https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/evropsky-parlament-pozaduje-omezeni-pesticidu-v-zajmu-ochrany-vcel
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Evropský parlament požaduje omezení pesticidů v zájmu ochrany včel

19.12.2019 00:30 | ŠTRASBURK (ČTK)
Evropští zemědělci by měli výrazně snížit používání pesticidů v zájmu ochrany včel a dalšího opylujícího hmyzu. / Ilustrační foto
Evropští zemědělci by měli výrazně snížit používání pesticidů v zájmu ochrany včel a dalšího opylujícího hmyzu. / Ilustrační foto
Licence | Volné dílo (public domain)
Evropští zemědělci by měli výrazně snížit používání pesticidů v zájmu ochrany včel a dalšího opylujícího hmyzu. Shodli se na tom včera poslanci Evropského parlamentu (EP) v usnesení, které vyzývá i k další podpoře výzkumu a podrobnějšímu monitorování situace.
 

Rezoluce EP je reakcí na loňskou iniciativu Evropské komise (EK), která upozornila na úbytek včel, motýlů a dalších opylovačů ve volné přírodě. Podle poslanců ale komise dostatečně neřeší příčiny znepokojivého vývoje. Patří mezi ně změny ve využívání půdy, ztráta přírodních stanovišť, znečištění přírody, klimatické změny či intenzivní zemědělství spojené s využíváním přípravků chránících plodiny před škůdci.

"Klíčová opatření jsou jasná, používat méně chemie na polích tam, kde to jde, a vrátit se ke starším nechemickým způsobům obdělávání půdy," uvedla komunistická europoslankyně Kateřina Konečná, která byla zpravodajkou schváleného návrhu. Problém je podle ní i na straně členských zemí, které místo aby omezovaly používání chemikálií, tak se na parlamentní výbor pro životní prostředí obracejí s "řadou nových nesmyslných žádostí o další a další povolení či znovupovolení pesticidů".

Země EU například v říjnu podpořily zákaz používání látky thiakloprid, která je škodlivá pro včely. Naproti tomu ale skupina států včetně Česka požaduje prodloužení možnosti používat skupinu dalších pesticidů déle než do příštího roku, jak EU plánovala. Důvodem má být boj proti kůrovci.

Podle údajů EP závisí více než 80 procent druhů evropských plodin a tři čtvrtiny evropské produkce potravin na opylování hmyzem. Roční hodnota zemědělské produkce závislé na opylování činí podle odhadů EP až 15 miliard eur (přes 380 miliard Kč).

Poslanci v zájmu ochrany včel včera také vyzvali komisi, aby navrhla kroky k omezení intenzivního zemědělství používajícího škodlivé chemikálie. Členské státy i komise by podle EP také měly podporovat rozšiřování pastvin a dalších ploch, na kterých se může hmyz rozmnožovat a přezimovat. Místa vhodná pro opylovače by měla vznikat i v městských oblastech. Brusel i unijní země by také měly zvýšit finance na výzkum včel a jejich chorob či zpřísnit kontroly dovozu medu, aby do EU nemířil ten padělaný, shodli se europoslanci.


reklama

 
Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
Petr Kupec Alan Lexa
 twitter
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (14)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

pp

pavel peregrin

19.12.2019 07:10
Poslanci jsou spolek pitomců a vévodí tomu ten hajzlík Konečná. Prokristapána, oni se diví, že se žádá o prodloužení povolení, to snad by ani blbej neřekl, kdyby mu i hubu roztrhl! Omlouvám se za tvrdá slova, ale tohle už prostě nejde jinak pojmenovat. Jejich nic neříkající prohlášení situaci vůbec neřeší, už se to probíralo snad milionkrát a to tele Konečná si napíše, že je třeba se vracet ke starým způsobům?? JO?? Tak asi napíšu té děvence , jejíž zkušenosti jsou naprosto nulové, aby si vzala montérky, holiny a může bryskně posílit naše stavy předdůchodových techniků a ukázat, jak by se to mělo dělat. Do té doby bych jí vřele doporučil držet hubu a krok.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

19.12.2019 14:51 Reaguje na pavel peregrin
Jsem si jist, že minimálně 90% lidí si platí poslance, aby je (i přírodu) chránili před nežádoucími účinky pesticidů. Tlak na jejich vyšší užívání přichází odjinud...
Odpovědět
pp

pavel peregrin

19.12.2019 16:20 Reaguje na Karel Zvářal
Jejich prohlášení by dávalo smysl pouze v tom případě, kdyby jedním dechem kvalifikovaně odpověděli, jak postupovat, aby úroda zůstala zachována.Protože tohle začíná být problém, se kterým si neví rady vědci, natož nějaký spolek ignorantských poslanců.
Odpovědět
RV

