https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/farma-kozichovice-bude-dodavat-rajcata-ze-skleniku-i-v-zime-snizila-zavislost-na-plynu
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Farma Kožichovice bude dodávat rajčata ze skleníků i v zimě, snížila závislost na plynu

19.11.2023 17:18 (ČTK)
Pěstební skleník na rajčata využívající hydroponii.
Pěstební skleník na rajčata využívající hydroponii.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Farma Kožichovice u Třebíče bude opět produkovat rajčata i v zimě. Investicemi snížila svoji závislost na zemním plynu. Provoz s rozlehlými skleníky nyní využívá k topení částečně biomasu, má také fotovoltaiku a tepelné čerpadlo. Minulou zimu farma pěstování rajčat přerušila kvůli drahým energiím, pro letošek se rozhodla k zimní sezoně vrátit. ČTK to řekl jednatel Leoš Zahrádka.
 

"Díky těm investicím v minulém roce se nám snad podaří tuhle zimu udržet a pěstovat," uvedl jednatel. Farmě přeje počasí, protože je poměrně teplo. Ani tak ale podle něj situace není snadná, protože ceny energií o tolik neklesly a jejich další vývoj je nejistý.

Kožichovická farma touto dobou dodává méně rajčat, protože je pracovníci sklízejí v menším skleníku. Produkce stoupne od ledna, kdy začnou plodit rostliny ve skleníku s větší rozlohou. "Máme dva skleníky, které mezi sebou střídáme. Když jsou v jednom malé rostliny, ten druhý plodí," uvedl Zahrádka. Farma zásobuje prodejny na Vysočině a dodává také do obchodních řetězců v Česku.

V kožichovických sklenících s rozlohou 3,3 hektaru se pěstují rajčata od roku 2019. Jednatel předpokládá, že se jich letos celkově urodí okolo 1100 tun. Od minulého roku má farma také fóliovník na pěstování jahod, který zabírá 3000 metrů čtverečních. "Teď jsme ho vyčistili, v lednu zasázíme, takže bychom zase v únoru březnu měli mít jahody," řekl. Ve stejné době bude farma nabízet také dva druhy rajčat a menší množství okurek. Farma Kožichovice má 35 zaměstnanců.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (16)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

ss

smějící se bestie

19.11.2023 16:42
Tak jim už jenom chybí vytápění z nedaleké JE Dukovany, že.
To už před " sametem " připravoval F. Čuba/Agrokombinát Slušovice - proč asi byl zlikvidován, no !
Odpovědět
RP

Radim Polášek

19.11.2023 17:26 Reaguje na smějící se bestie
Nepřipravoval. V té době byly energie levné a stavby něčeho jako horkovodu už drahé. Kromě toho pro skleníky se vyplatí pouze když skleníky stojí hned u jaderky, pro skleníky se totiž používá nízkopotencionální teplo okolo cca 50 st C, které se vést horkovodem nevyplatí. Muselo by se čerpat obrovské množství vody obsahující malé množství tepla. Zvýšit teplotu vody by bylo možné jen na úkor výroby elektřiny a to by šlo proti principu použití jen odpadního tepla.
Čuba jinak na konci života produkci v uzavřeném prostoru skleníků podporoval, byl tuším u těchto provozů ve firmě NWT.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

19.11.2023 17:28 Reaguje na Radim Polášek
Ale připravoval a to právě co nejblíže elektrárnám, pro použití teplé odpadní vody.
Odpovědět
sv

sv

22.11.2023 20:00 Reaguje na smějící se bestie
Agent stb Čuba byl zlikvidován? A to se zjistilo až 4 roky po jeho smrti?
Odpovědět
RP

Radim Polášek

19.11.2023 17:19
Tak ať se jim daří.
1100 tun jen s 35 zaměstnanci a přes 300 tun roční produkce z hektaru ukazuje budoucí směr zemědělství.
Odpovědět
Pe

Petr

19.11.2023 18:27 Reaguje na Radim Polášek
Rajčata jsou z 90 % procent voda, okurky dokonce z 97 %.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

19.11.2023 19:08 Reaguje na Petr
Podobně lze pěstovat i listovou zeleninu, bylinky a podobně.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

