Skleníky na rajčata jako veřejný zájem

Česko roky chronicky trpí zastavováním zemědělské půdy. Mizí pod novou silnicí a cyklostezkou, pod novými sklady, půdu také polykají rozrůstající se města a obce. Trochu překvapivé může být, že desítky hektarů půdy mizí pod zemědělskými skleníky, které však samotnou půdu k ničemu nevyužívají. Podle úřadů je to v pořádku a záměr dokonce posvětí jako veřejný zájem. Ministerstvo zemědělství stavbu skleníků na zemědělské půdě štědře dotuje. Proč a jak se u nás staví hydroponické skleníky na zeleninu? Začněme tím, co je na sklenících pro zemědělce a podnikatele lákavého. Čistě prakticky má pěstování v moderním skleníku celou řadu výhod. Produkce není omezena ročním obdobím, protože díky vytápění a přisvětlování se dá pěstovat skoro celý rok.

U některých plodin, jako třeba u rajčat, mohou být rostliny vytažena do výšky, čímž se zvyšuje výtěžnost pěstování na plochu. Od vysazení potřebují rostliny pro zralost plodů 2,5–3 měsíce, což umožňuje několik sklizní ročně. Skleníky dodávají do obchodů zeleninu, která je ve srovnání s dovozem ze zahraničí čerstvá.

Přesné dávkování omezuje spotřebu vody i hnojiv a nedochází k jejich únikům jako v případě půdy. Lépe se kontrolují škůdci, stačí používat biologickou ochranu rostlin a není potřeba postřikovat plody pesticidy. Opylování zajišťují čmeláci z nakoupených úlů, uzavření ve skleníku. Celkově je hydroponický skleník samostatnou jednotkou, do níž je přísun všeho pečlivě dávkován a snadno se kontroluje. Úroda ve skleníku je v bezpečí před nepřízní počasí, nehrozí, že ji poškodí kroupy či silný déšť, nehrozí mráz, sucho, ani škůdci.

Skleníky mohou být vytápěné i s ohledem na životní prostředí – některé bioplynovou stanicí, jiné kogenerační jednotkou, jeden z nových skleníků vyhřívá odpadní teplo z elektrárny Dětmarovice .

Další technologickou vychytávkou je, že pro pěstování se nepoužívá půda, ale hydroponie. Rostliny jsou pouze zasazené do „matrace“ z kokosového substrátu, kam jsou dávkované živiny a voda v přesně takovém množství, které rostlina potřebuje.

„Obecně je hydroponie alternativní výživa rostlin, takže tak lze pěstovat cokoliv,“ odpovídá Robert Pokluda ze Zahradnické fakulty v Lednici na otázku, jaké plodiny se dají hydroponicky pěstovat. „Lze tak pěstovat i stromy, jen musíte vyřešit jejich upevnění. Z ekonomického hlediska má význam zelenina, léčivé rostliny, drobné ovoce, květiny,“ dodává Pokluda, který se v Česku hydroponií dlouhodobě zabývá.

Státní podpora

A právě pro pěstování zeleniny se začala hydroponie využívat v Česku. Jedním z významných hráčů na poli produkčních skleníků se stal technologický holding NWT. Společnost, která provozuje e-shop Patro.cz, věnuje se výrobě a prodeji elektrické energie z obnovitelných zdrojů či výrobě filamentů do 3D tiskáren, se také pustila do stavby hydroponických produkčních skleníků na klíč, konkrétně jeho zlínská divize NWT Agro pod vedením Jiřího Stodůlky. Mezi lety 2016 – 2020 postavila osm skleníků pro různé zemědělské podniky, letos jsou ve výstavbě další dva. Mezi lety 2016 – 2020 postavila osm skleníků pro různé zemědělské podniky, letos jsou ve výstavbě další dva, na zhruba deset dalších projektů má vydáno stavební povolení nebo se na jeho vydání pracuje.

Ačkoli většinu skleníků postavila divize NWT Agro jako dodávku pro své zákazníky, založila i vlastní Farmu Bezdínek. Ta produkuje rajčata ve skleníku o ploše přes 11 hektarů, letos se staví další skleník o výměře 3,3 ha. V červnu letošního roku došlo také ke změně majetkových poměrů. Skupina NWT prodala svůj podíl ve Farmě Bezdínek a nově je spoluvlastněna zlínskou společností SPUR, kterou vlastní Tomáš Dudák.

