Experiment popřel Darwina: nejschopnější ne vždy zvítězí
Podle nového výzkumu zveřejněném v pondělním čísle časopisu Nature tým z několika britských a amerických univerzit experimentem prokázal, že v některých aspektech se musí změnit náš pohled na biodiverzitu. Ta může být zachována i v situacích, kde to podle klasických pouček nebylo možné.
Vědci experimentovali s bakteriemi a soudí, že výsledky nakonec mohou pomoci například při studiu těch druhů, které způsobují lidské nemoci.
A co tedy jde? Podle klasického přístup existuje pro každou ekologickou niku „ideální“ druh, tedy ten, který je „nejsilnější a nejschopnější“. Ekologové tento princip nazývají princip kompetitivního vyloučení.
Anomálie? Nikoliv
„Mikrobiologové testovali tento princip pomocí vytvoření velmi jednoduchý laboratorních podmínek. Zkoumali, co zůstane po stovkách generací bakterií, což by – převedeno na lidi – představovalo zhruba 3000 let,“ uvedl profesor Robert Beardmore z University of Exeter.
„Předpokládali, že v prostředí zůstane nakonec pouze genom těch nejlépe připravených. Ale tak to nedopadlo, v testovacím prostředí zůstala zachována nečekané genetická diverzita,“ dodal.
Tento typ pokusů není zcela nový, v minulosti již k podobných závěrům došly i jiné týmy, jejich výzkumy však byly často podrobeny kritice z různých důvodů – například kvůli tomu, že prý vědci nenechali běžet „proces evoluce“ dostatečně dlouho. Tento poslední výzkum ovšem tyto pochybnosti podle autorů rozptýlil a ukázal, že nešlo o anomálie.
Jedním z klíčových principů je, jak efektivně organismy zacházejí s energií ve vztahu k tomu, jak rychlé jsou genetické mutace, které je ovlivňují. „Ti nejlépe připravení využívají energii efektivně, ale vykazují menší odolnost vůči mutacím, zatímco ti méně efektivní soupeři zůstávají na svých pozicích díky své větší odolnosti,“ uvedla Ivana Gudelj, další z členů týmu. „V případě nízkých rychlostí mutací přežijí jen ti nejsilnější, ale pokud to je jinak, toto pravidlo přestává platit a je možné zachovat velkou diverzitu.“
reklama
Další informace |
Dále čtěte |
Mikroorganismy ve stresu šetří síly a tlumí výrobu bílkovin, zjistili vědci
Vědci zkoumají "triky přírody" a odhalují, jak vznikají nová antibiotikaOnline diskuse
Nature - 29. 3. 2011 - MartinZrovna v konkrétním případě tohoto článku z Nature bych také nevěděl, jaké informace je schopný "běžný" čtenář zkousnout. A je pravda, že k popularizaci vědy jsou tu jiné etablované deníky (Vesmír). S tou "nenávistností" k zbytku společnosti přeháníte - spíš se zdá, že část společnosti je nanávistná k "ochranářům". Analogicky bych mohl označit všechny řidiče "nenávistnými", protože mne omezují v chůzi uprostřed silnice. Taková polarizace společnosti nikam nevede. Samozřejmě je třeba uvažovat kriticky, také ne všechno, co je prezentováno jako "ekologické" tím skutečně je. Otázkou je, zda četné zneužití nebo špatnou aplikaci ideí ekologického hnutí nese odpovědnost hnutí samo (že se dostatečně neinformovalo a neodsoudilo špatné návrhy), nebo ten, kdo účelově zneužívá poptávku po "ekologii" ve svůj osobní prospěch. Princip "trvalé udržitelnosti" jako základní kámen ekologického hnutí mi přijde natolik konsenzuální, že odsoudit hnutí jako takové nelze. A čekat, že se lidé naučí být více kritickými k infornacím také příliš nelze (a to se týká i jiných skupin obyvatelstva). |
