Evropský parlament požaduje omezení pesticidů v zájmu ochrany včel

Poslanci jsou spolek pitomců a vévodí tomu ten hajzlík Konečná. Prokristapána, oni se diví, že se žádá o prodloužení povolení, to snad by ani blbej neřekl, kdyby mu i hubu roztrhl! Omlouvám se za tvrdá slova, ale tohle už prostě nejde jinak pojmenovat. Jejich nic neříkající prohlášení situaci vůbec neřeší, už se to probíralo snad milionkrát a to tele Konečná si napíše, že je třeba se vracet ke starým způsobům?? JO?? Tak asi napíšu té děvence , jejíž zkušenosti jsou naprosto nulové, aby si vzala montérky, holiny a může bryskně posílit naše stavy předdůchodových techniků a ukázat, jak by se to mělo dělat. Do té doby bych jí vřele doporučil držet hubu a krok.

Jsem si jist, že minimálně 90% lidí si platí poslance, aby je (i přírodu) chránili před nežádoucími účinky pesticidů. Tlak na jejich vyšší užívání přichází odjinud...

Jejich prohlášení by dávalo smysl pouze v tom případě, kdyby jedním dechem kvalifikovaně odpověděli, jak postupovat, aby úroda zůstala zachována.Protože tohle začíná být problém, se kterým si neví rady vědci, natož nějaký spolek ignorantských poslanců.

Prostě počet obyvatel měst roste a venkov se vylidňuje. Tím přibývá lidí, kteří o tom, jak to funguje v lese (nebo na poli) vědí jedině z plakátů neziskovek. No a tito lidé pak sedí v Bruselu a rozhodují o tom, o čem vůbec nic neví.

Prodloužení thiaklopridu kvůli boji proti kůrovci? Haha!
Když se poptáte lesníků znalých problematiky, tak vám sdělí, že postřiky proti kůrovci na stojících stromech nemají smysl, kůrovec je totiž pod kůrou... víme? Na skládce to nemá smysl, poněvadž lesníci nestíhají kácet stromy dokud je kůrovec pod kůrou, ale kácejí až dávno potom co už nová generace vylétla, navíc i kdyby to nakrásně stíhali... kůrovec je pod kůrou. Pokud je kůra oloupána ještě v době kdy je brouk pod ní, není nic jednoduššího (a levnějšího) než ohník.
Qui bono?...

Ono je na tom smutné i to, že thiacloprid spolu s acetamipridem byly uznány jako neonikotinoidy včelám tolerantní, prý z důvodu, že u včel byly zjištěny enzymy, tyto dva neonikotinoidy rozkládající. Nesešel se ani půl rok s půl rokem a thiacloprid je najednou zakazován. Věda má tu krásnou vlastnost oproti náboženství, že přizná, když se mýlí, ale v tomto případě se nemohu zbavit dojmu, že politický tlak je velký. Acetamiprid zůstává v současné době již jediným povoleným a otázka rezistence není jestli, ale kdy. Proto tedy žádosti o prodloužení, je to trochu jiná molekula, i když oba jsou neonikotinoidy.

Tato problematika je řekl bych extrémně komplexní a vstupuje do ní velké množství proměnných. Musíme si přiznat, že tady budeme vždy tahat za kratší konec z důvodu populační dynamiky škodlivých organismů. Oni se zkrátka množí a mutují příliš rychle, takže rezistenci získávají podstatně rychleji než necílové druhy organismů. Můj názor je, že bychom měli klást větší důraz na nechemická opatření jako důsledné střídání plodin, rozsáhlejší využití úhorů, výzkum v oblasti biologické ochrany... Samozřejmě s přihlédnutím k vyšší ztrátovosti ve výnosech zohledněných navýšením finanční podpory. Dalším opomíjeným faktorem je míchání různých přípravků s dosud nedostatečně prozkoumanými důsledky.
Uvedu příklad z praxe: pracoval jsem v ovocnářské školce, na cca 3 ha jsme školkovali převážně jabloně, švestky, třešně a v menší míře hrušně. Problematičtí škůdci v takovémto provozu byli především lalokonosci, mšice, svilušky. V průběhu sezóny jsme aplikovali na střídačku celou řadu přípravků na řadě bází, různé pyretroidy, neonikotinoidy,diflubenzuron, fenoxykarb. Na konci každé sezony jsme stejně řešili, především u mšic výrazný nárůst resistence. Zkoušeli jsme i přípravky biologické ochrany, tam třeba proti lalokonoscům poměrně dost dobře účinkovaly parazitické hlístice (bylo to sice drahé jak čert, ale fungovalo to), na svilušky Typhlodromus pyri, kolegové z jiného provozu říkali, že dobře účinkuje i Bacillus thuringiensis. Ve finále to stejně vždycky dopadlo tak, že zhuba polovina výpěstků byla, především z důvodu pokroucení větví vlivem posátí mšicemi neprodejná. Holt ty ztráty k tomu patří, ale je podle mě chybou upínat se pouze k jedné metodě ve víře v její samospásnost. Zároveň se domnívám, že výrazné navýšení prostředků pro výzkum a vývoj biologických přípravků by mohlo podstatně pomoci snížit míru užívání chemických přípravků.
Nicméně to co jsem psal výše dokládá zbytečnost užívání chemických prostředků na kůrovce, to postrádá jakýkoli smysl