21.11.2023 09:25 Reaguje na Petr
No a co?
Zase rajčata a okurky jakožto zelenina první tratě obsahují vede té vody i množství živin, draslíku a fosforu a dalších. protože je intenzívně vytahují ze zdroje, tady asi hydroponických roztoků.
Jinak přirozeně výběr, co pěstovat je velký a třeba ta listová zelenina nebo bylinky vychází výtěžností ještě lépe, jejich vegetační období do sklizně vychází mnohem kratší než při produkci plodů.
Nebo zase chladnomilnější zelenina, jako třeba kedlubny, může v zimním období uspořit velké množství tepla na vytápění.
Přirozeně toto jsou všechno úplné začátky, bude třeba desítky let zkoumání a masového provozování, aby se ty technologie staly zralé, dokonalé a obecně známé, podobně jako je dnes klasické intenzívní zemědělství na polích.
Například se predikuje, že pro pěstování v uzavřených prostorech vzniknou pro každou zemědělskou plodinun speciální odrůdy přizpůsobené těm podmínkám. Například obilí by mohlo mít extrémně krátké stonky, jen pár centimetrů a o to víc by dalo produkci zrna. Nebo by vyšlechtěné odrůdy měly výrazně kratší vegetační dobu, aby je šlo v těch uzavřených prostorech točím několik generací za rok. A ne jenom jednu až dvě, jako se to dělá na poli.
Odpovědět
kk

karel krasensky

19.11.2023 18:19
Snížít náklady na vytapění,by šlo ještě více pokud by se rajčata zkřížíla se sibiřskou klikvou.Vždyt je to oboje červené,ale to dnes nikdo nedokaže protože Trofim Lysenko už dávno není mezi námi.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

19.11.2023 18:36 Reaguje na karel krasensky
1!
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

19.11.2023 19:11 Reaguje na karel krasensky
Kdybyste je ještě skřížil se zemětřeením, nebylo by je zapotřebí trhat. V patřičný čas by se otřepala, spadla by na zem a už by se jenom sbírala do beden.
Odpovědět
JD

Jindřich Duras

20.11.2023 13:22 Reaguje na karel krasensky
Jojo, Lysenko a Lopachina by to určitě dali :-D!
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

20.11.2023 16:33
U každé elektrárny nebo teplárny je obrovská spousta odpadního tepla zcela zdarma. No ale vytápět 20°C vodou je velmi nákladné. A proto se to skoro nikde nedělá.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

21.11.2023 09:11 Reaguje na Slavomil Vinkler
Nákladné to není, pokud budou skleníky hned u elektrárny. Aspoň ve srovnání s přímým vytápěním elektřinou nebo plynem. Jedná se o průtoky minimálně desítek kubíků vody za sekundu, o teplotě cca do 50 st C.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

20.11.2023 17:28
Chech, tu se zase sešlo mudrlantů... Takže hoši - něco z praxe: elektrárny jsou tak nenažrané, že použití odpadního tepla pro vytápění skleníků by z důvodu vysoké ceny provozovatele skleníků přivedlo na buben... právě proto staví kogenerační jednotky, vrty, bioplynky...
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

21.11.2023 10:37
Kousek ode mne je násobně větší farma Bezdínek napojená na teplovod EDĚ
(elektrárna Dětmarovice). Problémem není tak až teplo, ale elektřina pro
svícení nutné k prodloužení krátkých zimních dnů. Tu nevyrobí soláry a
ani tepelnými čerpadly, či kogeneračními jednotka bioplynky z vlastní
biomasy. Nákup biomasy taky něco stojí, výsledný čistě umělý produkt
je neúměrně drahý a za ty ceny vázne pak i odbyt. Při snížené poptávce
drahých rajčat přecházejí v zimě k přípravě jarní produkce, kdy mladé sazenice nepotřebují tolik tepla a ani světla a teplo i světlo dodá
po slunovratu i samotná příroda. Já osobně tato zcela umělá rajčata
nechci, ač je od zaměstnanců mohu mít levněji, protože jsem fandou
vlastní BIOprodukce, kterou jsem v neděli ukončil ve svém skleníku
v půdě, hnoji a bez postřiků. Jak je známo, tak pokud si zboží najde
svého zákazníka, tak budiž, ať třeba stojí kilogram 250 Kč, ale já
tím zákazníkem nikdy nebudu. Efektivita provozu je dána hlavně cenou
produkce a absencí plevelů, chorob a škůdců ve sterilním prostředí.
Pokud něco pěstujete hydroponicky živené pouze umělými hnojivy, tak
nic neokopáváte a neplejete tam. V takovém prostředí je i absence
plísní a škůdce lze ve zcela izolovaném prostředí snadno likvidovat.
Skapávaná voda ze zasklení polykarbonáty se po obohacení o živiny
recykluje a nově se doplňuje až po důkladné desinfekci, což já nedělám
a v přírodě se to taky neděje. Pokud je ale toto budoucnost i u jiných
plodin, tak se nedivím tomu zabetonovaní velmi úrodné půdy pro takové
farmy a NEPOTŘEBNOSTI půdy do budoucna pro takové farmy budoucnosti.
Odpovědět
 
reklama


Blíž přírodě

Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist