Experiment popřel Darwina: nejschopnější ne vždy zvítězí
Podle nového výzkumu zveřejněném v pondělním čísle časopisu Nature tým z několika britských a amerických univerzit experimentem prokázal, že v některých aspektech se musí změnit náš pohled na biodiverzitu. Ta může být zachována i v situacích, kde to podle klasických pouček nebylo možné.
Vědci experimentovali s bakteriemi a soudí, že výsledky nakonec mohou pomoci například při studiu těch druhů, které způsobují lidské nemoci.
A co tedy jde? Podle klasického přístup existuje pro každou ekologickou niku „ideální“ druh, tedy ten, který je „nejsilnější a nejschopnější“. Ekologové tento princip nazývají princip kompetitivního vyloučení.
Anomálie? Nikoliv
„Mikrobiologové testovali tento princip pomocí vytvoření velmi jednoduchý laboratorních podmínek. Zkoumali, co zůstane po stovkách generací bakterií, což by – převedeno na lidi – představovalo zhruba 3000 let,“ uvedl profesor Robert Beardmore z University of Exeter.
„Předpokládali, že v prostředí zůstane nakonec pouze genom těch nejlépe připravených. Ale tak to nedopadlo, v testovacím prostředí zůstala zachována nečekané genetická diverzita,“ dodal.
Tento typ pokusů není zcela nový, v minulosti již k podobných závěrům došly i jiné týmy, jejich výzkumy však byly často podrobeny kritice z různých důvodů – například kvůli tomu, že prý vědci nenechali běžet „proces evoluce“ dostatečně dlouho. Tento poslední výzkum ovšem tyto pochybnosti podle autorů rozptýlil a ukázal, že nešlo o anomálie.
Jedním z klíčových principů je, jak efektivně organismy zacházejí s energií ve vztahu k tomu, jak rychlé jsou genetické mutace, které je ovlivňují. „Ti nejlépe připravení využívají energii efektivně, ale vykazují menší odolnost vůči mutacím, zatímco ti méně efektivní soupeři zůstávají na svých pozicích díky své větší odolnosti,“ uvedla Ivana Gudelj, další z členů týmu. „V případě nízkých rychlostí mutací přežijí jen ti nejsilnější, ale pokud to je jinak, toto pravidlo přestává platit a je možné zachovat velkou diverzitu.“
reklama
Další informace |
Dále čtěte |
Mikroorganismy ve stresu šetří síly a tlumí výrobu bílkovin, zjistili vědci
Vědci zkoumají "triky přírody" a odhalují, jak vznikají nová antibiotikaOnline diskuse
Nature - 29. 3. 2011 - M.Z.Ten puvodni titulek vypada nenapadne ale rozumne. Obecnou otazkou je, zda ekolist ma uverejnovat spis vlastivedu typu "Zelezne hory milovali jiz Keltove, a stin jejich lip i Karel IV" nebo vycucy vedeckych clanku z Nature o modelovani ruznych aspektu pojmu evoluce. Ja bych byl pro zlatou stredni cestu - tedy psat o Zeleznych horach ale na poznavaci a kriticke urovni hodne clanku z Nature :) Uznam, ze nejsou lidi na takovyto ukol. I tak mi ale pokus chapat ekolist i jako popularnevedecky zurnal o "ekologii" prijde diskutabilni, protoze se zrejme najde jen relativne malo dostatecne vzdelanych ctenaru - a redaktoru schopnych rozlisit kvalitni clanek zajimajici i ceskeho ctenare od balastu (to neni invektiva vuci redaktoru tohoto clanku :) Pod praporem "ekologie" se totiz sdruzovali zatim spis nadseni (a nenavistni k zbytku spolecnosti) "ochranari za kazdou cenu" ne kriticky myslici samostatne osobnosti s hlubsim zajmem o prirodu |