Richard Vacek

20.12.2019 05:04 Reaguje na pavel peregrin
Prostě počet obyvatel měst roste a venkov se vylidňuje. Tím přibývá lidí, kteří o tom, jak to funguje v lese (nebo na poli) vědí jedině z plakátů neziskovek. No a tito lidé pak sedí v Bruselu a rozhodují o tom, o čem vůbec nic neví.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

19.12.2019 16:02
Prodloužení thiaklopridu kvůli boji proti kůrovci? Haha!
Když se poptáte lesníků znalých problematiky, tak vám sdělí, že postřiky proti kůrovci na stojících stromech nemají smysl, kůrovec je totiž pod kůrou... víme? Na skládce to nemá smysl, poněvadž lesníci nestíhají kácet stromy dokud je kůrovec pod kůrou, ale kácejí až dávno potom co už nová generace vylétla, navíc i kdyby to nakrásně stíhali... kůrovec je pod kůrou. Pokud je kůra oloupána ještě v době kdy je brouk pod ní, není nic jednoduššího (a levnějšího) než ohník.
Qui bono?...
Odpovědět
pp

pavel peregrin

19.12.2019 16:28 Reaguje na Jakub Graňák
Ono je na tom smutné i to, že thiacloprid spolu s acetamipridem byly uznány jako neonikotinoidy včelám tolerantní, prý z důvodu, že u včel byly zjištěny enzymy, tyto dva neonikotinoidy rozkládající. Nesešel se ani půl rok s půl rokem a thiacloprid je najednou zakazován. Věda má tu krásnou vlastnost oproti náboženství, že přizná, když se mýlí, ale v tomto případě se nemohu zbavit dojmu, že politický tlak je velký. Acetamiprid zůstává v současné době již jediným povoleným a otázka rezistence není jestli, ale kdy. Proto tedy žádosti o prodloužení, je to trochu jiná molekula, i když oba jsou neonikotinoidy.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

19.12.2019 18:12 Reaguje na pavel peregrin
Tato problematika je řekl bych extrémně komplexní a vstupuje do ní velké množství proměnných. Musíme si přiznat, že tady budeme vždy tahat za kratší konec z důvodu populační dynamiky škodlivých organismů. Oni se zkrátka množí a mutují příliš rychle, takže rezistenci získávají podstatně rychleji než necílové druhy organismů. Můj názor je, že bychom měli klást větší důraz na nechemická opatření jako důsledné střídání plodin, rozsáhlejší využití úhorů, výzkum v oblasti biologické ochrany... Samozřejmě s přihlédnutím k vyšší ztrátovosti ve výnosech zohledněných navýšením finanční podpory. Dalším opomíjeným faktorem je míchání různých přípravků s dosud nedostatečně prozkoumanými důsledky.
Uvedu příklad z praxe: pracoval jsem v ovocnářské školce, na cca 3 ha jsme školkovali převážně jabloně, švestky, třešně a v menší míře hrušně. Problematičtí škůdci v takovémto provozu byli především lalokonosci, mšice, svilušky. V průběhu sezóny jsme aplikovali na střídačku celou řadu přípravků na řadě bází, různé pyretroidy, neonikotinoidy,diflubenzuron, fenoxykarb. Na konci každé sezony jsme stejně řešili, především u mšic výrazný nárůst resistence. Zkoušeli jsme i přípravky biologické ochrany, tam třeba proti lalokonoscům poměrně dost dobře účinkovaly parazitické hlístice (bylo to sice drahé jak čert, ale fungovalo to), na svilušky Typhlodromus pyri, kolegové z jiného provozu říkali, že dobře účinkuje i Bacillus thuringiensis. Ve finále to stejně vždycky dopadlo tak, že zhuba polovina výpěstků byla, především z důvodu pokroucení větví vlivem posátí mšicemi neprodejná. Holt ty ztráty k tomu patří, ale je podle mě chybou upínat se pouze k jedné metodě ve víře v její samospásnost. Zároveň se domnívám, že výrazné navýšení prostředků pro výzkum a vývoj biologických přípravků by mohlo podstatně pomoci snížit míru užívání chemických přípravků.
Nicméně to co jsem psal výše dokládá zbytečnost užívání chemických prostředků na kůrovce, to postrádá jakýkoli smysl
Odpovědět
pp

