Havlíček: Obnovitelné zdroje v ČR budou mít z Bruselu k dispozici 100 miliard korun

Mantinely dalšího rozvoje obnovitelných zdrojů v ČR má mimo jiné stanovit novela zákona o podporovaných zdrojích, který je aktuálně v Poslanecké sněmovně.

Licence | Volné dílo (public domain)

Foto | Rainer Lippert / Wikimedia Commons

Podle Havlíčka je nezpochybnitelné, že solární energetice a obnovitelným zdrojům obecně spolu s jadernou energetikou patří budoucnost českého energetického mixu. Jako jasný příklad označil strategii, kterou minulý týden představila polostátní energetická společnost ČEZ. Firma oznámila, že plánuje do roku 2030 vybudovat obnovitelné zdroje o výkonu 6000 megawattů, převážně fotovoltaické elektrárny v ČR. Jde zhruba o trojnásobek výkonu Jaderné elektrárny Dukovany. Uhlí naopak čeká útlum.

"Pokud chce být Česká republika i nadále energeticky soběstačná, bude muset rozvíjet mix obnovitelných zdrojů, plynu a jádra. Za mě si myslím, že to není ani tak souboj technologií, ale spíš je to souboj s časem," řekl generální ředitel ČEZ Daniel Beneš, který na konferenci zastupoval Svaz průmyslu a dopravy ČR.

Předseda představenstva Solární asociace Jan Krčmář doplnil, že solární průmysl je připraven zastávat klíčovou roli ve změně energetiky. "Nepůjde to ale za současného nevyzpytatelného investorského prostředí, bez stability a jasného politického závazku. Místo toho, abychom plánovali budoucnost, v Česku řešíme 11 let staré záležitosti kolem přiměřenosti podpory starých zdrojů," dodal.

Mantinely dalšího rozvoje obnovitelných zdrojů v ČR má mimo jiné stanovit novela zákona o podporovaných zdrojích, který je aktuálně v Poslanecké sněmovně. Návrh novely schválila vláda na konci loňského dubna. Vášně tehdy vzbudil její rozdílný přístup k povolené ziskovosti jednotlivých obnovitelných zdrojů energie. U solárních zdrojů vláda na jednání upravila přípustnou výši vnitřního výnosového procenta (IRR) z původně navrhovaných 8,4 procenta na 6,3 procenta.

Podle dřívějšího vyjádření Havlíčka by to mohlo ročně ušetřit sedm až deset miliard korun. Oborové asociace záměr dlouhodobě kritizovaly. Havlíček dnes však naznačil, že ministerstvo průmyslu už na nízké povolené ziskovosti solárních elektráren v navrhované novele zákona nelpí a plánuje stanovit rozpětí pro povolený výnos mezi 8,4 až 10,6 procenta.

"S tím, že vláda bude mít možnost vždy rozhodnout. Z mého pohledu by se to u solárních elektráren mělo blížit těm 8,4, naopak ty ostatní zdroje by mohly být o něco vyšší," uved ministr. Řešením podle něj bude také plánovaná desetiprocentní solární daň. "Stále existují různé varianty, jak systém nastavit. Myslím si ale, že mohu říct, že na solární dani je i mezi parlamentními stranami všeobecná shoda," řekl v polovině dubna Hospodářským novinám (HN) Havlíček.

List tehdy připomněl, že solární daň znamená odvod z tržeb za prodej elektřiny, jež má pevně stanovenou dotovanou výkupní cenu. Tuzemské solární elektrárny spuštěné v letech 2009 a 2010 platily speciální odvod ve výši 26 procent už v letech 2011 až 2013. "Těm z roku 2009 byl poté zrušen. A nyní by se daň zvedla z nuly na deset procent. Elektrárny spuštěné v roce 2010 platí i nyní desetiprocentní odvod, ten by se jim s novelou zvýšil na 20 procent," napsaly tehdy HN. Změna by podle nich mohla vlastníkům těchto zdrojů sebrat minimálně pět miliard korun ročně.

Havlíček dále uvedl, že ministerstvo průmyslu při projednávání novely také zaujme neutrální stanovisko k možnému zapojení solárů do plánovaných energetických aukcí a k otázce akumulace.

Celkové náklady na takzvané podporované zdroje energie (POZE) v posledních letech každoročně činí přes 40 miliard korun. Předloni to bylo 45,4 miliardy Kč, solární elektrárny obdržely 29,1 miliardy korun. Od roku 2006 bylo na podporu POZE v Česku vyplaceno přes 385 miliard korun. Vyplácení podpory pro solární elektrárny dlouhodobě kritizuje prezident Miloš Zeman.