https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/gabon-odhaluje-zahady-svych-obrich-mangrovniku-ktere-pohlcuji-emise
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Gabon odhaluje záhady svých obřích mangrovníků, které pohlcují emise

21.11.2021 02:04 | LIBREVILLE (ČTK)
Během posledních dvaceti let se staly z jedněch z nejrychleji se zmenšujících přirozených prostředí na světě jedněmi z nejlépe chráněných.
Během posledních dvaceti let se staly z jedněch z nejrychleji se zmenšujících přirozených prostředí na světě jedněmi z nejlépe chráněných.
Ohromné stromy v gabonských neprostupných mangrovových bažinách pomohly udělat ze středoafrické země jedno z mála míst na světě, která pohlcují více oxidu uhličitého, než kolik vypustí. Mangrovy totiž ukládají skleníkové plyny čtyřikrát rychleji než lesy na pevnině. Zatímco svět bojuje s klimatickými změnami, země jako je Gabon se snaží zjistit, kolik uhlíku je uloženo v jejich mangrovových lesích, napsala agentura Reuters.
 

"Ve skutečnosti nemáme mnoho informací o mangrovech ve srovnání s tropickými a subtropickými vlhkými lesy," řekl Vincent Medjibe, který sbírá data o oxidu uhličitém pro gabonskou národní agenturu pro přírodní parky. "Pracujeme na tom," dodal.

Příkladem hrozby, které tyto lesy čelí, je gabonské hlavní a neustále rostoucí město Libreville, jež sousedí s národním parkem Pongara bohatým na mangrovníky. V jedné z okrajových čtvrtí zbyly z původní bažiny, kterou nezákonně vysušili kvůli výstavbě, jen suché trsy a bahnité díry.

Kromě pohlcování skleníkových plynů jsou mangrovové porosty bohaté na divokou zvěř a slouží také jako přirozená protipovodňová zábrana.

Jedna z místních žen, která se představila pouze jako Christela, se obává, že její budoucí sousedé si neuvědomují, jakému čelí nebezpečí. "Žijí v jakémsi povodí, když přijdou silné deště, voda může stoupnout," popsala. Pozitivní zprávou ale je, že povědomí o mangrovech roste.

Během posledních dvaceti let se staly z jedněch z nejrychleji se zmenšujících přirozených prostředí na světě jedněmi z nejlépe chráněných. Více než 40 procent mangrovových lesů je chráněných zákonem, uvedla v červencové zprávě organizace Global Mangrove Alliance.

Gabon si plně začal uvědomovat význam svých mangrovníků až v roce 2018, kdy autoři studie publikované v časopise Nature Geoscience použili satelitní snímky ke zkoumání rostlin v ústí řeky a objevili přes 65 metrů vysoké stromy - vyšší než slavná budova opery v australském Sydney - což z nich činilo nejvyšší mangrovníky na světě.

Podle vědkyně z americké vesmírné agentury NASA Loly Fatoyinbové, která je jednou ze spoluautorek studie, se znalosti o mangrovech rychle zlepšují. "Věda se zlepšila, naše chápání jejich role jako skutečně významných pohlcovačů emisí se zlepšilo, a tak se zvýšilo i povědomí," řekla.

Mangrovníky se vyskytují ve více než stovce zemí světa. Státy, kterým chybí monitorovací kapacity, k tomu mohou využít on-line platformu s názvem Global Mangrove Watch. Aplikace vysílá varování v reálném čase, když zaznamená narušení mangrovů.

V Gabonu jsou akce zaměřené na zvyšování povědomí veřejnosti navrženy tak, aby zmírnily tlak vyvíjený na tento druh rostlin. Stromy, které lemují téměř polovinu 1485 kilometrů dlouhého pobřeží, pomáhá sledovat místní vesmírná agentura. Reuters to řekl šéf místní agentury ochrany životního prostředí Stanislas Stephen Mouba. "Pokud chcete pokrýt všechny mangrovové porosty v Gabonu, je to logisticky velmi náročné. Ale tento druh nástroje můžeme využít jako systém včasného varování, můžeme si říct, že na to místo musíme poslat nějaké lidi," uvedl.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (4)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

va

vaber

21.11.2021 09:02
mangrovníky a obrovské stromy? neznám ty v Gabonu ale jinde vypadají jak křoví
proč pohlcují více CO2 než jiné rostliny a kam ten čtyřnásobek ukládají?
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

21.11.2021 19:51 Reaguje na vaber
Ptáte se velmi dobře. Možná mají oproti jiným dřevinám 4násobné přírůstky, ale také třeba koruna zabírá 4 násobnou plochu. Pokud se strom nevytěží a nepoužije v konstrukcích, tak uhlík zase při zetlení vydá. Pokud by spadl do vody, bude trvat jeho rozklad déle, ale vznikne více metanu. Takže si nevyberete.

Šířit v médiích zavádějící informace je standardem dnešní doby.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

21.11.2021 20:06
„Mangrovové lesy mohou být složeny z více jak 110 druhů rostlin. Rozkvět mangrovových lesů, dle fosilních nálezů, nastal po třetihorách. Konvergentní evoluci došlo, že i ne zcela příbuzné druhy rostlin jsou schopny přežívat podobným stylem.“ (https://www.afrikaonline.cz/mangrovove-lesy/)
Podle článku největší mangrovníky byly vysoké přes 65 metrů.

Pokud je pravda, že mangrovové lesy dokáží zachytávat oxid uhličitý podstatně efektivnější než tropické deštné lesy, tak to je důležitá motivace k jejich ochraně. Škoda, že se článek nezmiňuje o tom, díky čemu pohlcují více CO2 než jiné rostliny. Mne napadá, jestli by to nemohlo být díky tomu, že mají husté kořeny, kořenový systém absorbuje vzdušný kyslík – pneumatofory (vzdušné kořeny), které jim umožňují přežívat v humózních půdách s nedostatkem kyslíku. To je ale jen moje spekulace.
Odpovědět
JK

Josef Kuchtíček

22.11.2021 10:19
Toto je výborný článek k tomu aby se člověk zamyslel, nad učivem základní školy, viz základní vzorec fotosyntézy 6CO2 + 6H2O = ..... no schválně? A k tomu si doplnil, co zná trošku zkušenější akvarista, který k pěstování náročnějších rostlin potřebuje do vody dodávat CO2. To se ekoalarmisti naprdnou, až jim někdo řekne, že světe div se, rostou rostliny podle toho kolik mají hlavně vody a CO2 a slavný poměr N : P : K je ve vodě limitován právě CO2. Je úplně jedno, jedná-li se o mangrovy nebo o rozsáhlou plochu třeba rákosí s vrbičkami. To je objev? Pro někoho uznávám i šok.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist