Experiment popřel Darwina: nejschopnější ne vždy zvítězí
Podle nového výzkumu zveřejněném v pondělním čísle časopisu Nature tým z několika britských a amerických univerzit experimentem prokázal, že v některých aspektech se musí změnit náš pohled na biodiverzitu. Ta může být zachována i v situacích, kde to podle klasických pouček nebylo možné.
Vědci experimentovali s bakteriemi a soudí, že výsledky nakonec mohou pomoci například při studiu těch druhů, které způsobují lidské nemoci.
A co tedy jde? Podle klasického přístup existuje pro každou ekologickou niku „ideální“ druh, tedy ten, který je „nejsilnější a nejschopnější“. Ekologové tento princip nazývají princip kompetitivního vyloučení.
Anomálie? Nikoliv
„Mikrobiologové testovali tento princip pomocí vytvoření velmi jednoduchý laboratorních podmínek. Zkoumali, co zůstane po stovkách generací bakterií, což by – převedeno na lidi – představovalo zhruba 3000 let,“ uvedl profesor Robert Beardmore z University of Exeter.
„Předpokládali, že v prostředí zůstane nakonec pouze genom těch nejlépe připravených. Ale tak to nedopadlo, v testovacím prostředí zůstala zachována nečekané genetická diverzita,“ dodal.
Tento typ pokusů není zcela nový, v minulosti již k podobných závěrům došly i jiné týmy, jejich výzkumy však byly často podrobeny kritice z různých důvodů – například kvůli tomu, že prý vědci nenechali běžet „proces evoluce“ dostatečně dlouho. Tento poslední výzkum ovšem tyto pochybnosti podle autorů rozptýlil a ukázal, že nešlo o anomálie.
Jedním z klíčových principů je, jak efektivně organismy zacházejí s energií ve vztahu k tomu, jak rychlé jsou genetické mutace, které je ovlivňují. „Ti nejlépe připravení využívají energii efektivně, ale vykazují menší odolnost vůči mutacím, zatímco ti méně efektivní soupeři zůstávají na svých pozicích díky své větší odolnosti,“ uvedla Ivana Gudelj, další z členů týmu. „V případě nízkých rychlostí mutací přežijí jen ti nejsilnější, ale pokud to je jinak, toto pravidlo přestává platit a je možné zachovat velkou diverzitu.“
reklama
Další informace |
Dále čtěte |
Mikroorganismy ve stresu šetří síly a tlumí výrobu bílkovin, zjistili vědci
Vědci zkoumají "triky přírody" a odhalují, jak vznikají nová antibiotikaOnline diskuse
Nature - 29. 3. 2011 - MartinTo, že se autoři snaží prodat svůj "objev" jako světovou senzaci je přirozené. Jistě se jedná o zajímavý výsledek (pokud skutečně vytvořili tak jednoduché a stabilní prostředí jak tvrdí), ale převratný zase není. Jinými slovy by se to dalo shrnout takto: Bakterie, které neinvestovaly do oprav genomu sice vykazovaly rychlejší růst, kvůli působení negativních mutací však jejich fittnes nebylo natolik vysoké aby kompetivně vyloučily bakterie investující do oprav genomu za cenu pomalejšího růstu. Obě strategie měly tedy z hlediska Darwinovy teorie zhruba stejný selekční koeficient. V takovém případě rozhoduje která populace přežije jen náhodný drift, což u velkých populací trvá značně dlouho (je třeba zhruba tolik generací, jaká je velikost populace - takže u těch studovaných bakterií by potřebovali ne stovky, ale miliony generací).Takže poselství, které ze studie plyne je trochu jiné, než popření Darwina: zaměření na maximální zisk nemusí být v dlouhodobém horizontu tou nejúspěšnější strategií. Tedy, že bakterie vědí, co je to trvale udržitelný rozvoj - poučíme se také? |
