Historie projektu průplavu Dunaj-Odra-Labe

První známá zmínka o propojení Odry a Dunaje se objevuje v usnesení moravských stavů z roku 1653. Ti si přáli splavnění řeky Moravy a její propojení s Odrou.

Prvý návrh na výstavbu celého propojení Dunaj-Odra-Labe pochází z roku 1700. Je obsažen v latinském traktátu "Rozprava o užitečnosti, možnosti a způsobu propojení Dunaje s Odrou, Vislou a Labem plavebním kanálem", který byl vytištěn ve Vídni. Jeho autorem je Lothar Vogemont.

Během 18. a 19. století se plán na propojení těchto řek několikrát objevil, ovšem diskuse o něm utichly poté, co byla vybudována železnice Krakov - Vídeň. Ta totiž vedla paralelně s uvažovaným propojením Dunaj - Odra a nabízela lepší přepravní podmínky.

Prvního zákonného zakotvení se kanál dočkal v roce 1901. Rakouský parlament tehdy přijal zákon o vodních cestách. Kanál Dunaj - Odra - Labe byl základním prvkem navrhované sítě, která měla být dokončena za 20 let. Realizovány byly jen malé části plánu, definitivní konec pro projekt znamenala I. světová válka a rozpad Rakouska - Uherska.

19. listopadu 1938 uzavřela vláda okleštěného Československa s vládou německé Třetí říše smlouvu o výstavbě kanálu Dunaj - Odra. Začaly i výkopové práce u nacisty okupované Vídně a v tehdy německém Slezsku u obce Kožle, ale po vypuknutí II. světové války byl s tímto plánem opět konec.

V roce 1971 přijala vláda České socialistické republiky usnesení 169/1971, kterým nařídila územní ochranu tzv. říční varianty průplavního spojení Dunaj - Odra - Labe.

V roce 1981 byla dokončena zpráva pracovní skupiny Evropské hospodářské komise OSN, která se zabývala ekonomickou efektivností a mezinárodním význam propojení Dunaje, Odry a Labe.

Rada Evropských společenství 29. října 1993 přijala rozhodnutí o vytvoření transevropské sítě vnitrozemské vodní dopravy (93/630/EHS). V tomto rozhodnutí se mj. uvádí, že "vnitrozemské vodní cesty by měly hrát větší úlohu v zahraničním obchodě, protože nabízejí méně nákladnou, méně znečišťující a méně energeticky náročný druh dopravy". V článku 2 se pak uvádějí projekty, které by měly, pokud je to možné, začít do deseti let. Mezi nimi je na 3. místě uvedeno i "zlepšení spojení Labe a Odry".
K rozhodnutí je připojena i mapa, obsahující propojení Dunaj - Odra - Labe.
V preambuli i v článku 3 se nicméně zdůrazňuje, že plán sítě je indikativní povahy. Článek 3 také zdůrazňuje, že "toto rozhodnutí nemá za následek žádné finanční závazky ze strany kteréhokoli členského státu nebo Společenství".

19. ledna 1996 byla v Ženevě přijata Evropská dohoda o hlavních vnitrozemských vodních cestách mezinárodního významu (AGN). Česká republika dohodu podepsala v Helsinkách 23. června 1977 a Dohoda vstoupila v platnost 26. července 1999.
Dohoda, dojednaná v rámci činnosti Evropské hospodářské komise OSN, uvádí jako vodní cestu E 20 trasu: "Řeka Labe od Severního moře přes Hamburk, Magdeburk, Ústí nad Labem, Mělník a Pardubice - (spojení Labe - Dunaj)".
Dále jako vodní cestu E 30 trasu: "Swinoujscie - Sczeczin - řeka Odra od Sczeczin přes Wroclaw do Kozle, (spojení Odra-Dunaj)".

23. července 1996 přijal Evropský parlament a Rada EU rozhodnutí o směrnicích společenství pro rozvoj transevropské dopravní sítě (1692/96/ES, oprava chybně zveřejněného oficiálního textu zde). Dotyčné rozhodnutí opět potvrzuje zájem Evropské unie o kanál Dunaj - Odra - Labe. Toto propojení je vyznačeno na mapce "Schéma transevropské dopravní sítě (horizont roku 2010) - sekce vnitrozemské vodní cesty". Vysvětlivka k mapě zdůrazňuje, že projekty v třetích zemích (mimo EU), mezi které patří i kanál D-O-L, jsou čistě indikativní.

