Hladík: Výkon větrných elekráren může do roku 2030 vzrůst z 330 MW na 1,5 GW
Návrh zákona o urychlení využívání obnovitelných zdrojů energie počítá se vznikem tzv. akceleračních zón, ve kterých bude možné rychleji budovat větrníky i solární parky. Několik akceleračních zón by stát podle Hladíka mohl zřídit například v bývalých těžebních územích, další budou moci vyhlásit krajské samosprávy a možná i obce.
"V této zóně má mít investor možnost získat povolení do roka," uvedl Hladík. Zároveň podle něj budou určeny oblasti, ve kterých akcelerační zóny nebudou moci být zřízeny. Jedná se o národní parky a některá chráněná území první a druhé zóny.
Z prezentovaného průzkumu společnosti Seepia vyplývá, že se stavbou větrníků ve vzdálenosti 500 metrů od poslední obytné zástavby by souhlasilo 40 procent obyvatel ČR a 35 procent je proti. Dalších 17 procent je nerozhodnuto a osm procent dotázaných nedokázalo odpovědět. V Olomouckém kraji je pro stavbu větrných elektráren 39 procent obyvatel a proti jich je 35 procent. Kdyby byla výstavba větrníků ale spojena s finanční náhradou, souhlasilo by s ní 60 procent obyvatel.
Investoři pozornost v uplynulých letech v Olomouckém kraji soustředili hlavně na podhůří Nízkého Jeseníku. Mezi obcemi Hraničné Petrovice a Jívová vyrábějí elektřinu dvě větrné elektrárny, každá má výkon 850 kilowattů. Větrný park čítající devět stožárů s celkovým výkonem 18 megawattů se tyčí k nebi u nedaleké Lipiny. U Jívové investor nedávno postavil dalších pět větrníků s celkovým výkonem deset megawattů. Partnera pro stavbu větrných elektráren na svém území hledá Branná na Šumpersku.
V některých obcích ale záměry narážejí na odpor. Moravský Beroun na Olomoucku kvůli zvažované stavbě 17 větrných elektráren loni uspořádal referendum. Obyvatelé se v něm vyslovili proti větrníkům, výsledky referenda ale nejsou pro město závazné. Olomoucký kraj nedávno vydal souhlas se stavbou dvou větrných elektráren u Potštátu na Přerovsku. Proti jejich vybudování je radnice i spolky. Město se hodlá odvolat.
reklama