Hladík očekává, že CHKO Soutok bude možné vyhlásit od 1. ledna 2025
Připomínky podle něj nejsou zásadní, týkají se většinou vymezení hranic, návrhu bližších ochranných podmínek a způsobu zajištění ochrany evropsky významných lokalit. "Pozitivně se projevil rok intenzivních jednání se všemi dotčenými. Dnes tak drtivá většina lidí, spolků či samospráv nastavení podporuje," řekl Hladík.
Správa CHKO bude sídlit v Břeclavi nebo v Lanžhotě. V jednom z těchto míst bude také návštěvnické centrum, druhé bude ve východní části CHKO v Mikulčicích. "Zatím s obcemi jednáme," řekl Hladík. Vzhledem k malé velikosti CHKO bude mít její správa jen několik zaměstnanců, přičemž část z nich se přesune ze svého působiště, tedy z obcí s rozšířenou působností a dohled na ochranou krajiny budou vykonávat na správě CHKO.
Ministerstvo již dříve spustilo, případně se chystá zahájit několik projektů, které ochraně přírody pomohou. Jde například o obnovu Slováckých luk u Lednice, které mají rozlohu zhruba 65 hektarů. "Na obnově spolupracujeme s Mendelovou univerzitou. Jedná se o podmáčené louky, na nichž kvete velké množství druhů bylin," poznamenal Hladík. Dále se staví klapkový jez na Dyji, který umožní řízené zaplavování lužních lesů, k čemuž má sloužit i trvale vyšší hladina Novomlýnských nádrží. Ministerstvo se chystá řešit také problém s komářími kalamitami, a to bez použití chemie. "Máme dobré zkušenosti z Litovelského Pomoraví, kde to dobře funguje," doplnil Hladík. A zmínil také nutnost dlouhodobější snahy o odstranění invazní byliny ambrozie.
Snahou ministerstva je také to, aby se návštěvníci rozprostřeli po celém území CHKO a nekoncentrovali se hlavně v Lednicko-valtickém areálu. I s pomocí švýcarských fondů tak chce vylepšit návštěvnickou infrastrukturu, která pomůže jak pěším, tak cyklistům.
Budoucí CHKO Soutok zaujímá nekompaktní území o rozloze přes 120 kilometrů čtverečních. Její součástí je část Lednicko-valtického areálu severozápadně od Břeclavi a oblast jižně od Břeclavi a Lanžhota, která hraničí s Rakouskem a Slovenskem, a také území od Lanžhota na severovýchod mezi hranicí se Slovenskem a tokem Kyjovky. Ve střední Evropě jde o unikátní systém lužních lesů. V Česku je kromě čtyř národních parků 26 CHKO, přičemž naposledy vznikla v roce 2016 CHKO Brdy na ploše bývalého vojenského prostoru. Již několik let stát připravuje také přeměnu části CHKO Křivoklátsko na národní park.
reklama