé budou bát sednout na kolo, tak nikdy tento prostředek volit nebudou,“ připomíná Martin Ander. Brno plánuje i systém sdílení kol v rámci ceny jízdného MHD, výměnu autobusů za vozidla na CNG či elektrobusy, které by dokázaly ke svému nabíjení využívat síť trolejového vedení.
„Tato opatření jednoznačně nejsou jen opatřeními v environmentální rovině, ale mají své výrazné přínosy také v oblasti ekonomické a sociální. A obecně se promítají do zlepšování kvality života. Důvod, proč města tato opatření dělají, neleží zdaleka jenom v rovině toho, že by chtěli přispívat k ochraně klimatu,“ uvedl Martin Ander na semináři o progresivních českých komunitách a firmách v ochraně klimatu.
Do ambiciózních projektů se pustila v roce 2004 i o mnoho menší Kněžice na Nymbursku. Podle starosty Milana Kazdy je obec s 500 obyvateli nyní soběstačná v zásobování elektřinou i teplem. Do stěžejního projektu Energeticky soběstačná obec Kněžice, který obci pomáhá na jedné straně zpracovávat biologický odpad a na druhé produkuje elektřinu a teplo, investovala samospráva 42 milionů, návratnost očekává okolo 15 let.
V obci chtěli jít ve stopách předků, kteří nebyli závislí na vzdálených regionech, ale i udržet finance v regionu. Jen díky prodeji vlastního tepla zůstalo v regionu za osm let 16 milionů korun, sdělil Milan Kazda. V místní krajině zůstalo díky digestátu, tekutému odpadu z bioplynové stanice, který zemědělci používají jako hnojivo, také 23 tisíc m3 vody.
Klima jako byznys byznysu
Zatímco malé i velké obce se ve své podstatě podobají řeší podobné problémy, různorodost soukromého sektoru je obrovská, upozornil Vesselin Barliev z platformy Byznys pro společnost. „Těžko můžeme porovnávat, co můžeme porovnávat, co je schopná udělat firma, která působí v těžkém průmyslu, a firma, která je technologická a prakticky má jen kancelářské budovy,“ řekl.
A praxe je podle jeho slov ještě složitější. Například Plzeňský Prazdroj vaří pivo tradičním velmi energeticky náročným způsobem. Ve chvíli, kdy chtěl před lety zkusit nový moderní postup, čeští zákazníci změnu v receptuře na chuti poznali a pivovar se vrátil k původní technologii.
Problematické je v Česku podle Vesselina Barlieva i omezení kamionové dopravy v logistice. Železnice v současné době není podle jeho slov schopná spolehlivě převážet rychle se kazící potraviny nebo realizovat objednávky na čas.
Líbí se Vám článek? Přispějete na další?
„Firmy jsou schopné investovat peníze, pokud mají spočítané, že budou mít návratnost,“ podotýká Vesselin Barliev. Investovat mohou i do drahých nových postupů, potřebují mít ale podle něj jistotu, že národní strategie, kterou navrhne jedna vláda, následující politici opět nezmění.
Poradit, kam investovat má firmám i jednotlivcům od příštího roku pomoci nová evropská povinnost pro velké společnosti zveřejňovat zprávu o jejich nefinančních aktivitách. Podle Františka Marčíka z centra Glopolis fungují na západě i etické banky a fondy, které se cíleně zaměřují mimo oblast fosilních paliv. Akcie uhelných firem dlouhodobě klesají, naopak akcie firem, které vyrábějí obnovitelné zdroje, rostou, dodává František Marčík.
reklama
Návrh předsednictví COP29 zvýšit příspěvek bohatých zemí čelí dle médií kritice
Na klimatické konferenci v Baku zatím žádný viditelný pokrok, píše AP
Důsledky klimatické krize dopadají více na ženy. Přesto na COP29 zasedá mezi 78 světovými lídry jen 8 žen
