Hledání trvalého úložiště jaderného odpadu provází odpor obcí i neschopnost úřadu

První sobotu tohoto roku se do mrazivého dopoledne vydaly na pochod víc jak dvě stovky obyvatel Chanovic a okolních obcí. Jejich devítikilometrový výlet krásnou přírodou Pošumaví obkroužil místo, které se v mapách Správy úložišť radioaktivních odpadů označuje jako lokalita Březový potok. Je to jedno ze sedmi možných míst, kde by mohlo vzniknout trvalé úložiště jaderného odpadu. Je potřeba ještě provést průzkumné vrty a ověřit geologickou vhodnost lokality. Místní však s žádným průzkumem nesouhlasí, a to ani když jim stát nabízí stovky tisíc korun jako kompenzace za připravovaný průzkum.

Chanovičtí pořádají protestní pochody už dvanáct let. Nelíbí se jim, že při hledání možné lokality s nimi stát jedná z pozice síly. O stovky kilometrů dál, v obcích okolo lokality Kraví hora, je klid. Jak říká Radek Štourač, starosta Stříteže, která se nachází v lokalitě Kraví hora, místní za určitých podmínek s průzkumem souhlasí. Lákají je totiž stovky tisíc, které přitečou do obecních rozpočtů. Chanovičtí na to mají jiný názor. „U nás na venkově se jedná na rovinu. Proč brát nyní od státu peníze, když bychom potom odmítali úložiště?“ klade si starosta Chanovic Petr Klásek otázku k nabídnutým kompenzacím za průzkum.

Stát se dušuje, že obce, které přijmou kompenzace za průzkum, se tím nijak nezavazují k dalšímu souhlasu s umístěním úložiště. Stát prostě potřebuje zjistit, jaké jsou v místě skutečné geologické podmínky, a to bez průzkumu zjistit nejde. Ze stanoviska starosty obce Chanovice je cítit nespokojenost s tím, že v diskuzi o možných lokalitách není jeho obec státu rovnoprávným partnerem. Má pocit, že obce jsou stavěny před hotovou věc a úložiště je tlačeno silou. Výsledkem podle Edvarda Sequense z ekologické organizace Calla je, že na všech uvažovaných lokalitách pro umístění trvalého úložiště jaderného odpadu běží odvolání proti rozhodnutím ministerstva životního prostředí, kterými byla povolena průzkumná území. V některých lokalitách se kromě Cally odvolaly i místní obce a spolky, byť v lokalitě Kraví hora se obce neodvolaly.

Rozhodnutí o tom, kde bude úložiště, by mělo padnout v roce 2025. Úkolem Správy úložišť radioaktivních odpadů je vytipovat lokality, které mají vhodné geologické podmínky. „Rozhodnutí o vhodné lokalitě bude nakonec v rukou české vlády, která bude rozhodovat na základě odborných podkladů, včetně stanoviska dotčených obcí,“ říká tisková mluvčí Správy úložišť radioaktivních odpadů Tereza Bečvaříková. „Osobně si nedokáži představit, že by vláda vydala konečné rozhodnutí proti vůli obcí,“ dodává.

Pozice obcí je však taková, že jsou toliko účastníky probíhajících řízení. Nějakou opravdovou legislativní jistotu, třeba právo veta, však obce nemají. „Možnost, že to nakonec vláda rozhodne silou i proti vůli obcí, tu je,“ říká Edvard Sequens. „Problém je, že tu nejsou jasná kritéria, podle kterých mají být již za několik let vybrány lokality do užšího výběru,“ dodává.

Jeden konkrétní příklad, jak stát přistupuje k jednání s obcemi, je od starosty Chanovic. Ministerstvem životního prostředí byla vydána „Rozhodnutí o stanovení průzkumných území pro možnost vybudování podzemního úložiště vyhořelého jaderného paliva a ostatních radioaktivních odpadů“. Termín vydání rozhodnutí se trefil do poloviny října. „Termín pro možnost odvolání byl 15 dnů. Jenže v polovině října bylo těsně po komunálních volbách a v dotčených obcích ještě nebyla ustanovena nová zastupitelstva a nebyli ani zvoleni noví starostové,“ říká Petr Klásek.

Ministerstvo životního prostředí se hájí, že postupovalo ve vedených správních řízeních striktně podle správního řádu. „V měsíci červenci vyzvalo účastníky řízení k nahlédnutí do spisu před vydáním rozhodnutí, řada z nich však požádala o prodloužení lhůty k tomuto úkonu do poloviny měsíce srpna. Tomuto požadavku MŽP vyhovělo, což v důsledku znamenalo vydání konečného rozhodnutí o několik týdnů později, tedy v termínu po volbách. Jakékoliv spekulace o tom, že byla rozhodnutí záměrně vydána v tomto termínu, naprosto odmítáme, říká Petra Roubíčková, tisková mluvčí ministerstva.

A dodává, že podle zákona o obcích měli minulí starostové veškeré původní pravomoci až do zvolení nových zastupitelstev, a mohli se odvolat. „Obce měli i možnost podat tzv. blanketní odvolání a požádat o prodloužení lhůty k jeho doplnění. MŽP bylo připraveno takovému požadavku vyhovět,“ říká Roubíčková.

Aktuální stav hledání lokality pro trvalé úložiště tak trochu připomíná neschopnost státu postavit dálnice a přitom dodržovat zákon. SÚRAO musela zrušit výběrové řízení na geologický průzkum sedmi vytipovaných míst, protože sama porušila jednu z podmínek výběrového řízení (úřad rozeslal uchazečům předběžné hodnocení, které obsahovalo podrobné informace o jednotlivých nabídkách. To je během výběrového řízení zakázáno.). Podle Terezy Bečvaříkové toto zdržení nijak neovlivní harmonogram, který počítá s tím, že v roce 2050 se na vybrané lokalitě začne stavět a v roce 2065 bude úložiště vybudované. S tím Edvard Sequens z Cally víceméně souhlasí. Podle něho je však otázka, zda se stihnou dva nejbližší termíny. V roce 2018 se měly vybrat dvě lokality, které měly jít do finálního výběru. Tento termín je posunut na rok 2020. V roce 2025 pak má vláda určit lokalitu. Oba termíny považuje Sequens za nejisté. S průzkumy se totiž fakticky ještě vůbec nezačalo. A čas běží.

---

reklama

---