Výstavbu skleníků podporuje ministerstvo zemědělství. Všech osm produkčních skleníků na rajčata postavených v ČR firmou NWT bylo podpořeno dotací z Programu rozvoje venkova. Například společnost AGRO Maryša SE získala na skleník na pěstování rajčat dotaci 60 000 000 Kč, zemědělské družstvo Haňovice bylo podpořeno více než 60 000 000 Kč na stavbu a vybavení dvou skleníků. Podle ministerstva zemědělství se ale nejednalo o výstavbu hydroponického skleníku, ale o „běžné“, ačkoli velmi moderní produkční skleníky na rajčata.

Jaký je důvod, že ministerstvo zemědělství podporuje produkční skleníky? „Z pohledu zajištění kontinuálních dodávek některých druhů zeleniny tuzemským zákazníkům v průběhu roku má využití skleníků stále větší význam i s ohledem na negativní vlivy počasí, se kterými je konfrontována běžná polní výroba,“ shrnuje důvody mluvčí ministerstva Vojtěch Bílý.

Ministerstvo oceňuje, že plocha skleníku je využita vysoce efektivně a vybavena moderními technologiemi. „Mimo jiné dochází k účinné retenci a využití vody z povrchu skleníků, energie může být získávána ze solárních zdrojů, teplo z bioplynových stanic. Za pozitivní je třeba zdůraznit nižší riziko kontaminace substrátu chemickými prostředky a lidskou činností,“ uvádí Vojtěch Bílý.

Veřejný zájem

Hydroponický skleník na poli je jakýsi kočkopes. Umožňuje zemědělskou produkci, ale samotnou půdu pro pěstování nepotřebuje. Mohl by stát i na betonu. Aby takový skleník mohl být postavený na zemědělské půdě, musí se investor kromě územního plánu vypořádat i s podmínkami pro vynětí pozemků ze zemědělského půdního fondu.

Ministerstvo upozorňuje, že zatímco pod novým skladem je půda definitivně ztracena a musí být proto vyjmuta ze zemědělského půdního fondu, u skleníku to tak není. „Co se týče vyjmutí ze zemědělského půdního fondu, jsou skleníky z hlediska zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, řazeny do pozemků vedených jako orná půda a k vyjímání ze zemědělského půdního fondu s výjimkou manipulačních ploch tedy docházet nemusí. V případě některých projektů však příslušné pozemky vyjmuty byly,“ říká k tomu Vojtěch Bílý, mluvčí ministerstva zemědělství. Ministerstvo neřeší, zda produkční skleníky využívají půdu či ne, důležitá je probíhající zemědělská produkce.

„Ano, pozemky jsme museli vyjmout ze zemědělského půdního fondu, protože nepěstujeme v půdě, ale v organickém substrátu. Plocha skleníků pak není zapsaná v evidenci zemědělské půdy LPIS a proto nedostáváme od státu ani dotace na plochu, které tvoří drtivou většinu z vyplacených dotací pro zemědělce,“ osvětluje pohled za Farmu Bezdínek Monika Zábojníková.

Vliv stavby na prostředí má posoudit stát, respektive jeho kompetentní úřady. Jeden ze záměrů – výstavba skleníků AGRO Maryša ve Velkých Němčicích v okrese Břeclav – připadl k hodnocení Petru Krejzkovi, který pracuje na oddělení posuzování vlivů na životní prostředí. Zemědělské družstvo požádalo o vynětí celkem 6,3 ha půdy ze zemědělského půdního fondu. Z toho 2,5 hektaru bylo té nejkvalitnější půdy s největší formou ochrany. U té musí žadatel prokázat veřejný zájem na tom, aby půda byla ze zemědělského půdního fondu odňata. Protože ochrana půdy je sama o sobě veřejný zájem. Může jej jiný veřejný zájem převážit?

Může. Podle stanoviska krajského úřadu se tak stalo tím, že dojde k navýšení intenzity zemědělské produkce a ke zvýšení zaměstnanosti rizikových skupin obyvatelstva. Stavba zároveň byla umístěna tak, že navazovala na sousedící zemědělské družstvo, čímž se dopad na zábor půdy snížil, protože nebylo třeba stavět například dlouhé úseky nových cest.

