Experti: Sucho v ČR pomůže řešit kombinace zadržování vody v krajině a nádrží
"Pokud uděláme jenom opatření v krajině a na půdě, tak tím zvýšíme vodní blahobyt v krajině, ale nakonec ta voda vždycky skončí ve vodním toku. Pokud si ji tam nezadržíme v nějakých větších objemech, tak odteče," řekl Hrdinka. Pokud by se naopak jen stavěly vodní nádrže a nedělala by se opatření v krajině, tak by do budoucích nádrží teklo i hodně živin a voda v nich by nebyla tak kvalitní, uvedl.
Mezi pozitivní příklady opatření, které se už nyní v krajině dělají, patří podle Langhammera například revitalizace mokřadů v horách, revitalizace dříve odstavených ramen řek v nížinách či obnova původních koryt potoků v městských oblastech. Langhammer doufá v to, že současné sucho pomůže lidem trochu otevřít oči v tom, že je potřeba citlivému hospodaření s vodou v krajině věnovat zásadní pozornost.
Výstavba nových nádrží sama o sobě problém nevyřeší a je podle obou expertů během na dlouhou trať. Připomněli připravovanou přehradu v Nových Heřminovech, proti které se v minulosti stavěli ekologové i místní obyvatelé. Primární funkce této přehrady má být ochrana před povodněmi, upozornili experti.
Problémem do budoucna podle odborníků bude i to, že v zimě bude méně sněžit a více pršet. V zimě tak srážky z krajiny odtečou, aniž je nějak využije, uvedl Hrdinka. Tím, že se snižuje objem vody uložený ve sněhu a sníh dříve odtává, začíná podle Langhammera období sucha už na jaře a nestíhají se doplnit zásoby podzemní vody. Kvůli tomu toky rychleji ztrácejí vodnost. uvedl.
"Pro zvýšení zásob podzemní vody je důležité vodu v krajině udržet co nejdéle a dát jí příležitost k tomu, aby z povrchu prosákla přes půdu do podzemních horizontů," řekl Langhammer. Znamená to například neodvádět vodu zpevněnými povrchy ve městech, tedy nemít tam, kde to není nutné, soustavné vyasfaltované povrchy. To, že se voda v krajině nevsákne, podle expertů způsobuje i zhutnění půdy těžkou mechanizací v zemědělství.
Hladinu podzemní vody podle Langhammera nezvýší jednorázová srážka nebo týden, kdy prší, ale je to něco, co se kumuluje měsíce i roky. Naopak vyčerpání může nastat velmi rychle, uvedl. "To je důvod, proč jsou opatření v krajině naprosto zásadní, protože to je něco, co musí fungovat dlouhodobě. Nádrž je užitečná na krizové zásobování obyvatel, ale nezmění nic na deficitu hladiny podzemní vody," řekl.
Hrdinka nepředpokládá, že by byl v domácnostech, které jsou napojené na skupinový vodovod, v následujících 30 či 50 letech problém se zásobováním pitnou vodou. Ale u lokálních zdrojů, jako jsou například vrty, studny či prameniště, bude se změnou klimatu jejich vydatnost nejistá a mohou vysychat, uvedl. Prohlubování vrtů podle něj do budoucna nepomůže. Obce, kterých se to týká, by podle Hrdinky měly začít včas jednat s vodárnami o připojení na skupinové vodovody.
Tereza Jinochová
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (34)
Pepa
18.8.2026 07:09Stáhněte toky do rybníku, rybnikari vám poděkuji, tuny ryb se každoročně udusi.
Ale podzemní vody nepribude. Na jaře tu zásobu vody zase obvedou ty drenáže.
Pavel Hanzl
18.8.2026 08:18 Reaguje na PepaFaktem ale je, že totálním zrušením drenáží by se obnovily mokřady na malé části dnešních polí a kosených luk.
Pepa
18.8.2026 08:36 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
18.8.2026 10:48 Reaguje na PepaPetr
18.8.2026 11:06 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
18.8.2026 15:00 Reaguje na PetrPetr
18.8.2026 17:05 Reaguje na Pavel HanzlMyslím si, že jsme dnes ve stavu, kdy voda chybí, tak jak můžeme někde vodu nazvat přebytečnou? To je jako špatná a pryč s ní? Jestli tam voda je, tak bychom měli být rádi, že tam je. Klidně ji tam hromadit, nebo jakkoliv využít.
