Experiment popřel Darwina: nejschopnější ne vždy zvítězí
Podle nového výzkumu zveřejněném v pondělním čísle časopisu Nature tým z několika britských a amerických univerzit experimentem prokázal, že v některých aspektech se musí změnit náš pohled na biodiverzitu. Ta může být zachována i v situacích, kde to podle klasických pouček nebylo možné.
Vědci experimentovali s bakteriemi a soudí, že výsledky nakonec mohou pomoci například při studiu těch druhů, které způsobují lidské nemoci.
A co tedy jde? Podle klasického přístup existuje pro každou ekologickou niku „ideální“ druh, tedy ten, který je „nejsilnější a nejschopnější“. Ekologové tento princip nazývají princip kompetitivního vyloučení.
Anomálie? Nikoliv
„Mikrobiologové testovali tento princip pomocí vytvoření velmi jednoduchý laboratorních podmínek. Zkoumali, co zůstane po stovkách generací bakterií, což by – převedeno na lidi – představovalo zhruba 3000 let,“ uvedl profesor Robert Beardmore z University of Exeter.
„Předpokládali, že v prostředí zůstane nakonec pouze genom těch nejlépe připravených. Ale tak to nedopadlo, v testovacím prostředí zůstala zachována nečekané genetická diverzita,“ dodal.
Tento typ pokusů není zcela nový, v minulosti již k podobných závěrům došly i jiné týmy, jejich výzkumy však byly často podrobeny kritice z různých důvodů – například kvůli tomu, že prý vědci nenechali běžet „proces evoluce“ dostatečně dlouho. Tento poslední výzkum ovšem tyto pochybnosti podle autorů rozptýlil a ukázal, že nešlo o anomálie.
Jedním z klíčových principů je, jak efektivně organismy zacházejí s energií ve vztahu k tomu, jak rychlé jsou genetické mutace, které je ovlivňují. „Ti nejlépe připravení využívají energii efektivně, ale vykazují menší odolnost vůči mutacím, zatímco ti méně efektivní soupeři zůstávají na svých pozicích díky své větší odolnosti,“ uvedla Ivana Gudelj, další z členů týmu. „V případě nízkých rychlostí mutací přežijí jen ti nejsilnější, ale pokud to je jinak, toto pravidlo přestává platit a je možné zachovat velkou diverzitu.“
reklama
Další informace |
Dále čtěte |
Online diskuse
Nature - 29. 3. 2011 - M.Z.O kormoranech i vlcich psal stejny redaktor takze mohu (bez obavy, zebych znamkoval jednotlive redaktory Ekolistu :) vyjadrit nazor: tema kormoranu/a rybaru mi prijde dulezite zatimco tema vlku a medvedu marginalni (zatim, a doufejme i v budoucnu :) Ja uz leta navrhuji, at sezenete/napisete nejaky rozumny text treba o jednotlivych ceskych rekach. (Jdou do nich stovky miliard z ceskych i EU zdroju projevily se ty miliardy uz nejakym jasne detekovatelnym zpusobem? Apod.) Treba tema "jezy". Kolik jich v Cechach je... a Vy pisete furt jen o tom jednom jedinem... navic jeste neexistujicicm (v Decine). Proc nenapisete treba o tom Stvanickem (jezu) neni min pozoruhodny (i co se toho supercenneho rostlinstva tyce, tipuji :-) stalo by to min penez nez tydenni hon na vlky v Beskydech - a bylo by to relevantnejsi. Treba by se o par procent ctenaru ekolistu obcas podivalo pri ceste tramvaji dolu na vodu, nejen do Blesku ci sveho mobilu. Takhle maji v hlave (a na hlave, jako radioaktivni spad) jen tu Fukusimu, mizejici biodiversitu v Amazonii a skomirajici ledovce na Kilimanjaru :-) Tohle delavala Nika blahe pameti, dokazala si vsimat tech nejobycejnejsich veci kolem nas, treba prazske prirody |