Správa obdržela 433 podnětů od obyvatel lokalit pro hlubinné úložiště
24.9.2025 01:45
(ČTK)
Foto | Zdeněk Fiedler / Wikimeda Commons
Projekt pocitových map spustila správa v červnu. "Díky nim jsme měli možnost poznat lokality zase z jiné stránky, což je pro nás velmi důležité. Právě při přípravě povrchového areálu je největší možnost, jak s obyvateli lokalit v případě jejich zájmu spolupracovat a vyjít jejich podnětům vstříc, a to jak teď, při jeho umisťování, tak později při řešení jeho podoby," řekl ředitel SÚRAO Lukáš Vondrovic.
Výsledky z pocitových map mohou podle správy ovlivnit nejen samo umístnění povrchového areálu, ale také například příjezdové cesty a další infrastrukturu úložiště.
SÚRAO zároveň plánuje, že po vyjasnění míst pro úložiště v jednotlivých lokalitách, uspořádá speciální komentované procházky. Úložiště sice nakonec v budoucnu vznikne v jediné z lokalit, správa chce ale připravit povrchový areál ve všech zkoumaných místech.
Úložiště za více než 100 miliard korun mělo původně vzniknout do roku 2065, o urychlení výstavby se mluví kvůli dočasnému zařazení jádra v EU mezi zelené investice. Podmínkou je to, že státy spoléhající na jadernou energetiku mají mít hlubinná úložiště od roku 2050.
Vláda má zřídit pracovní skupinu pro komunikaci s obcemi, která by měla usnadnit jejich zapojení do přípravy a provozování úložiště. Obce ovšem nemají právo veta při konečném rozhodnutí o výběru lokality.
reklama
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.
Dále čtěte |
Obce Pošumaví, kde stát zvažuje jaderné úložiště, píšou vládě, chtějí větší vliv
Asi 400 lidí z lokality Březový potok protestovalo proti jadernému úložištiOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (17)
JŘ
JS
Jiří Svoboda
24.9.2025 12:39 Reaguje na Jaroslav ŘezáčAle zpochybňování jeho potřeby do 25 let jistě podnět je.
Odpovědět
JŘ
JŠ
Jan Šimůnek
24.9.2025 09:10SÚRAO By měla poctivě přiznat, že vyhořelé palivo bude magnetem na teroristy, a to zejména takové, co mají k dispozici neomezené množství sebevražedných bojovníků, protože bude skrývat materiál pro stovky teroristických útoků, od útoků na zdroje potravin a pitné vody až po "špinavou bombu".
Proto nutně bude muset být v jeho okolí nějaký zvláštní režim, omezující pohyb cizích osob a o jisté míry i místních (a není vyloučeno, že místní, vyhodnocení BIS či někým podobným jako nespolehliví, budou nuceně z oblasti vysídleni). Tedy nwco, jako pohraniční pásmo za minulého režimu. Za to by měli místní obyvatelé dostat postačující kompenzace.
Odpovědět
Proto nutně bude muset být v jeho okolí nějaký zvláštní režim, omezující pohyb cizích osob a o jisté míry i místních (a není vyloučeno, že místní, vyhodnocení BIS či někým podobným jako nespolehliví, budou nuceně z oblasti vysídleni). Tedy nwco, jako pohraniční pásmo za minulého režimu. Za to by měli místní obyvatelé dostat postačující kompenzace.
JS
Jiří Svoboda
24.9.2025 09:53 Reaguje na Jan ŠimůnekPovrchové mezisklady a bazény s čerstvým vyhořeným palivem tu budou muset být ještě aspoň 100 let. Ty jsou z tohoto pohledu mnohem nebezpečnější.
Je otázkou, jak takový terorista/sebevrah se vůbec technicky může vyhořelého paliva zmocnit. Že by si ho jako odvezl na stavebním kolečku?
Odpovědět
Je otázkou, jak takový terorista/sebevrah se vůbec technicky může vyhořelého paliva zmocnit. Že by si ho jako odvezl na stavebním kolečku?