pavel peregrin
18.8.2026 20:55 Reaguje na PetrBřetislav Machaček
18.8.2026 10:21 Reaguje na Pavel Hanzlže ty 35 let neudržované drenáže už ani většinou nefungují. Vidím to ve svém okolí. Na polích, kdysi drenážovaných po
deštích stojí voda tak dlouho, až plodiny uhnijí a za sucha
jsou místa bez předtím uhnilých plodin holá a rozpraskaná,
nebo zarostlá plevely. Žádné trvalé mokřady nevznikají, ale
pouze dočasné kaluže, které jsou pastí pro žáby a jiné živé
tvory. Je to ráj volavek a čápů, kteří v plytkých loužích
likvidují pulce, malé a už i ty dospělé žáby. Tyto pasti
lákají žáby neputovat do bezpečných míst k množení a tím
přispívají k dalšímu úbytku žab. Hloupí ochranáři takto
přispívají k dalšímu úbytku žab, které navíc trpí v těch
kalužích chemií používanou v zemědělství a které je jinde
mimo pole násobně méně.
Petr
18.8.2026 11:12 Reaguje na Břetislav MachačekPavel Hanzl
18.8.2026 15:02 Reaguje na PetrBřetislav Machaček
20.8.2026 17:35 Reaguje na Pavel Hanzlkalužích a nebo vykrmení volavky těmi pulci,
co se nemají v pár centimetrech vody kde
ukrýt a utéci. Žáby berou za vděk často
bližší vodou, než vodou co není pastí. Má
"domácí" ropucha si loni sehnala samce a
místo putování k 50 m vzdáleném rybníku
zůstala v mém zahradním jezírku. Vůbec ji
nedošlo, že v nim není dost potravy pro
půlce, kterou jsem jim dodával a chránil
je zasíťováním před predací užovkou.
Nakonec jich asi 100 dokončilo vývoj,
ale bez mé pomoci by to byla NULA!
pavel peregrin
18.8.2026 20:59 Reaguje na PetrPetr
19.8.2026 11:06 Reaguje na pavel peregrinPetr
19.8.2026 11:09 Reaguje na PetrBřetislav Machaček
20.8.2026 17:15 Reaguje na Petrkaluží, tak by se musela ta kaluž buď prohloubit
a nebo odněkud trvale doplňovat. Tu vodu vezmete
v rovině odkud, aby v té rovině vytvořila mokřad? Spadne pouze z oblaků! Pak je to za sucha past.
Proč přivádět na pole vodu, aby se z něho stal mokřad? Jsou snad jiná vhodná místa, než pole
dočasně zaplavená dešti bez funkčních drenáží.
Pokud mokřad sousedí s chemicky ošetřenými poli,
tak je pastí taky, kde ty tvory postřik otráví.
Snažil jsem se v minulosti oponovat "odborníkům"
z AOPK a odbyli mne povýšenecky, že na to nemám
jejich vzdělání. A výsledek? Přesně to, co jsem
kritizoval a co udělali. Tůně suché , potok taky
a voda se objevila o 300 metrů níže znehodnocená
vyplachováním železa a manganu ze slepenců v
podloží. Voda rezavá a bez života. Podle rozborů je v ní 1 000x více železa, než je norma pro užitkovou
vodu a manganu 300 x! To vše bylo uvězněno v těch
slepencích, než je z nich vypláchlo zasakování ve
vysýchavých tůních.
Ignác Duhový
19.8.2026 12:37 Reaguje na PepaImarr Imarr
18.8.2026 10:04pepa knotek
18.8.2026 10:55 Reaguje na Imarr Imarrs v
18.8.2026 11:18 Reaguje na pepa knotekPříspěvek byl kvůli porušení pravidel diskuze smazán.
Imarr Imarr
19.8.2026 09:07 Reaguje na pepa knotekRobert Jirman
18.8.2026 12:48Pavel Hanzl
18.8.2026 15:02 Reaguje na Robert JirmanJarka O.
18.8.2026 20:23Milan Dostál
19.8.2026 12:40 Reaguje na Jarka O.Jarka O.
19.8.2026 17:05 Reaguje na Milan Dostál1 oprava ... připravit krajinu na sucho takto nelze...
Milan Dostál
20.8.2026 06:24 Reaguje na Jarka O.Jarka O.
20.8.2026 16:44 Reaguje na Milan DostálMilan Dostál
21.8.2026 08:22 Reaguje na Jarka O.Břetislav Machaček
20.8.2026 17:25 Reaguje na Milan Dostálje třeba nějak pojmenovat a zdůvodnit. Že nic
neřeší a nevyřeší nevadí, sejdou se, zanadávají
na vládu, utratí za občerstvení, cestovní výlohy
a refundace ušlých příjmů. Prezident ty repre
fondy musí nějak utratit!

Povodí Vltavy očekává na Slapech další pokles hladiny přibližně o 20 cm denně
Pokles hladiny zatím nechává lidi v okolí Slapské přehrady v klidu
V Česku zůstává sucho, kumulovaný stres rostlin podle odborníků dál roste