Film Vlci na hranicích se věnuje návratu vlků a hádkám, které vyvolal
První smečka na Broumovsku po 250 letech byla potvrzena v roce 2015, od té doby zadávili vlci množství hospodářských zvířat i divoké zvěře. S návratem vlků nesouhlasí hlavně farmáři. Ohlasy na návrat vlků jsou plné emocí a hádek o jejich další osud. Na jedné straně jsou lidé, kteří je chtějí chránit, na straně druhé pak vlci mají své odpůrce, kteří tvrdí, že už do naší přírody nepatří. Zatímco pro jedny znamenají naději na ozdravení české krajiny, pro jiné ztělesňují nepřítele vraždícího bezbranná zvířata, proti kterému není možné se bránit.
"V kouzelné broumovské krajině se odehrává konkrétní lokální a současně obrovsky důležitý a archetypální konflikt: člověk vs. příroda. Zatímco farmářka Lenka přistupuje ke krajině tak, aby nasytila sebe, své děti a pár dalších známých, velkostatkář Jan má velké hospodářství, kterým sytí velké množství lidí, nás v Praze nevyjímaje. Do prvního příběhu vlk zapadá, do druhého ne. Jen těžko se hledat kompromis," podotkl režisér Páv, jenž na sebe v roce 2018 upozornil ceněným dokumentem Kibera: Příběh slumu.
Návrat vlků do česko-polského pohraničí na severu Královéhradeckého kraj filmový štáb natáčel na Broumovsku od roku 2017. Režisér Páv před časem v rozhovoru pro ČTK také řekl, že na tématu návratu vlků lze ilustrovat rostoucí polarizaci společnosti i odvádění pozornosti od skutečných problémů. "Vlky lze vnímat jako metaforu pro něco nového, co přichází zvenčí. Je to velmi podobné jako třeba s uprchlíky. Také těch je tu pár a přesto téma hýbe společností," sdělil režisér.
První smečku v Královéhradeckém kraji po 250 letech zaznamenali v roce 2015 u Adršpachu v západní části Broumovska, o rok později bylo potvrzeno rozmnožování vlků.
reklama
Dále čtěte |
Vlci letos vyvedli mláďata ve většině oblastí, které Hnutí DUHA monitoruje 
Odborníci nevylučují, že ovci u Samopší na Kutnohorsku usmrtil vlk
Švédsko plánuje snížit počet vlků. Odborníci varují před ohrožením druhuOnline diskuse
Všechny komentáře (10)
karel krasensky
3.6.2021 18:16běžný uživatel
3.6.2021 19:27 Reaguje na Jaroslav Řezáčkarel krasensky
3.6.2021 19:37 Reaguje na Jaroslav ŘezáčMajka Kletečková
3.6.2021 21:37 Reaguje na karel krasenskyMajka Kletečková
3.6.2021 21:42 Reaguje na karel krasenskyVlci s větší pravděpodobností uloví nemocné kusy a tím působí kladně na zdravotní stav např. srnčí a jelení populace. Možná také žerou neposlušné děti, toulavé psy a neukázněné turisty rušící v lese zvěř.
Jan Knap
3.6.2021 22:12 Reaguje na Majka KletečkováRobert Jirman
4.6.2021 09:42Radim Polášek
6.6.2021 14:28Neboli teď jsou v kurzu vlci a obecně predátoři, bruselská věrchuška štědře na ně rozhazuje peníze, všelijací větší a menší Goebelsové píší oslavné články.
Za 5 - 10 let se věrchuška v Bruseli vymění a ti noví budou preferovat zase něco jiného, třeba žížaly. Nejdřív se přirozeně musí napravit škody, které byly způsobeny přechozími nesprávnými metodami, což je ideální způsob, jak realizovat všelijaké tunely, protože vyplýtvané peníze se svedou na nepořádek předchozích. A potom se to zase rozjede, nová bruselská věrchuška zase začne štědře rozhazovat peníze, všelijací větší a menší Goebelsové budou psát oslavné články.
Jen nevím, jak to bude s tou novou generací. Jestli se nová generace přemění ve starou, jejíž zkušenosti a názory ti noví zase nebudou poslouchat a povstane nová další generace. Nebo jestli ta původní generace bude tak flexibilní (bezpáteřní), že je ochotna každých pár let měnit své názory a ničit životní prostředí jiným způsbem než před pár lety.
