Farma Kožichovice bude dodávat rajčata ze skleníků i v zimě, snížila závislost na plynu

Tak jim už jenom chybí vytápění z nedaleké JE Dukovany, že.
To už před " sametem " připravoval F. Čuba/Agrokombinát Slušovice - proč asi byl zlikvidován, no !

Nepřipravoval. V té době byly energie levné a stavby něčeho jako horkovodu už drahé. Kromě toho pro skleníky se vyplatí pouze když skleníky stojí hned u jaderky, pro skleníky se totiž používá nízkopotencionální teplo okolo cca 50 st C, které se vést horkovodem nevyplatí. Muselo by se čerpat obrovské množství vody obsahující malé množství tepla. Zvýšit teplotu vody by bylo možné jen na úkor výroby elektřiny a to by šlo proti principu použití jen odpadního tepla.
Čuba jinak na konci života produkci v uzavřeném prostoru skleníků podporoval, byl tuším u těchto provozů ve firmě NWT.

Ale připravoval a to právě co nejblíže elektrárnám, pro použití teplé odpadní vody.

Agent stb Čuba byl zlikvidován? A to se zjistilo až 4 roky po jeho smrti?

Tak ať se jim daří.
1100 tun jen s 35 zaměstnanci a přes 300 tun roční produkce z hektaru ukazuje budoucí směr zemědělství.

Rajčata jsou z 90 % procent voda, okurky dokonce z 97 %.

Podobně lze pěstovat i listovou zeleninu, bylinky a podobně.

No a co?
Zase rajčata a okurky jakožto zelenina první tratě obsahují vede té vody i množství živin, draslíku a fosforu a dalších. protože je intenzívně vytahují ze zdroje, tady asi hydroponických roztoků.
Jinak přirozeně výběr, co pěstovat je velký a třeba ta listová zelenina nebo bylinky vychází výtěžností ještě lépe, jejich vegetační období do sklizně vychází mnohem kratší než při produkci plodů.
Nebo zase chladnomilnější zelenina, jako třeba kedlubny, může v zimním období uspořit velké množství tepla na vytápění.
Přirozeně toto jsou všechno úplné začátky, bude třeba desítky let zkoumání a masového provozování, aby se ty technologie staly zralé, dokonalé a obecně známé, podobně jako je dnes klasické intenzívní zemědělství na polích.
Například se predikuje, že pro pěstování v uzavřených prostorech vzniknou pro každou zemědělskou plodinun speciální odrůdy přizpůsobené těm podmínkám. Například obilí by mohlo mít extrémně krátké stonky, jen pár centimetrů a o to víc by dalo produkci zrna. Nebo by vyšlechtěné odrůdy měly výrazně kratší vegetační dobu, aby je šlo v těch uzavřených prostorech točím několik generací za rok. A ne jenom jednu až dvě, jako se to dělá na poli.

Snížít náklady na vytapění,by šlo ještě více pokud by se rajčata zkřížíla se sibiřskou klikvou.Vždyt je to oboje červené,ale to dnes nikdo nedokaže protože Trofim Lysenko už dávno není mezi námi.

1!

Kdybyste je ještě skřížil se zemětřeením, nebylo by je zapotřebí trhat. V patřičný čas by se otřepala, spadla by na zem a už by se jenom sbírala do beden.

Jojo, Lysenko a Lopachina by to určitě dali :-D!

U každé elektrárny nebo teplárny je obrovská spousta odpadního tepla zcela zdarma. No ale vytápět 20°C vodou je velmi nákladné. A proto se to skoro nikde nedělá.

Nákladné to není, pokud budou skleníky hned u elektrárny. Aspoň ve srovnání s přímým vytápěním elektřinou nebo plynem. Jedná se o průtoky minimálně desítek kubíků vody za sekundu, o teplotě cca do 50 st C.

Chech, tu se zase sešlo mudrlantů... Takže hoši - něco z praxe: elektrárny jsou tak nenažrané, že použití odpadního tepla pro vytápění skleníků by z důvodu vysoké ceny provozovatele skleníků přivedlo na buben... právě proto staví kogenerační jednotky, vrty, bioplynky...

Kousek ode mne je násobně větší farma Bezdínek napojená na teplovod EDĚ
(elektrárna Dětmarovice). Problémem není tak až teplo, ale elektřina pro
svícení nutné k prodloužení krátkých zimních dnů. Tu nevyrobí soláry a
ani tepelnými čerpadly, či kogeneračními jednotka bioplynky z vlastní
biomasy. Nákup biomasy taky něco stojí, výsledný čistě umělý produkt
je neúměrně drahý a za ty ceny vázne pak i odbyt. Při snížené poptávce
drahých rajčat přecházejí v zimě k přípravě jarní produkce, kdy mladé sazenice nepotřebují tolik tepla a ani světla a teplo i světlo dodá
po slunovratu i samotná příroda. Já osobně tato zcela umělá rajčata
nechci, ač je od zaměstnanců mohu mít levněji, protože jsem fandou
vlastní BIOprodukce, kterou jsem v neděli ukončil ve svém skleníku
v půdě, hnoji a bez postřiků. Jak je známo, tak pokud si zboží najde
svého zákazníka, tak budiž, ať třeba stojí kilogram 250 Kč, ale já
tím zákazníkem nikdy nebudu. Efektivita provozu je dána hlavně cenou
produkce a absencí plevelů, chorob a škůdců ve sterilním prostředí.
Pokud něco pěstujete hydroponicky živené pouze umělými hnojivy, tak
nic neokopáváte a neplejete tam. V takovém prostředí je i absence
plísní a škůdce lze ve zcela izolovaném prostředí snadno likvidovat.
Skapávaná voda ze zasklení polykarbonáty se po obohacení o živiny
recykluje a nově se doplňuje až po důkladné desinfekci, což já nedělám
a v přírodě se to taky neděje. Pokud je ale toto budoucnost i u jiných
plodin, tak se nedivím tomu zabetonovaní velmi úrodné půdy pro takové
farmy a NEPOTŘEBNOSTI půdy do budoucna pro takové farmy budoucnosti.