Veřejný zájem je nutné prokázat pouze v případech, kdy je požadováno odnětí zemědělské půdy I. a II. tříd ochrany mimo zastavitelné plochy. „Stavby skleníků, jakožto stavby zemědělské prvovýroby jsou však dle regulativů často přípustné i na plochách zemědělských, které nejsou v územním plánu vedeny jako plochy zastavitelné,“ upozorňuje Petr Krejzek na legislativu. Ta nedává jasná vodítka, jak stavby hydroponických skleníků posuzovat.

Ve Velkých Němčicích byla půda ze zemědělského půdního fondu vyňata trvale – ornice a podorničí ze stavby bylo odvezeno na jinou lokalitu tak, aby se využilo jejich cenných vlastností. Petr Krejzek toto rozhodnutí zdůvodnil tím, že půda by během let, kdy na ní skleník stojí, neměla šanci udržet si své úrodné vlastnosti.

Jak ale uvádí Monika Zábojníková, vynětí ze zemědělského půdního fondu posuzuje každý úřad jinak. Tomu odpovídají i naše zjištění ze závazných stanovisek, která si redakce Ekolistu vyžádala od úřadů.

Skleníky zatím divize NWT Agro postavila ve čtyřech krajích: Moravskoslezském, Jihomoravském, Olomouckém a na Vysočině. V Jihomoravském a Olomouckém kraji byla půda vyňata trvale, zatímco v Dolní Lutyni v Moravskoslezském kraji dočasně. Tam o vynětí rozhodovalo vzhledem k rozloze skleníků přesahující 10 ha přímo ministerstvo životního prostředí. Informace týkající se skleníku v Kožichovicích na Vysočině odmítl Městský úřad Třebíč poskytnout s odvoláním na správní řád, podle něhož Ekolist neprokázal právní zájem nebo jiný vážný důvod a zároveň tím neporušil právo dalších dotčených osob.

Za vynětí ze zemědělského půdního fondu se platí odvody – vyšší a jednorázové při trvalém odnětí a nižší, ale pravidelné při dočasném odnětí. Pokud ale staví zemědělský podnikatel a stavba je určena pro zemědělství, neplatí se nic. Za převažující plochu skleníků ve Velkých Němčicích tedy nebylo při vynětí ze zemědělského půdního fondu potřeba hradit ani korunu. Za menší část plochy, kterou zabírá sociální zázemí, příjezdové komunikace a realizace ozelenění zbytkových ploch, se vymezila platba odvodů v orientační výši 6 517 540 Kč.

Pohledem přírodovědce

Přesné vědecké zhodnocení toho, jaký vliv mají nové hydroponické skleníky na přírodu, u nás zpracované není. Nepomáhá tomu ani legislativa, která zřejmě není připravena na to, že se v zemědělství začínají využívat technologie, které nejsou vázané na půdu.

Na názor o vlivech těchto staveb jsme se proto zeptali přírodovědce, odborníka na půdu a bývalého ministra životního prostředí Ladislava Mika. Skleníky podle něho mohou být velmi efektivním způsobem vysoce intenzivní produkce vybraných plodin a mohou svou produkcí nahradit možná podstatně větší plochy při pěstování ve standardním režimu na polích.

„Jako stavby, navíc nutně napojené na infrastrukturu, ale nepochybně přispívají k urbanizaci prostředí, a nevytváří téměř žádný nový typ biotopu. Skleníky jsou tedy jednak bariérou a zejména omezením celkové biodiversity,“ poukazuje na vlivy nových staveb na krajinu Ladislav Miko.

„Je třeba mít na zřeteli, že existují oblasti, kde skleníky pokrývají v součtu obrovské plochy, a tam je potom negativní dopad na ekosystém kumulovaný,“ říká přírodovědec. „Celkový účet tedy závisí od srovnání s alternativami – nemusí být nutně negativní,“ shrnuje Ladislav Miko, jak uvažuje nad výhodami intenzivní produkce vůči nevýhodám v podobě snížené rozmanitosti prostředí a eliminace řady ekosystémových funkcí.

Podle Zábojníkové pěstování potravin ve sklenících ale krajinu i půdu šetří, protož zajišťuje celoroční produkci na minimální ploše. „Díky tomu může být mnohem více půdy ponecháno přírodě a využito pro ekologická opatření ve volné krajině jako jsou biopásy, zalesnění, zatravnění, vodní prvky atd.,“ argumentuje Zábojníková.

---

reklama

---