Evropská komise chce, aby ČR z Polska odvezla odpad po sanaci lagun u Ostravy
Komise poprvé na věc upozornila v listopadu 2014, její nynější "odůvodněné stanovisko" je druhým v řetězci kroků, které mohou skončit až před evropským soudem. Česká strana má nyní dva měsíce na to, aby zdůvodnila svůj postoj, komise poté teoreticky může změnit názor.
Praha upozorňuje, že ona palivová směs je registrována u Evropské chemické agentury v souladu s evropským nařízením Reach o regulaci chemických látek. Polsko zásilku, určenou původně pro polskou energetiku, odmítá přijmout a s odvoláním na nařízení o přepravě odpadů uvádí, že se jedná o nebezpečný odpad, který má být vrácen na místo původu.
"Ve chvíli, kdy vznikla pochybnost, jaké nařízení stejné právní síly bude mít přednost, nezbývá nám nic jiného, než nechat Soudní dvůr EU, aby i pro budoucí aplikaci evropského práva precedentně rozhodl, které nařízení má přednost," míní mluvčí MŽP Petra Roubíčková.
Podle názoru Evropské komise unijní právo stanoví, že pokud se příslušné orgány dotčených členských států osmadvacítky nemohou dohodnout na tom, zda zásilka je či není odpad, nakládá se s ní jako s odpadem, a země původu ji tudíž musí převzít zpět.
Látka, podle evropské exekutivy složená z kyselého dehtu z rafinace ropy, uhelného prachu a oxidu vápenatého, byla českým provozovatelem koncem roku 2010 odeslána do polských Katowic.
Ministerstvo životního prostředí připomnělo, že směs byla vyrobena s použitím kalů z ostravských lagun, jejichž sanaci z pověření státu a přes podnik Diamo prováděla firma Geosan. Ta pak výsledný výrobek distribuovala v ČR i Polsku.
Jak uvedl Miroslav Šuta z Centra pro životní prostředí a zdraví, musel Geosan po rozhodnutí polské inspekce životního prostředí vývoz do Polska zastavit. Většinu kalů smíchaných s uhelným prachem poté z Ostravy firma převážela přes celou ČR až na Mostecko. Tam byl materiál uložen na litvínovskou skládku společnosti Celio a postupně spalován v čížkovické cementárně na Litoměřicku.
Ostravské laguny, které jsou pozůstatkem někdejšího chemického provozu, představují jednu z největších ekologických zátěží v Česku a jejich čištění provázejí neustálé problémy. Termín vyčištění se stále posouvá. Obyvatelé v okolí obtěžují kaly zejména zápachem. Geosan za sanaci od státu dostal zhruba 2,6 miliardy korun. Po odtěžení 200.000 tun kalů se ale ukázalo, že v lagunách jsou další desítky tisíc tun kalů, se kterými se nepočítalo.
reklama
Invelt Servis postaví spalovnu pro C-energy v Plané nad Lužnicí
Německá odpadová firma se brání proti nařízení odstranit nelegální skládky v ČR