pavel peregrin

19.12.2019 21:19 Reaguje na Jakub Graňák
Na kůrovce určitě, v tom s vámi souhlasím. Celý ten problém zemědělství a potažmo potravin nejen u nás ale dá se říci všech vyspělých států tkví v tom, že jsme si navykli žít nad poměry,doslova rozežraně.V tom dávám za pravdu těm, kteří se v tomto duchu k zemědělské problematice na Ekolistu vyjadřují. Jenže to je pouze jedna stránka mince a bohužel nikdo nemá odvahu říci lidem, že jedinou možnou cestou je uskromnění se. To by možná ještě pochopili lidé z nejrozvinutějších zemí, ale nikoliv lidé ze zemí rozvojových a popravdě řečeno, ani se jim nedivím. Cesta byla již nastoupena, od příštího roku bude velká restrikce účinných látek, ale zase-bohužel-bez mnohdy adekvátní náhrady, tudíž produkce může jít dolů a mnohé plodiny zde nebude mít kvůli tomu smysl pěstovat. Ani to by asi někdy nevadilo, ale nesmí se potom stát, že se tyto plodiny budou dovážet ze zemí, kde na toto upřímně kašlou. To je přesně to, co mě osobně nejvíc vadí. Biologická ochrana bude mít bohužel vždy svoje meze, v menších výměrách a speciálních plodinách , jako sady, zelenina apod. je lépe uskutečnitelná, ale v polní výrobě je to problém. A bohužel zatím se bytí a nebytí zemědělských subjektů pořád odvíjí od peněz, proto mě vždy nadzvednou idealisticko-nereálné představy některých lidí, kteří nikdy v životě neměli tu čest si na svoji mzdu vydělat prací v zemědělství.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

20.12.2019 13:23 Reaguje na pavel peregrin
Ta rozežranost, co zmiňujete to je asi ten největší kámen úrazu. Přemýšlím často o tom, že ceny zemědělských komodit by měly stoupnout alespoň o 100 %, aby konečně to stádo tupanů z těch velkých měst pochopilo kdo a co je v podstatě živí. Venkov by se přestal vylidňovat, lidi na venkově by se vrátili zpět k samozásobitelství, což by mělo skutečně pozitivní vliv na potravinovou soběstačnost i kvalitu produkce. Od malička sleduju ty různé lufťáky jak nad náma ohrnují nos, v současnosti dojíždím do práce do velkoměsta (jestli se tak Ostravě dá říkat) a musím konstatovat, že ti lidi, kteří se nám od dětství posmívali jak jsme zaostalí, jsou ve skutečnosti totálně neschopní udělat i sebemenší věc vlastními silami. Ale jejich hlas je nejvíce slyšet, celá země se podřizuje diktátu velkoměsta a venkov pomalu vychcípe
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

20.12.2019 13:26 Reaguje na pavel peregrin
Jak píšete, biologická ochrana má své meze, stejně tak je má ta chemická, jak jsem popsal výše. Řešením je dle mě nějaký druh syntézy těchto přístupů a díky tomu zvýšená diverzifikace těch reálných možností jak proti patogenům zasahovat. V současnosti, jak sám popisujete, těch možností moc není.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

20.12.2019 17:54 Reaguje na Jakub Graňák
Souhlasím, je potřeba to těm lidem bez obalu říkat, bez jakékoliv korektnosti.
Pokud i nadále bude potřeba potravin stoupat, jediným řešením- zatím možným- je GMO potravina, v budoucnu možná masivní výroba "amarounů". Docela dobře si to dovedu představit, ale dožít bych se toho již nechtěl.Lidé všeobecně nemají v úctě zemědělství, a přitom právě jeho rozvoj v dávných dobách byl hybatelem vývoje lidské společnosti.
Odpovědět
RV

Richard Vacek

20.12.2019 05:06
Prostě zemědělství v Evropě zrušme. Teda kdo chce, ať se navrátí ke starému úhorovému způsobu hospodaření a Evropa si potraviny nakoupí jinde. Ty včely a podzemní vody za to přece stojí.
Odpovědět
RV

Richard Vacek

20.12.2019 09:37
Počty včelstev celosvětově rostou. V Evropě rostou třeba ve Španělsku (1972 - 500 tis., 2017 - 3 mil.), klesají v Německu (1987 - 2 mil, 2017 - 680 tis.), zůstávají +- stejné v Česku (600 tis.)
http://www.fao.org/faostat/en/#search/beehives
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

20.12.2019 13:37 Reaguje na Richard Vacek
Jak už jsem psal pod jiný váš příspěvek na stejné téma, včelstev je stále stejně protože včelaři doplňují uhynulá včelstva novými. Co se radikálně zhoršilo, je životnost včelstev, to v té statistice nenajdete (hovořím z vlastní zkušenosti a řady kolegů). Další věc, kterou ta vaše statistika opomíjí, jiné druhy opylovačů, kterých dříve bývalo násobně více než v současnosti. Tudíž připomínám klasický Churchillův bonmot týkající se statistiky (jeho znění, pokud jej neznáte, si najděte sám)
Včelaříte?
Odpovědět
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist