Extrémní projevy počasí: někde udeří zcela výjimečně, jinde se objevují každý rok

Země, které jsou nejvíce postihovány projevy měnícího se klimatu, lze podle německé organizace Germanwatch rozdělit na dvě skupiny. V první jsou země, které výjimečně postihla mimořádně silná katastrofa. A v druhé skupině jsou státy, které extrémním projevům počasí čelí každoročně.

Mezi ty první se počítá Barma, kterou v roce 2008 zasáhl cyklon Nargis, nejničivější tropická cyklóna v oblasti Bengálského zálivu od roku 1991. Nargis Barmě způsobil 95 % škod, kvůli kterým se Barma dostala do žebříčku nejvíce postižených zemí podle Indexu globálních klimatických rizik (Global Climate Risk Index, GCRI), který vydává Germanwatch.

Dalším příkladem je Honduras, kterým se v roce 1998 prohnal hurikán Mitch, který byl nejsilnější hurikán Atlantické hurikánové sezóny 1998 a jeden z nejsilnějších a nejsmrtonosnějších hurikánů historie. Thajsko se zase v roce 2011 potýkalo se zničujícími povodněmi.

Mezi země, které se s extrémy počasí potýkají každoročně, patří Filipíny, Pákistán či Indie. Každý rok se jimi prožene osm až devět tajfunů. Některé z nich jsou extrémně silné, například tajfun Haiyan z roku 2013 je druhý nejsmrtonosnější filipínský tajfun, který si pouze na Filipínách vyžádal 5 235 potvrzených obětí.

Mezi zeměmi, které v rozmezí 1995-2014 byly nejvíce postižené měnícím se klimatem, bylo devět rozvojových: Honduras, Barma, Haiti, Filipíny, Nikaragua, Bangladéš, Vietnam, Pákistán, Thajsko a Guatemala, z nichž pouze Thajsko je považováno za rozvinutější zemi. V daném období v důsledku 15 tisíc extrémních projevů počasí zahynulo 525 tisíc lidí. Bezprostřední ekonomické škody byly vyčísleny na 2,97 bilionu dolarů.

Extrémní projevy počasí trápí i evropské země. Vlna veder v roce 2003 si napříč Evropou vyžádala přes 70 tisíc lidských životů. Evropa však obvykle projevy počasí zvládá relativně snadno a s malými ztrátami. Výjimkou jsou například záplavy, které postihly Bosnu a Hercegovinu v roce 2014 a znamenaly pro stát ekonomickou ztrátu skoro 10 % HDP.

Z evropských zemí se do dvacítky nejvíce postižených zemí dostalo Německo (18. pozice) a Francie s Portugalskem (19. pozice). Česká republika je až na 67. příčce.

Podle autorů studie se státy budou čím dál častěji potýkat s projevy měnícího se klimatu. „S oteplujícím se klimatem budou například častější extrémní srážky,“ říká Sönke Kreft z organizace Germanwatch a autor analýzy.

Podle je slov jsou dopady klimatu „nespravedlivé“. Devět z deseti nejvíce postižených zemí jsou země s nízkými nebo středními příjmy. I v rámci Evropy nesou největší škody ty země, které v rámci Evropy patří k těm chudým: Srbsko nebo Bosna a Hercegovina.

Podle něho by se na právě probíhající klimatické konferenci v Paříži mělo k těmto informacím přihlédnout. Budoucí klimatický závazek by měl být ambiciozní a solidární a měl by pomoci chránit lidské životy všude na světě.

GCRI je nástroj, který vyhodnocuje jen přímé dopady, tedy přímé lidské ztráty a ekonomické škody. Nezohledňuje návazné nepřímé škody, které často mohou být i velmi výrazné. Index kvůli špatně dostupným datům nezohledňuje škody způsobené stoupáním mořské hladiny, táním ledovců nebo acidifikací moří, což znevýhodňuje malé ostrovní státy. Autoři indexu tak sami upozorňují, že jej nelze brát jako celostní hodnocení. GCRI prostě hodnotí projevy extrémního počasí abezprostřední škody. GCRI ukazuje, jak moc je která země vystavena nepříznivým projevům počasí a jak je v tomto směru zranitelná.

---

reklama

---