Greenpeace navrhuje windfall tax pro firmy v energetickém a fosilním sektoru

Zavedení daně z neočekávaných zisků, takzvané windfall tax, pro firmy v energetickém a fosilním sektoru by při sazbě 33 procent mohlo do českého státního rozpočtu ročně přinést 1,3 miliardy eur (31,8 miliardy korun). Tento výnos by mohl kompenzovat škody, které firmy v těchto sektorech vytvářejí na životním prostředí. Vyplývá to ze studie, kterou představili zástupci ekologické organizace Greenpeace ČR. "V době, kdy veřejné rozpočty čelí tlaku a znovu rostou nejistoty spojené s cenami energií a vývojem ve světě, je klíčové hledat stabilní zdroje financování. Tato studie ukazuje, že nadměrné zisky v energetice jsou jednou z cest, jak tyto prostředky získat a vrátit je zpět společnosti," uvedl vedoucí energetické kampaně Greenpeace ČR Jaroslav Bican. "Aktuální je to zvlášť nyní, kdy v souvislosti s útokem USA a Izraele na Írán výrazným způsobem rostou ceny ropy a plynu, což opět odnesou především domácnosti, kdežto energetické a fosilní společnosti na tom vydělají," dodal.

Autoři studie uvedli, že zdanění neočekávaných zisků, které firmám vznikají v důsledku nepředvídatelných událostí, vnímají jako spravedlivé, protože se tyto firmy o vyšší zisky svým počínáním samy nezasloužily. Daň proto považují za způsob, jak část těchto zisků vrátit společnosti.

Studie také upozorňuje, že odvětví fosilních paliv dlouhodobě vytváří znečištění a škody na životním prostředí. "Pokud současně dosahuje nadměrných zisků, vyvstává otázka, proč by znečišťovatelé neměli finančně kompenzovat škody, které způsobují," uvádí materiál. Zároveň doporučuje, aby zavedení daně bylo trvalé, a to i s ohledem na to, že klimatická změna, k níž spalování fosilních paliv přispívá, je dlouhodobého charakteru.

Největší tuzemská energetická společnost ČEZ nechtěla návrh na zavedení daně komentovat s odůvodněním, že nezná detaily. "Již 92 procent našich zisků pochází z bezemisni činnosti," upozornil však mluvčí ČEZ Ladislav Kříž.

Česko už v letech 2023 až 2025 windfall tax zavedlo v reakci na energetickou krizi po vypuknutí ruské agrese vůči Ukrajině. Vztahovala se na firmy působící v energetice, v petrochemickém a v těžebním průmyslu a na velké banky. Podle studie Greenpeace byl výnos této daně nižší, než byl potenciál při jejím vytvoření. Za jeden z důvodů tohoto nižšího výnosu studie uvádí, že energetická skupina EPH v reakci na zavedení daně přesunula část aktivit a výnosů do Švýcarska. Většinu výnosů z windfall tax, které se ročně pohybovaly kolem 38 miliard korun, podle odborníků odvedla do rozpočtu polostátní energetická společnost ČEZ.

---

reklama

---