Emise snížit, kvalitu života zvýšit. Do ochrany klimatu se pustilo Brno a malá obec Kněžice

Do úsilí o snižování emisí skleníkových plynů se zapojuje byznys i samosprávy. Průkopníky v tomto směru jsou v Česku Brno nebo obec Kněžice na Vysočině. Podle odborníků není ochrana klimatu jen „zeleným“ tématem, ale jde ruku v ruce i se zlepšováním kvality života obyvatel.

Největší potenciál pro snižování emisí CO2 je ve městech a obcích je podle náměstka primátora města Brna Martina Andera ve dvou oblastech: v sektoru energetiky a dopravy.

Brno se zaměřuje především na snižování energetické náročnosti budov, posilování energetické soběstačnosti, snižování emisí z dopravy a zvyšování efektivity při nakládání s energiemi, především teplem.

Od roku 2007 zrenovovalo druhé největší město v ČR 27 škol a 2 nemocnice, dalších 12 projektů je v přípravě. Zatím Brno do těchto aktivit investovalo 360 milionů korun z rozpočtu města. Ročně tak ušetří 2670 tun emisí CO2 a 44 100 GJ energie, což je množství tepla, které podle Martina Andera odpovídá spotřebě jedné městské části o velikosti kolem 6 až 7 tisíc obyvatel. Na provozních nákladech pak město ušetří 23 milionů korun za rok, které může investovat jinde. Nejdále je v těchto projektech brněnská část Nový Lískovec.

Město by rádo udrželo poloviční podíl veřejné dopravy na cestách v rámci města a zároveň posílilo pěší a cyklistickou dopravu. „Tam je to především o tom, že musíte ve městech zajistit bezpečnost cyklisty. Pokud se lidé budou bát sednout na kolo, tak nikdy tento prostředek volit nebudou,“ připomíná Martin Ander. Brno plánuje i systém sdílení kol v rámci ceny jízdného MHD, výměnu autobusů za vozidla na CNG či elektrobusy, které by dokázaly ke svému nabíjení využívat síť trolejového vedení.

„Tato opatření jednoznačně nejsou jen opatřeními v environmentální rovině, ale mají své výrazné přínosy také v oblasti ekonomické a sociální. A obecně se promítají do zlepšování kvality života. Důvod, proč města tato opatření dělají, neleží zdaleka jenom v rovině toho, že by chtěli přispívat k ochraně klimatu,“ uvedl Martin Ander na semináři o progresivních českých komunitách a firmách v ochraně klimatu.

Do ambiciózních projektů se pustila v roce 2004 i o mnoho menší Kněžice na Nymbursku. Podle starosty Milana Kazdy je obec s 500 obyvateli nyní soběstačná v zásobování elektřinou i teplem. Do stěžejního projektu Energeticky soběstačná obec Kněžice, který obci pomáhá na jedné straně zpracovávat biologický odpad a na druhé produkuje elektřinu a teplo, investovala samospráva 42 milionů, návratnost očekává okolo 15 let.

V obci chtěli jít ve stopách předků, kteří nebyli závislí na vzdálených regionech, ale i udržet finance v regionu. Jen díky prodeji vlastního tepla zůstalo v regionu za osm let 16 milionů korun, sdělil Milan Kazda. V místní krajině zůstalo díky digestátu, tekutému odpadu z bioplynové stanice, který zemědělci používají jako hnojivo, také 23 tisíc m3 vody.

Klima jako byznys byznysu

Zatímco malé i velké obce se ve své podstatě podobají řeší podobné problémy, různorodost soukromého sektoru je obrovská, upozornil Vesselin Barliev z platformy Byznys pro společnost. „Těžko můžeme porovnávat, co můžeme porovnávat, co je schopná udělat firma, která působí v těžkém průmyslu, a firma, která je technologická a prakticky má jen kancelářské budovy,“ řekl.

A praxe je podle jeho slov ještě složitější. Například Plzeňský Prazdroj vaří pivo tradičním velmi energeticky náročným způsobem. Ve chvíli, kdy chtěl před lety zkusit nový moderní postup, čeští zákazníci změnu v receptuře na chuti poznali a pivovar se vrátil k původní technologii.

Problematické je v Česku podle Vesselina Barlieva i omezení kamionové dopravy v logistice. Železnice v současné době není podle jeho slov schopná spolehlivě převážet rychle se kazící potraviny nebo realizovat objednávky na čas.

Líbí se Vám článek? Přispějete na další?

Částka Kč       Váš e-mail  

„Firmy jsou schopné investovat peníze, pokud mají spočítané, že budou mít návratnost,“ podotýká Vesselin Barliev. Investovat mohou i do drahých nových postupů, potřebují mít ale podle něj jistotu, že národní strategie, kterou navrhne jedna vláda, následující politici opět nezmění.

Poradit, kam investovat má firmám i jednotlivcům od příštího roku pomoci nová evropská povinnost pro velké společnosti zveřejňovat zprávu o jejich nefinančních aktivitách. Podle Františka Marčíka z centra Glopolis fungují na západě i etické banky a fondy, které se cíleně zaměřují mimo oblast fosilních paliv. Akcie uhelných firem dlouhodobě klesají, naopak akcie firem, které vyrábějí obnovitelné zdroje, rostou, dodává František Marčík.

---

reklama

---