Na kůrovce určitě, v tom s vámi souhlasím. Celý ten problém zemědělství a potažmo potravin nejen u nás ale dá se říci všech vyspělých států tkví v tom, že jsme si navykli žít nad poměry,doslova rozežraně.V tom dávám za pravdu těm, kteří se v tomto duchu k zemědělské problematice na Ekolistu vyjadřují. Jenže to je pouze jedna stránka mince a bohužel nikdo nemá odvahu říci lidem, že jedinou možnou cestou je uskromnění se. To by možná ještě pochopili lidé z nejrozvinutějších zemí, ale nikoliv lidé ze zemí rozvojových a popravdě řečeno, ani se jim nedivím. Cesta byla již nastoupena, od příštího roku bude velká restrikce účinných látek, ale zase-bohužel-bez mnohdy adekvátní náhrady, tudíž produkce může jít dolů a mnohé plodiny zde nebude mít kvůli tomu smysl pěstovat. Ani to by asi někdy nevadilo, ale nesmí se potom stát, že se tyto plodiny budou dovážet ze zemí, kde na toto upřímně kašlou. To je přesně to, co mě osobně nejvíc vadí. Biologická ochrana bude mít bohužel vždy svoje meze, v menších výměrách a speciálních plodinách , jako sady, zelenina apod. je lépe uskutečnitelná, ale v polní výrobě je to problém. A bohužel zatím se bytí a nebytí zemědělských subjektů pořád odvíjí od peněz, proto mě vždy nadzvednou idealisticko-nereálné představy některých lidí, kteří nikdy v životě neměli tu čest si na svoji mzdu vydělat prací v zemědělství.

Ta rozežranost, co zmiňujete to je asi ten největší kámen úrazu. Přemýšlím často o tom, že ceny zemědělských komodit by měly stoupnout alespoň o 100 %, aby konečně to stádo tupanů z těch velkých měst pochopilo kdo a co je v podstatě živí. Venkov by se přestal vylidňovat, lidi na venkově by se vrátili zpět k samozásobitelství, což by mělo skutečně pozitivní vliv na potravinovou soběstačnost i kvalitu produkce. Od malička sleduju ty různé lufťáky jak nad náma ohrnují nos, v současnosti dojíždím do práce do velkoměsta (jestli se tak Ostravě dá říkat) a musím konstatovat, že ti lidi, kteří se nám od dětství posmívali jak jsme zaostalí, jsou ve skutečnosti totálně neschopní udělat i sebemenší věc vlastními silami. Ale jejich hlas je nejvíce slyšet, celá země se podřizuje diktátu velkoměsta a venkov pomalu vychcípe

Jak píšete, biologická ochrana má své meze, stejně tak je má ta chemická, jak jsem popsal výše. Řešením je dle mě nějaký druh syntézy těchto přístupů a díky tomu zvýšená diverzifikace těch reálných možností jak proti patogenům zasahovat. V současnosti, jak sám popisujete, těch možností moc není.

Souhlasím, je potřeba to těm lidem bez obalu říkat, bez jakékoliv korektnosti.
Pokud i nadále bude potřeba potravin stoupat, jediným řešením- zatím možným- je GMO potravina, v budoucnu možná masivní výroba "amarounů". Docela dobře si to dovedu představit, ale dožít bych se toho již nechtěl.Lidé všeobecně nemají v úctě zemědělství, a přitom právě jeho rozvoj v dávných dobách byl hybatelem vývoje lidské společnosti.

Prostě zemědělství v Evropě zrušme. Teda kdo chce, ať se navrátí ke starému úhorovému způsobu hospodaření a Evropa si potraviny nakoupí jinde. Ty včely a podzemní vody za to přece stojí.

Počty včelstev celosvětově rostou. V Evropě rostou třeba ve Španělsku (1972 - 500 tis., 2017 - 3 mil.), klesají v Německu (1987 - 2 mil, 2017 - 680 tis.), zůstávají +- stejné v Česku (600 tis.)
http://www.fao.org/faostat/en/#search/beehives

Jak už jsem psal pod jiný váš příspěvek na stejné téma, včelstev je stále stejně protože včelaři doplňují uhynulá včelstva novými. Co se radikálně zhoršilo, je životnost včelstev, to v té statistice nenajdete (hovořím z vlastní zkušenosti a řady kolegů). Další věc, kterou ta vaše statistika opomíjí, jiné druhy opylovačů, kterých dříve bývalo násobně více než v současnosti. Tudíž připomínám klasický Churchillův bonmot týkající se statistiky (jeho znění, pokud jej neznáte, si najděte sám)
Včelaříte?