11. prosince 1996 přijala vláda České republiky (tehdy koaliční vláda ODS - KDU-ČSL - ODA) usnesení 635/1996 k financování programu podpory rozvoje vodní dopravy v České republice. V tomto usnesení mj. ukládá:
- Ministru dopravy a spojů zahájit jednání v souvislosti s programem rozvoje vodní dopravy s představiteli Polské republiky o společné přípravě splavnění Odry a s příslušnými představiteli Slovenské republiky a Rakouské republiky o společné přípravě splavnění dolního úseku Moravy a dále pokračovat v jednání s příslušnými představiteli Spolkové republiky Německo o koordinovaném zlepšení plavebních podmínek na Labi.
- ministru pro místní rozvoj ve spolupráci s ministrem dopravy a spojů zabezpečit ochranu území pro výhledové splavnění vodních toků Morava a Odra a trasy uvažovaného průplavního spojení Dunaj-Odra-Labe v rámci směrných částí územních plánů velkých územních celků.

Po pěti letech Evropská unie své rozhodnutí o směrnicích pro rozvoj transevropské dopravní sítě modifikovala. 22. května 2001 přijal Evropský parlament a Rada EU rozhodnutí 1346/2001/ES (opět k němu byla vydána i oprava), které mj. nahrazuje mapy vnitrozemských vodních cest v rozhodnutí z roku 1996. Nové mapky neobsahují žádné projekty v nečlenských zemích EU, tedy ani kanál Dunaj - Odra - Labe.

7. listopadu 2002 přijal Evropský parlament usnesení (A5-0371/2002) hodnotící pokrok kandidátských zemí v přípravě na přistoupení k Evropské unii. V části věnované Slovensku se mj. uvádí: [Evropský parlament] "vyzývá slovenské úřady a Komisi, aby zajistily, že veškerá infrastruktura financovaná z fondů EU je v souladu s právem EU o životním prostředí; v této souvislosti vyjadřuje znepokojení ohledně vývoje kolem kanálu Dunaj-Odra-Labe." U dalších států, kterých se projekt týká (zejména tedy u České republiky) žádná podobná zmínka není.

14. dubna 2003 zřídil ministr životního prostředí ČR Libor Ambrozek (KDU-ČSL) "pracovní skupinu pro řešení problematiky kanálu D-O-L". Podle statutu je pracovní skupina poradním orgánem náměstka ministra - ředitele sekce ochrany přírody a krajiny. Jejím úkolem je zejména zpracovávat podklady pro stanoviska ministerstva, "navrhovat legislativní opatření ke snižování rizika negativního vlivu kanálu D-O-L na zájmy ochrany [přírody] v České republice a posuzovat návrhy hodnotící záměr výstaby kanálu D-O-L.

16. dubna 2003 podepsali v Athénách zástupci 15 členských a 10 kandidátských zemí Evropské unie smlouvu o rozšíření EU; za ČR smlouvu podepsali prezident Václav Klaus, premiér Vladimír Špidla (ČSSD), ministr zahraničí Cyril Svoboda (KDU-ČSL) a velvyslanec při EU Pavel Telička.
Ve chvíli, kdy smlouva vstoupí v platnost (tedy 1. května 2004, pokud ji ovšem všech 25 dotčených států ratifikuje), se stane záměr výstavby kanálu D-O-L opět součástí projektu transevropských dopravních sítí.
Mapky, kterými se novelizují směrnice pro rozvoj transevropské dopravní sítě, doplňují plánované dopravní projekty na území budoucích členských států (viz "Akt o přistoupení", strany 1641, 1645, 1648 a 1649).

30. dubna 2003 zveřejnilo Ředitelství vodních cest ČR na Centrální adrese zadání veřejné obchodní soutěže číslo 10485013 na vypracování studie proveditelnosti pro akci "Napojení jižní Moravy na Dunaj vodní cestou". Studie má prozkoumat "provozní, tržní a finanční podmínky realizace této vodní cesty v kontextu se záměry rozvoje evropské vodní dopravy". Napojení jižní Moravy na Dunaj má zpracovatel posoudit ve 3 variantách trasy:
1. rakousko-slovensko-česká (Vídeň-Angern-Jakubov-Kúty-Břeclav)
2. rakousko-česká (Vídeň-Angern-Hohenau-Břeclav)
3. slovensko-česká (Děvín-Jakubov-Kúty-Břeclav)
Ve veřejné obchodní soutěži zvítězila firma Dopravně rozvojové středisko ČR, a. s., která se zavázala tuto studii zpracovat za 2 678 550 Kč. Podle zadání soutěže má být studie hotova do 30. listopadu 2003.