Guardian: Lidstvo možná v budoucnu nasytí umělé maso
Vyšší poptávka po mase a mléčných výrobcích prý bude zejména v Asii a subsaharské Africe, její nárůst má pokrýt konvenční chov, ale možná i náhražky masa
|
|
Foto: Lollie-Pop/Wikimedia Commons |
Studie vedená Johnem Beddingtonem, hlavním vědeckým poradcem britské vlády, uvádí, že miliony lidí mohou navzdory nejmodernějším technologiím trpět hlady kvůli klimatickým změnám, nedostatku vody a neustálému růstu spotřeby potravin. Podle jednadvaceti studií publikovaných Královskou vědeckou společností má lidstvo k dispozici jen velmi málo nové půdy pro získávání potravin. Údajně není nemožné zvýšit produkci až o 70 % do roku 2050. Podle vědců z britského výzkumného zemědělského centra Rothamsted má však vyšší koncentrace oxidu uhličitého v ovzduší spolu s lepšími hnojivy a chemickými postřiky ohromným způsobem zvýšit výnosy a zároveň ušetřit potřebné množství vody. Do roku 2050 prý může produkce zemědělských plodin narůst až o padesát procent a více.
Několik zveřejněných studií předpokládá, že kolem poloviny století se zemědělství bude potýkat s nedostatkem vody, o kterou bude bojovat s průmyslem i se zásobováním obyvatel. Podle amerických vědců bude pro potřeby dalších tří miliard lidí potřeba jednou takové množství dnešní spotřeby vody, což znamená zmenšení dostupné vody pro zemědělství o 18 % kolem roku 2050. To podle vědců bude představovat problém zejména v ohrožených oblastech, jako je severní Afrika, Indie, Čína, části Evropy a západ USA.
Existují ale i mnohem jednodušší recepty než nová hnojiva či genetické modifikace. Například omezit plýtvání jídlem o 30–40 %, a to jak v bohatých, tak v chudých zemích. Když rozvojové země vylepší skladování potravin a obyvatelé bohatých zemí omezí svou nenasytnost, bude dostupné podstatně vyšší množství potravin, píše Guardian.
Podle jiných vědců to ale bez technických inovací nepůjde. Vyšší poptávku Asie a subsaharské Afriky po mase a mléce by prý měl pokrýt konvenční chov, ale možná to stačit nebude. Podle Philipa Thorntona z Nairobi existují dvě „divoké karty“, které mohou situaci změnit. „Prvním je umělé maso a druhým jsou nanotechnologie jako nosič medikamentů pro dobytek,“ řekl Guardianu.
Další studie upozorňují na jiné nečekané problémy při snaze vypěstovat většího množství potravin pro budoucí obyvatele Země. Například podle týmu britských a jihoafrických ekonomů je potřeba zemědělství modernizovat pomocí nových technologií, přitom ale technologické pole ovládá jen sedm nadnárodních korporací v čele s firmou Monsanto. To prý znevýhodňuje jak obyčejné zemědělce v chudých zemích, tak veřejné instituce, které nemají k patentům přístup.
Budoucí zemědělství se také podle vědců musí zbavit závislosti na ropě. Až 70 % energie potřebné k pěstování rostlin a zpracování potravin se vyrábí spalováním fosilních paliv, které přispívají ke změnám klimatu.
Podle článku Johna Vidala
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Náhražky - 23. 8. 2010 - JasanDříve byly důvodem k nahrazování zavedených potravin náhražkami jen války - napoleonské války vedly k nahrazování třtinového cukru řepným, rumu tuzemákem, kávy cikorkou, obilnin bramborami. První a druhá světová válka přivedly na svět margaríny místo másla, syntetická sladidla a další podobné ňamky. Nikoho tehdy nenapadlo, že pod praporem zdravého životního stylu, technologického pokroku nebo prostě jen akčních cen se potravinářským magnátům povede používání náhražek zavést i v mírových časech a že kromě desítek milionů konzumentů biopotravin nebo tradičních specialit se budou v Evropě stovky milionů lidí dobrovolně živit přibarvenými, aromatizovanými a konzervanty stabilizovanými náhražkami, aby nemuseli vařit (sic!) anebo ušetřili na nezbytné věci typu nová plazmová TV, motorka či dovolená v tropech. Zajmavé je, že v tzv. rozvojových zemích sice mnoho lidí opravdu hladoví, ale ten zbytek se živí plnohodnotnými potravinami včetně těch, které u nás vnímáme jako luxusní (plody moře). Jinak žijí možná ve srovnání s Evropou skromně, ale na jídle nešetří. O katastrofální úrovni stravování v (severní části) USA nemluvě (Tex-Mex už je zase něco trochu jiného). Evropskou zemí, kde se vyrábí podle mnohých návštěvníků jedny z nejchutnějších potravin, je (minimálně pro mě) překvapivě Bělorusko. Kdo jedná racionálněji - ten kdo se živí uzeninami z GM sójy a utrácí tisíce za elektroniku, nebo ten kdo jí autentické potraviny, byť ho stojí podstatnou část příjmu? |