https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/farmari-v-plzenskem-kraji-se-stavi-rozdilne-ke-zmensovani-lanu
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Farmáři v Plzeňském kraji se staví rozdílně ke zmenšování lánů

5.11.2019 00:28 | PLZEŇ (ČTK)
Zemědělci v Plzeňském kraji se staví rozdílně k návrhu ministerstva zemědělství na zmenšení lánů na maximálně 30 hektarů. / Ilustrační foto
Zemědělci v Plzeňském kraji se staví rozdílně k návrhu ministerstva zemědělství na zmenšení lánů na maximálně 30 hektarů. / Ilustrační foto
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Ladislav Kucharský / Beleco
Zemědělci v Plzeňském kraji se staví rozdílně k návrhu ministerstva zemědělství na zmenšení lánů na maximálně 30 hektarů. Důvodem má být zlepšení stavu půdy a schopnosti krajiny zadržovat vodu. Většina farmářů ho považuje za normu "od stolu" s tím, že erozi na polích už běžně řeší. Někteří to vítají, ale tvrdí, že musí následovat další kroky jako tvorba remízků k vsakování vody, zjistila ČTK.
 

"Je to neefektivní a rozházíme si osevní postup," uvedl Václav Bulín, šéf Zemědělského družstva vlastníků Štichovice. Družstvo už provádí protierozní opatření, protože jejich splnění je vázané na dotace. Hodnotí to jako preferenci krajiny nad zemědělskou výrobou. Štichovičtí jsou zastánci klasického hospodaření - orání, hnojení a pestrého osevního postupu při střídání tržních plodin s krmnými.

"Není to rozumný krok," uvedla ředitelka klatovské agrární komory Jiřina Jandová. Předpokládá problém s velkou technikou, kterou si mnozí kupovali právě kvůli velkým lánům. Víc plodin na menších plochách je podle Jandové větší administrativní zátěž. "Erozní normy se už dnes musí dodržovat. U kukuřice a brambor musí být rozdělovací pásy, tedy nějaké meziplodiny, aby se ornice nerozlévala," řekla.

"Buď tam eroze je, tak už ji dnes musíte řešit i na malé ploše, nebo tam není, a pak může být pole 50hektarové, když je to placka," uvedl Pavel Netrval, šéf představenstva a.s. Lukrena hospodařící na 3300 ha. Nebude-li zemědělec pěstovat širokořádkové plodiny jako kukuřici, mák, sóju a hrách, nebude mít problémy s erozí, míní. "Na erozních polích nesmí být v kopci víc než 200metrová spádnice ohrožené plodiny. A je úplně jedno, zda jde o malé nebo velké pole," uvedl. Tento předpis stačí, protože pole s širokořádkovými plodinami se musí po 200 metrech překládat vsakovacími pásy. Rozumní zemědělci dodržují pravidla pět let. Úředníci je kontrolují satelity a programy s 3D modely.

Velkovýrobní zemědělství s velkými lány zničilo to, co bylo pro přírodu typické a potřebné. Mělo se to řešit už dávno, míní Radovan Sochor z 200hektarového statku v Železném Újezdě. Zmenšení půdních bloků nevidí jako všelék. "Musíme tam vytvořit remízky, aby se voda v přírodě zadržela, aby byla větší diverzita rostlin, aby se plodiny střídaly," uvedl. Na velkém bloku se zoraná půda přehřívá a voda se víc odpařuje. Špatné jsou také dřívější plošné meliorace, voda odteče a nezůstane v půdě. "Dalším zásadním problémem je, že se zemědělství zvládá silou chemie a těžké mechanizace," dodal.

Tři čtyři plodiny na velkých lánech musí doprovázet tvorba remízků, stromořadí, biopásů na zadržování vody, řekl místopředseda představenstva farmy Milknatur z Líní Pavel Šrámek. Opatření považuje za první krok. Ubývá spodní voda, roční srážky jsou téměř na polovině proti dřívějším letům, varoval. Poukázal i na to, že je málo dobytka, na polích proto chybí hnůj. "Musí proto následovat podpora živočišné výroby, což ale vegetariáni nechtějí slyšet. Ale na zvířatech nebude za chvíli důležité mléko a maso, ale jejich organická hmota k přirozené obnově polí," dodal s tím, že v Holandsku připadá 1,7 dobytčí jednotky na hektar, v Bavorsku 1,2, v ČR jen 0,3. "Bavorský farmář tak zaorává čtyřikrát více organické hmoty na hektar než český," řekl Šrámek.


reklama

Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
Václav Prokš
tisknout poslat
 twitter
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (3)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

pp

pavel peregrin

5.11.2019 12:55
Soja ani hrách nejsou širokořádkové plodiny, sejí se běžně na 12,5 cm. A dále- pán z 200 ha statku" musíme vytvořit remízky kvůli vodě, střídání plodin"- co jako remízek má společného se střídáním plodin, to tedy nevím. Velký zoraný blok se přehřívá- a malý se snad "přehřívá" méně? A to, že v ČR je pouze 0,3 dobytčí j/ha,za to můžeme poděkovat diletantům, kteří zemědělství rukou svornou dovedli tam, kde v současnosti je.
Odpovědět
KZ

Karel Zvářal

5.11.2019 13:51
S tou genocidou skotu se diletanti nespokojili. Odtranili poslední meze, sady a větrolamy, tj. téměř všechny prvky ekologické stability. Řekl bych, že v tomto vyšli dnešním "hospodářům" vstříc, resp. jsou jedněmi z nich. Z velkého lánu voda nabere rychlost a odnáší ornici, stejně působí i vítr. Čím menší hony budou s rozličnými plodinami, tím lepší bude hospodaření s půdou i vodou. Ano, naroste spotřeba nafty, ale tato opatření se z dlouhodobého pohledu vyplatí.
Odpovědět
KP

Katka Pazderů

11.11.2019 20:39
za málo zvířat v ČR může spíše neviditelná ruka trhu. A německé a české supermarkety, které raději kupují levnější zboží z dálky, než místní. Ceny jsou pokřivené, uhlíková daň, která by zatížila dovozy z dálky, v nedohlednu. Tedy uvidíme, co na to nový EP.
Ale když nejsou zvířata, proč pěstovat vojtěšku? Snad jen jako příloh, a zmulčovat. Pak by se i bez externího N dařily vyšší výnosy. Jako to máme v pokusech. Výnosy pšenice z ekologie na 8,5 t/ha. Ale jede se jako předplodina jetel na mulč. Vlastně příloh.
Odpovědět
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist