https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/firma-z-jihoceskeho-dynina-testuje-kureci-krmiva-bez-antibiotik
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Firma z jihočeského Dynína testuje kuřecí krmiva bez antibiotik

6.7.2020 09:00 | DYNÍN (ČTK)
Hala s kuřaty. Ilustrační snímek.
Hala s kuřaty. Ilustrační snímek.
Společnost Zemědělské služby Dynín, která vyrábí krmné směsi pro hospodářská zvířata a ryby, testuje krmiva pro kuřata, jež neobsahují antibiotika. Vyvíjí je s Jihočeskou univerzitou, příští rok by mohla mít patent a začít je vyrábět sériově. Skupina, pod niž spadá desítka firem, má roční tržby kolem miliardy Kč, denně produkuje i 30.000 litrů mléka. ČTK to řekl předseda představenstva Petr Pokorný. Skupina má 228 zaměstnanců.
 

Firma, jež hospodaří na 6500 hektarech půdy, vyrábí hlavně krmné směsi. Ročně jich vyprodukuje 90.000 tun, výrobna má kapacitu 20 tun za hodinu. Na farmách teď testuje krmiva pro kuřecí brojlery bez antibiotik.

"S Jihočeskou univerzitou vyvíjíme látky, které podporují imunitu vykrmovaných brojlerů, aby se při výkrmu eliminovala antibiotika. Ta se dříve dávala preventivně, od toho se ustupuje. Cílem je, aby kuřata měla tak podpořený imunitní systém, aby antibiotika nepotřebovala," řekl Pokorný. Výzkum trvá tři roky. Skupina má v 12 halách 320.000 kuřecích brojlerů, dodává Drůbežářskému závodu Klatovy i firmě Vodňanská drůbež. Vyrábí i startérové nebo finišující směsi pro výkrm brojlerů.

Před rokem a půl otevřela firma expediční halu za 20 milionů korun, skladová kapacita hotových výrobků tak stoupla z 300 na 800 tun. Příští rok chce společnost koupit stroj na tepelné ošetření krmiv.

Obilná sila s výrobnou krmiv vznikla v Dyníně v 60. a 70. letech. Firma provoz stále modernizuje, jednu z hlavních investic udělala v roce 2007, kdy koupila technologii na hygienizaci krmiv, větší granulační lis a nástřikový buben, kdy se na vytříděné a vychlazené granule stříká rostlinný olej i enzymy, aby zvířata mohla využít víc živin. "Hygienizér krmiv eliminuje patogeny, zejména salmonely," řekl Pokorný.

Skladovat může firma 65.000 tun obilovin, olejnin a luštěnin. V roce 2018 měla tržby 993,1 milionu Kč a zisk po zdanění 4,7 milionu. Vyplývá to z výroční zprávy. Loňské výsledky budou dle Pokorného podobné, zisk EBITDA (před zdaněním, odpisy a úrokovým zatížením) je pět procent z obratu.

Skupina chová i 1450 krav, dvě největší farmy po 350 kusech jsou v obcích Kolný a Bohunice na Českobudějovicku. Denně vyrobí 30.000 litrů mléka, jež přes Mlékařské a hospodářské družstvo JIH dodává do německého Goldsteigu. Skupina prodává i sladovnický ječmen, nejvíc sladovnám Soufflet v Prostějově, pěstuje ho na 200 hektarech. Dodává i potravinářské pšenice pro mlýny a pěstuje sojové boby, jejichž výnos je 2,3 až tři tuny na hektar.


reklama

 
Václav Koblenc
 twitter
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (10)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

SC

Stanislav Chytrý

6.7.2020 11:50
Hezký počin. Doufejme, že to nezdraží produkci.
Odpovědět
JS

Jiří S

6.7.2020 12:21 Reaguje na Stanislav Chytrý
Taky se mi to líbí, je to záslužné. Ale doufat, že to nezdraží produkci je zbytečné. 100 % se zdraží, jde jen o to, jestli na takové brojlery budou pak kupci.
Odpovědět
SC

Stanislav Chytrý

14.7.2020 13:15 Reaguje na Jiří S
Za mě pokud budu vědět, že to kuře bude bez antibiotik hormonů a jiného bordelu, tak si rád za něj připlatím. I když bych byl raději, kdybych nemusel. Uvidíme, necháme se překvapit. Třeba se to povede, a budeme mít zdravá, chutná kuřata bez přidaných látek.
Odpovědět

Jan Šimůnek

6.7.2020 12:30
Ty antibiotika mají ve velkochovech smysl, jinak by se nedávaly. Jde mj. i o úpravu spektra střevní mikroflóry těch kuřat.

Obávám se, že je to stejný problém, jako s bojem proti očkování: Prostě se dlouho nestal žádný průšvih, a tak se některé "moudré" hlavy začaly domnívat, že je to zbytečné. Aniž by reflektovaly skutečnost, že se nic nestalo proto, že se ta preventivní opatření dělají.
Odpovědět
KS

Krejcar Stanislav

6.7.2020 16:18 Reaguje na Jan Šimůnek
Co vedlo zemědělské farmáře k používání chemických přípravků nejen v chovech hospodářských zvířat ale i rostlinných plodin ? Nebyl to ani Babiš ani Zeman, ale nani Klausové. Proč chemické přípravky v potravinářství se učí na chemickopotravinářských školách prostřednictvím zaměstnaných profesorů a učitelů ?? Proč chemické koncerny světových značek jež mají své firmy i v ČR tyto přípravky vyrábějí a to i prostřednictvím českých zaměstnanců ?? Jak se projevila cenová politika podnikatelů v bioproduktech vzhledem k klasické produkci ?? Integrovaná produkce a bio produkce jsou dvě roviny jedné cesty s rozdílnou cenovou hladinou. Mortalita kuřat, kachnat a housat bez výživových přípravků je vysoká, zajištění zásobení obchodní sítě není srovnatelné s domácím chovem na dvorku rd. Dnešní češi nejsou schopni vlastního samozásobení se z vlastních zdrojů tak jako tomu bývalo ještě za doby TGM. Spoléháme na obchodní sítě a řetězce, jako samozřejmost. Certifikát nezávadnosti potravin vám ale žádný obchodník nevystaví.
Odpovědět
GP

Galipoli Petr

6.7.2020 21:36 Reaguje na Jan Šimůnek
Antibiotické stimulátory růstu při chovu drůbeže jsou u nás v ČR zakázány, stejně tak jako používání antibiotik, jestliže nejsou použita z léčebných důvodů. Jako prevence možného výskytu onemocnění drůbeže je používat nesmějí. Všechny tyto léky jsou vázány na lékařský předpis. Jestliže tedy veterinář rozhodne o jejich použití k léčbě zvířat prostřednictvím krmiv, může být antibiotikum do krmné směsi zamícháno a to ale pouze ve výrobnách, které mají povolení k výrobě medikovaných krmivo.
Takže moje otázka je: Jak je to doopravdy?
Odpovědět

Jan Šimůnek

7.7.2020 16:52 Reaguje na Galipoli Petr
Používala se "antibiotika bez antibiotického účinku", která na to byla specielně vyvinuta.
Růstové stimulátory, s nimiž má EU obrovské potíže, se beze škody používají v řadě vyspělých zemí, jen v té zaprděné bruselské žumpě nikoli.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

6.7.2020 18:41
Účinnost humánních antibiotik se snižuje mj. také z důvodu, že přijímáme produkty, kde jsou přítomna. Proto zde popisovaný záměr chválím a dost dobře nerozumím obavám, že to zdraží produkci. Méně vstupů, vyšší cena???

Znám spousty domácích chovů, i dosti početných, kde slepice, husy, kachny, krůty chodí v několikacentimetrových **ačkách, antibiotika nedostávají, a přesto se všechny dožijí jateční zralosti. Je třeba podporovat a geneticky sledovat přirozenou imunitu. Tisíce či statisíce tučňáků či alkounů namačkaných hlava na hlavě také nikdo neléčí, všichni přesto dobře prosperují.

V minulosti rozvinutý chemický průmysl hledal odbytiště, a to i tam, kde to nebylo nutné. Důsledků tehdy nedohlédli (viz. první věta), jenže dnes jsme o kus dále jak v kvalitě krmiv, tak i ustájení či genetice chovného materiálu.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

7.7.2020 00:39 Reaguje na Karel Zvářal
V dnes už nexestujících n.p. Lachema se vyráběl neantibiotický stimulátor růstu kuřat a krůt nitrofuranového typu, pod názvem nitrovin. Ten působil prostřednictvím střevní mikroflory lepší využití krmiva potlačením střevních baktéríí chorobně působících, anaopak podporou růstu bakterií,které zlepšovaly trávení u drůbeže, která má krátký trávící trakt a tudíž nedokonalé využití živin z krmiva. Koncentráty pro krmné směsi pak vyráběl n.p. Farmokon. V konečné krmné směsi bylo 12 gramů na tunu suché směsi a podle výzkumu, 90% aplikovaného množství nitrovinu odcházelo z těla zvířat v exkrementech. Boba výkrmu kuřete do tržní váhy trvala cca 40 dnů. Proč bylo nakonec upuštěno od používání nitrovinu? Bylo to možná tím, že se střevní flora stala vůči němu rezistentní. Před nitrovinem se používal japonský Kurosan, u kterého ale byla v několika případech prokázaná karcinogenita u obsluhujících krmiček a bylo od něho upuštěno. Také pro prasata byly do krmných směsí aplikován neantibiotické stimulátory růstu při výkrmu selat. Použití antibiotik ve výkrmu bylo už za komunistů striktně zakázáno a připady použití antibiotik, na které se přišlo, byly tvrdě postíhovány represivními orgány; možná že některý z tehdy za to stíhaných, to dnes interpretuje jako záslužný boj proti komoušům a vydává to za třetí odboj.
Takže, nic nového pod sluncem ...
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

7.7.2020 00:44 Reaguje na Karel Zvářal
V dnes už nexestujícím n.p. Lachema se vyráběl neantibiotický stimulátor růstu kuřat a krůt nitrofuranového typu, pod názvem nitrovin. Ten působil prostřednictvím střevní mikroflory lepší využití krmiva potlačením střevních baktéríí chorobně působících, a naopak podporou růstu bakterií, které zlepšovaly trávení u drůbeže, která má krátký trávící trakt a tudíž nedokonalé využití živin z krmiva. Koncentráty pro krmné směsi pak vyráběl n.p. Farmokon. V konečné krmné směsi bylo 12 gramů na tunu suché směsi a podle výzkumu, 90% aplikovaného množství nitrovinu odcházelo z těla zvířat v exkrementech. Doba výkrmu kuřete do tržní váhy trvala cca 40 dnů. Proč bylo nakonec upuštěno od používání nitrovinu? Bylo to možná tím, že se střevní flora stala vůči němu rezistentní. Před nitrovinem se používal japonský Kurosan, u kterého ale byla v několika případech prokázaná karcinogenita u obsluhujících krmiček a bylo od něho upuštěno. Také pro prasata byly do krmných směsí aplikován neantibiotické stimulátory růstu při výkrmu selat. Použití antibiotik ve výkrmu bylo už za komunistů striktně zakázáno a připady použití antibiotik, na které se přišlo, byly tvrdě postíhovány represivními orgány; možná že některý z tehdy za to stíhaných, to dnes interpretuje jako záslužný boj proti komoušům a vydává to za třetí odboj.
Takže, nic nového pod sluncem ...
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist