Europoslanci schválili snížení emisí o 90 procent do roku 2040 oproti roku 1990 Aktualizováno
Z českých europoslanců dohodu podpořili přítomní zástupci z frakce Evropské lidové strany (EPP): Jan Farský, Danuše Nerudová (oba STAN) i Ondřej Kolář a Luděk Niedermayer (oba TOP 09). Pro byla rovněž pirátská europoslankyně Markéta Gregorová z frakce Zelených.
Proti se vyslovili tři europoslanci ODS sedící ve frakci evropských konzervativců (ECR) Alexandr Vondra, Ondřej Krutílek a Veronika Vrecionová, dále přítomní zástupci hnutí ANO (Jaroslav Bžoch, Ondřej Knotek, Jaroslav Knot, Tomáš Kubín, Jana Nagyová, Jaroslava Pokorná Jermanová) i jejich kolega ve frakci Patriotů pro Evropu (PfE) Antonín Staněk (Přísaha). Proti hlasovali rovněž Ivan David (SPD) z krajně pravicové frakce Evropa suverénních národů (ESN) a nezařazení europoslanci Ondřej Dostál a Kateřina Konečná (Stačilo!).
Evropská komise navrhla závazný klimatický cíl pro rok 2040 loni na začátku července. Stalo se to navzdory výhradám některých států, včetně České republiky, které chtěly krok odložit. Návrh tehdy poprvé počítal s tím, že země EU budou moci využívat takzvané uhlíkové kredity z rozvojových států k dosažení cíle v oblasti emisí.
Mezinárodní uhlíkové kredity umožňují státům, firmám nebo organizacím kompenzovat část svých emisí tím, že finančně podpoří projekty snižující nebo zachycující emise jinde ve světě. Jde například o výsadbu lesa, ochranu deštných pralesů či investice do obnovitelných zdrojů.
Podle nynější kompromisní politické dohody mohou státy využívat mezinárodní kredity k dosažení až pěti procentních bodů snížení emisí od roku 2036. Tyto kredity ale mohou použít pouze v odvětvích, která nejsou regulována v rámci systému emisních povolenek (EU ETS) a mohou pocházet pouze z partnerských zemí, jejichž klimatické cíle jsou slučitelné s cíli pařížské dohody. Europoslanci rovněž do dohody zahrnuli záruky, které mají zabránit financování projektů, které jsou v rozporu se strategickými zájmy EU.
Cílem pařížské dohody z roku 2015 je omezit globální oteplování a bojovat proti změně klimatu. Státy se shodly na cíli udržet nárůst průměrné globální teploty výrazně pod dvěma stupni Celsia oproti hodnotám před průmyslovou revolucí a pokud možno omezit nárůst na 1,5 stupně. Dohodu ratifikovaly všechny země EU.
Zavedení systému EU ETS2 bude podle kompromisní dohody odloženo o jeden rok, z roku 2027 na rok 2028. Systém ETS2 se vztahuje na emise oxidu uhličitého ze spalování paliv v budovách a silniční dopravě. O tyto změny usilovala mimo jiné předchozí česká vláda premiéra Petra Fialy. Současná vláda premiéra Andreje Babiše systém emisních povolenek ETS2 zcela odmítla a uvedla, že bude v EU hledat podporu pro zrušení tohoto systému.
Evropská komise má rovněž povinnost každé dva roky hodnotit pokrok při plnění klimatického cíle s ohledem na nejnovější vědecké údaje, technologický vývoj a stav průmyslové konkurenceschopnosti EU. Bude rovněž zohledňovat trendy v cenách energie a jejich dopady na podniky a domácnosti.
Jakmile nyní Rada EU text schválí, vstoupí v platnost 20 dní po svém zveřejnění v Úředním věstníku EU.
Zpravodajem pro návrh v europarlamentu byl český europoslanec Ondřej Knotek. Ten ještě před hlasování vystoupil a ocenil práci stínových zpravodajů i to, že dokázali spolupracovat, i když měli odlišné názory. Zmínil nicméně, že on sám byl od počátku pro to, aby žádný nový klimatický cíl nevznikl. "Pro nás je ten cíl jednoznačné riziko, protože po roce 2030, má-li být splněn, budeme mít obrovský tlak na cenu uhlíku, ať už u uhlíkových daní, tak emisních povolenek jak prvního, tak druhého typu," řekl Knotek novinářům ve Štrasburku. "Jsme přesvědčeni, že tento cíl není reálný a tak jako tak bude v následujících letech revidován, jako jsme svědky toho, že před třemi roky přijatá legislativa se už teď musí revidovat," dodal.
Europoslanci ODS dohodu odmítli. "Dojednali to v podobě, která pro nás není dobrá, čili my to odmítáme," uvedl Alexandr Vondra.
