Farma Vraňany rozšiřuje sady, většinu nových stromů tvoří broskvoně
První hektar ovocného sadu ve Vraňanech vysadili Hančovi v roce 2021, šlo o meruňky. Loni farmáři přidali půl hektaru meruněk a půl hektaru slivoní švestek. "Zjistili jsme, že ani tak nám to nebude stačit, když budeme sklízet za rok, za dva, že musíme sázet dále," popsal Hanč. Pro broskvoně se rozhodli na základě poptávky zákazníků. Stromky na výsadbu museli přivézt ze Slovenska, protože v českých školkách broskvoně ke komerční výsadbě v potřebném množství nesehnali.
Letos vysazené broskvoně zaberou pět hektarů ploch, zbývající tři hektary obsadily slivoně švestky, jabloně a mix třešně, višně, meruňky. "Dále bychom chtěli pokračovat ve výsadbě třeba rybízů, angreštů na menších plochách, protože to tady v ČR úplně extrémně chybí. Zákazníci si to žádají a my to pro ně nemáme pravidelně a nemáme to v té kvalitě, kterou by potřebovali," doplnil Hanč.
Podle ministra zemědělství se v příštím roce nebude měnit výše národních dotací na podporu ovocnářů, a to jak v případě integrované, tak i ekologické produkce, konkrétně v objemu 70 milionů korun a deset milionů korun. Zachována bude i podpora pro závlahu včetně kapkových závlah. Zemědělci také budou moci žádat o investiční podporu z evropských peněz. "Obecně platí, že ovocné sady mají nejenom tu produkční funkci, ale mají také funkci krajinotvornou," dodal Výborný.
Vraňanská farma lokální produkty zpracovává například na mošt, džem a plánuje i vlastní pálenku. Soustředí se též na možnost samosběrů. "Ve společnosti velice stoupá jejich obliba, my je každoročně rozšiřujeme o novou komoditu," uvedla Hančová. K samosběru jahod postupně přibyly okurky, hrášek, česnek, brambory, cibule a letos zde vyzkoušeli i dýně či rajčata. Také v ovocných sadech budou moci lidé sami sbírat. Podle Hanče je návratnost investic na malé farmě do pěti let a podobně by to mělo být i u vysazených ovocných stromů.
Farma patří mezi největší české producenty jahod. Využívá dotace pro zemědělce vázané na zemědělskou plochu, ale převážnou většinu investic zde udělali bez dotační podpory. Celkově farma hospodaří na více než 300 hektarech půdy. V místní prodejně nabízí nejen vlastní, ale i produkty dalších drobných lokálních zemědělců.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (5)
pavel peregrin
28.11.2023 07:14Radim Polášek
28.11.2023 08:04A 300 hektarů je pro pěstování ovoce docela velká farma. Pokud nákladově zvládnou potřebu pracovních sil při sklízeni. To jim ale významně usnadňuje diverzifikace toho ovoce, tudíž v optimálním případě rozprostření sklizně na velmi dlouhou dobu. Jen nevím, jestli 300 hektarů různého ovoce stačí na ekonomický vývoj a provozování robotizovaných sklizní. Což zřejmě v poměrně krátké době bude podmínka pro udržení ovocných farem provozovaných v regionech s vyšší úrovní mezd.
Snad se jim bude dařit.
Lukas B.
28.11.2023 11:01 Reaguje na Radim Polášekpavel peregrin
28.11.2023 11:15 Reaguje na Lukas B.Lukas B.
28.11.2023 14:34 Reaguje na pavel peregrin*) nic proti konvenčnímu zemědělství s tlakem na cenu. díky jemu nestojí pecen chleba dvě stovky.
**) je to dražší než supráč, ale ne dramaticky. není to předražený naleštěný "stánek" ve foajé obchodního centra s kilem jablek za tři stovky a jitrnicí za stovku kus.