Hlavní zpravodajkou EP, která nyní vede vyjednávání o cenovém omezení emisních povolenek ETS2, se již loni stala europoslankyně Danuše Nerudová. “Byly tady představy, že se systém odloží do roku 2030, myslím si, že není reálné se na tom v Radě EU shodnout, ale uvidíme," uvedla k budoucímu vyjednávání. "Mým cílem jako zpravodajky je vyjednat maximum možného, aby se to tak velkým způsobem nedotklo domácností zejména v regionech," dodala Nerudová. Jak uvedla již dříve, jejím cílem je posílit cenové brzdy tak, aby systém neznamenal cenové šoky pro domácnosti a zároveň dostatečně financoval přechod na úspornější technologie.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (37)
Karel Zvářal
10.2.2026 19:00Petr Novotný
10.2.2026 23:42 Reaguje na Karel ZvářalJiří Svoboda
12.2.2026 09:48 Reaguje na Petr NovotnýPetr Pavlata
10.2.2026 19:54Z různých analýz (nezávislých, politických i odborných) vyplývá několik kritických ekonomických bodů, které mohou snížit reálnou životní úroveň domácností a střední třídy:
❗️ A) Zvýšení životních nákladů
Zavedení ETS2 by mohlo zvýšit náklady průměrné české domácnosti až o ~83 000 Kč ročně v letech 2027–2030, včetně dražšího vytápění, paliv a nepřímé inflace cen.
To je relativně vysoký nárůst výdajů, který by u střední třídy znamenal výrazné omezení disponibilního příjmu, tedy méně peněz na úspory, investice a životní styl.
❗️ B) Inflační tlak a investiční bariéry pro mladé
Vyšší ceny energií a pohonných hmot se přenášejí do cen zboží a služeb, což nejvíce zasahuje mladé lidi, začínající rodiny a neúsporné domácnosti.
U mladých to znamená omezené možnosti spoření, investování a akumulace bohatství – např. na bydlení, podnikání nebo mobilitu.
🔥 C) Náklady vs. Kompenzace
EU navrhla Sociální klimatický fond (SCF) jako nástroj částečné kompenzace nárůstu nákladů.
Kritici však upozorňují, že tyto kompenzační mechanismy mohou být nedostatečné nebo neúčinné pro střední třídu, která není sociálně zranitelná ve smyslu příjmového testu, ale je citlivá na cenové šoky.
Petr Pavlata
10.2.2026 19:55 Reaguje na Petr Pavlata✔️ A) Riziko poklesu konkurenceschopnosti
Vysoké ceny emisních povolenek se promítají do cen elektřiny a výrobních nákladů. To může snižovat konkurenceschopnost českého průmyslu vzhledem k USA a Číně.
Nižší konkurenceschopnost může znamenat méně investic, pomalejší růst mezd a pracovní příležitosti, což opět nejvíce pocítí střední třída.
✔️ B) Regulatorní nejistota
Neustálé změny v parametrech ETS2 a odklady jeho spuštění zvyšují nejistotu podniků i domácností, což zvyšuje riziko krátkodobých cenových šoků a snižuje důvěru ve stabilní plánování výdajů.
📌 Sociální a politická kritika (kam to může vést)
🔍 A) Snížení veřejné podpory změnám
Vysoké ceny a náklady mohou vést k politickému odporu proti EU klimatické politice právě mezi mladými a střední třídou, která se necítí být adekvátně kompenzovaná.
🔍 B) Dopady na mobilitu a sociální mobilitu
Vyšší ceny paliv a energií bez adekvátních alternativ (dostupná veřejná doprava, efektivní bydlení) znevýhodní osoby s nízkými nebo středními příjmy – často mladé pracující dojíždějící do větších měst.
Petr Pavlata
10.2.2026 19:56 Reaguje na Petr PavlataCeny energií Výrazná zátěž na rozpočet domácností
Inflace Zvyšuje všeobecné životní náklady
Konkurenceschopnost Méně investic, stagnující mzdy
Kompenzační nástroje Mohou být nedostatečné pro stř. třídu
Sociální napětí Větší odpor k EU politice
Petr Pavlata
10.2.2026 19:57 Reaguje na Petr PavlataV nejhorším scénáři může kombinace EU Green Dealu, ETS a zejména ETS2 vést k systematickému oslabení demokratické legitimacy v ČR, především mezi mladými a střední třídou. Pokud velká část populace získá pocit, že klimatická politika je elitářská, vnucená shora, ekonomicky trestající běžné lidi a bez reálné možnosti se přizpůsobit, vzniká ideální prostředí pro populistické a antisystémové síly. Ty mohou rámovat Green Deal jako důkaz „odtržení Bruselu od reality“ a demokratických institucí od potřeb občanů. V tomto vakuu důvěry se velmi snadno uchytí proruské a autoritářské narativy, které nabízejí zdánlivě jednoduché vysvětlení („za vše může EU / Západ / ekologie“) a falešnou alternativu („levné energie, silný stát, žádné regulace“). Mladí lidé, kteří čelí vysokým nákladům na bydlení, energii a dopravu a zároveň nevidí perspektivu růstu bohatství, mohou začít vnímat demokracii nikoli jako nástroj ochrany svých zájmů, ale jako systém, který je systematicky znevýhodňuje. To zvyšuje riziko politické radikalizace, volební volatility, apatie nebo otevřené podpory autoritářských řešení, čímž se dlouhodobě oslabuje společenská soudržnost, prozápadní orientace i odolnost vůči hybridním hrozbám.
Pavel Hanzl
11.2.2026 12:22 Reaguje na Petr Pavlata"Zde jsou některé členské státy European Green Deal (EGD), které podle dostupných studií a dat patří mezi ty, co zvládly „nejlépe“ využít příležitosti zelené transformace" — pořadí 10. nejlepších:
Švédsko, Rakousko, Nizozemí, Finsko, Dánsko, Německo, Francie, Itálie, Portugalsko, Estonsko." AI
Všimněte si, že 8 z těch států je bohatších, než my.
Jaroslav Studnička
11.2.2026 13:19 Reaguje na Pavel HanzlPeter
11.2.2026 16:22 Reaguje na Jaroslav StudničkaPavel Hanzl
11.2.2026 18:01 Reaguje na PeterA proč zrovna my se na zelených technologiích taky dobře blíkujeme?
Pavel Hanzl
11.2.2026 17:59 Reaguje na Jaroslav StudničkaDůkazů pro rozvoj je dost.
Jaroslav Studnička
11.2.2026 21:03 Reaguje na Pavel HanzlStejně tak jako vaše citace nic neříká o tom, že by zmiňované státy kvůli GD ekonomicky zbohatli.
ŠVédsko, Francie měli uhlíkově neutrální energetiku dávno před GD.
Jak na tom je Estonsko spolu s dalšími pobalstkými zeměmi je možné zjistit níže:
https://medium.seznam.cz/clanek/petr-dusek-finsko-platilo-za-elektrinu-655-eur-kvuli-zmrzlym-vetrnikum-i-baltske-infekci-238856#utm_content=ribbonnews&utm_term=petr%20du%C5%A1ek%20energetika&utm_medium=hint&utm_source=search.seznam.cz
Byť v Estonsku za poslední roky došlo k nárůstu instalovaného výkonu ve FVE.
Itálie je stále z více než poloviny závislá na fosilních palivek a k tomu patří ke státům, které jsou dlouhodobě "premianti" v závislosti na dovozu.
ČR má dokonce menší podíl na výrobě el. energie z fosilních zdrojů než Itálie nebo Estonsko.
Nizozemsko je stále z cca 75% závislé na fosilních palivech.
Pokud považujete Německo za stát, který zvládá dekarbonizaci, tak jste hlupák.
Petr Novotný
10.2.2026 21:20 Reaguje na Petr Pavlata1) podíl el. energie vyráběné z fosilních paliv bude klesat a to velmi rychle , cena povolenky se proto do cen el. energie bude propisovat čím dál tím méně, prakticky není důvod k drahé el. energii.
2) s rostoucím podílem elektrifikace se cena povolenek bude čím dál tím méně propisovat do ceny všeho zboží.
3) zejména cena individuální dopravy s nárůstem elektromobility se zvyšovat díky ceně povolenek nebude.
4) cena vytápění budov se bude zvyšovat jen u těch kdo vytápí svoje domovy fosilními palivy - ale to je přesně to čeho je třeba dosáhnout. Firmy, domácnosti i dodavatelé tepla budou fosilní paliva opouštět nebo omezovat. Například majitel RD si místo plynového kotle pořídí tepelné čerpadlo nebo alespoň topící klimatizaci do hlavní místnosti.
5) dopady omezení emisí CO2 budou z velké části pozitivní , protože se omezí závislost EU na dovozech fosilních paliv a na jejich dodavatelích. Ti přijdou o svůj vydírací potenciál proto se tohoto přechodu tolik bojí
6) konkurenceschopnost je dána zejména schopností vyrábět zboží nebo poskytovat služby, které nejsou schopni poskytovat země s nižšími příjmy tedy levněji tuto schopnost EU a obecně západ ztrácí díky nástupu zemí JV Asie v čele s Čínou. Na jednu stranu je to problém ,ale na druhou stranu je to normální vývoj lidstva. Bylo by patologické kdyby vývoj probíhal jinak.
Pavel Hanzl
11.2.2026 12:20 Reaguje na Petr PavlataPříklad:
Benzín a nafta stály kolem roku 2014 přes 40 kč/litr.
Od té doby proběhla inflace přes 30% a tak by měly stát 60 kč.
Jenže stojí 35 kč, tj. o 25 k na litru méně.
A to je zásadní položka pro všechny obchodní řetězce.
Zbohatl teda náš občan o ty statisíce, která by podle vaší logiky ten vliv má? A proč by měl teda tak děsivě zchudnout, kdyby šel benzín o +3 +5 kč nahoru?
Richard Vacek
10.2.2026 20:04s v
10.2.2026 20:48 Reaguje na Richard VacekRichard Vacek
10.2.2026 21:21 Reaguje na s vs v
11.2.2026 16:48 Reaguje na Richard VacekRichard Vacek
12.2.2026 05:31 Reaguje na s vhttps://www.lidovky.cz/nazory/emisni-povolenky-domacnosti-evropska-unie-petr-fiala.A250807_090016_ln_nazory_halu
Petr Novotný
11.2.2026 00:38 Reaguje na s vPetr Pavlata
11.2.2026 08:30 Reaguje na Petr NovotnýNa vesnicích, kde je dobrá dopravní dostupnost do center s vysoko kvalifikovanou prací, jsou ceny prakticky totožné s městy.
A ty ostatní? To je recept na celoživotní chudobu a po nějaké době proruské dezolátsví.
Růst bohatství vzniká z růstu produktivity a ten vzniká ze specializace. A to v již dávno polomrtvých regionech není a nebude.
Petr Novotný
11.2.2026 22:45 Reaguje na Petr Pavlatas v
11.2.2026 16:49 Reaguje na Petr Novotnýsmějící se bestie
10.2.2026 21:10že v r.2040, už současná EU nebude už dlouho existovat a tím skončí mnohé její nesmysle, vedoucí k devastaci Evropy !
Pavel Hanzl
11.2.2026 18:03 Reaguje na smějící se bestiepepa knotek
11.2.2026 08:27Robert Jirman
11.2.2026 10:02Břetislav Machaček
11.2.2026 10:51 Reaguje na Robert Jirmanten, co nikomu nic nedluží a naopak třeba ještě jiným půjčuje. My
nejsme v pozici věřitele a a ni nikoho bez dluhů, ale právě naopak.
Zadluženost je jako domeček z karet do kterého se nesmí foukat a
šťouchat, aby nespadl. Nesmí se ani neúměrně zvětšovat novými
kartami(dluhy), aby nespadl. Co bude pak? Kdo dá předluženému
dlužníkovi něco na dluh? Uvedu jako příklad Ukrajinu, které by
bez ručení EU už nikdo nepůjčil a kdy k tomu dospěje sama EU?
Víte to, že k tomu nedojde a když, tak co potom? Co, bude po
tom zázraku, který opěvujete, jak se máme dobře na dluh stejně,
jako feldkurát Kats ze Švejka. To se nám to hoduje z cizího!
Robert Jirman
11.2.2026 12:22 Reaguje na Břetislav MachačekPetr Pavlata
11.2.2026 12:30 Reaguje na Robert JirmanJinými slovy - mladí to dají těmto geneneracím k úhradě.
pepa knotek
11.2.2026 17:18 Reaguje na Petr PavlataBřetislav Machaček
11.2.2026 15:22 Reaguje na Robert Jirmanpijí, tak budu chlastat taky, pokud fetují, tak budu
fetovat taky a nebo budu chytřejší než celý svět a
nedopustím krach všeho toho, co tu dosud fungovalo
dokud měli politici rozum? Jsou na světě státy bez
dluhů, kterým jiné dluží a žijí z hlouposti těch,
kterým na úroky půjčují. A nejen státy, ale taky
banky pro které je dlužník dojnou krávou na úroky.
Odvolávat se na lidskou hloupost znamená být taky
hloupý. Vy doma taky žijete na dluh a nebojíte se
exekuce a života pod mostem? A nebo nedlužíte a
žijete v klidu bez strachu z existence? Já totiž nežiji v dluzích, nikomu nemusím splácet úroky
a obávat se, že to jednou nedokážu a přijde mi
exekutor polepit barák i s vybavením. A přeji si
i takový stát, který nebude hloupý jako ty ostatní,
co zdaňují občany na splácení už pouze úroků.
Chápete o co tu jde? Že pracujeme na úroky a
přitom bez dluhů by to mohlo být třeba na ty
zlaté záchodové mísy, jako na Ukrajině.

Sdružení SOVAK: Stát by měl narovnat ceny mezi podzemní a povrchovou vodou
Chmelařský výzkum v Česku trvá 100 let. Teď míří na odolnost vůči změnám klimatu
Spolek Klimatická žaloba podal stížnost do Štrasburku, státu vyčítá pasivitu