PE
Petr Elias
24.9.2025 10:57 Reaguje na Jan ŠimůnekJojo, kdejaký mudžáhid dokáže doma na koleně vyrobit špinavou bombu z vyhořelého jaderného paliva ... ach jo ... :D
Odpovědět
EN
Emil Novák
24.9.2025 11:50 Reaguje na Jan ŠimůnekVyhořelé palivo se už teď skladuje na povrchu v areálu elektráren a žádné vyhodnocování BIS, natož nucené vysídlování, se nekoná. Tím že se z povrchu přemístí do půlkilometrové hloubky, se jeho bezpečnost naopak ještě výrazně zvýší, takže co není potřeba dělat teď, nebude ani až bude hluboko pod povrchem.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
24.9.2025 12:37 Reaguje na Emil NovákA má význam zcela minimální riziko/nebezpečí jiště více a velmi draze dále minimalizovat? To jsme fakt tak bohatí?
Odpovědět
EN
Emil Novák
24.9.2025 12:54 Reaguje na Jiří SvobodaHlubinné úložiště se neplánuje stavět kvůli minimalizaci "zcela minimálního rizika", ale kvůli tomu, aby nebylo nutné se o vyhořelé palivo a další dlouhodobé radioaktivní odpady starat vůbec. A také proto, že to je to podmínka, aby byla jaderná energetika považovaná za udržitelnou.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
24.9.2025 14:11 Reaguje na Emil NovákZatím se ale radioaktivní odpady starat musíme a budováním HÚ si jej a jen starosti přidáváme.
Rozhodně netvrdím, že v budoucnu nějaké HÚ nebudeme potřebovat. Až si budeme potřebou jisti, vybudujme ho podle aktuálních poznatků a potřeb.
A co na udržitelnosti jaderné energetiky vybudované HÚ změní?
Fakt má význam s HÚ spěchat a riskovat, že bude v podstatě nepotřebné?
Odpovědět
Rozhodně netvrdím, že v budoucnu nějaké HÚ nebudeme potřebovat. Až si budeme potřebou jisti, vybudujme ho podle aktuálních poznatků a potřeb.
A co na udržitelnosti jaderné energetiky vybudované HÚ změní?
Fakt má význam s HÚ spěchat a riskovat, že bude v podstatě nepotřebné?
EN
Emil Novák
24.9.2025 15:09 Reaguje na Jiří Svoboda1) Ne, budováním HÚ si jen starosti nepřidáváme, naopak si jich tím můžeme spoustu do budoucna ušetřit.
2) Vybudované HÚ změní to, jak se na udržitelnost jaderné energetiky bude dívat EU, investoři, banky a částečně i veřejnost.
3) Potřebou jsme si jistí už teď.
4) "V podstatě nepotřebné" rozhodně není, ten odpad tu je, vždy bude a je nutné s ním nějak naložit. Přehazovat to na budoucí generace žádné řešení není.
Odpovědět
2) Vybudované HÚ změní to, jak se na udržitelnost jaderné energetiky bude dívat EU, investoři, banky a částečně i veřejnost.
3) Potřebou jsme si jistí už teď.
4) "V podstatě nepotřebné" rozhodně není, ten odpad tu je, vždy bude a je nutné s ním nějak naložit. Přehazovat to na budoucí generace žádné řešení není.
JS
Jiří Svoboda
24.9.2025 20:01 Reaguje na Emil NovákTakže když vím, že za 20 let budu potřebovat auto, tak si ho koupím teď a nechám do stát v garáži?
4) Budoucím generacím mohu buď odkázat díru v zemi nebo tučné konto na jaderném účtu, ať s vyhořelým palivem za 100 let naloží tak, jak to bude nejšikovnější.
Odpovědět
4) Budoucím generacím mohu buď odkázat díru v zemi nebo tučné konto na jaderném účtu, ať s vyhořelým palivem za 100 let naloží tak, jak to bude nejšikovnější.
EN
Emil Novák
24.9.2025 20:27 Reaguje na Jiří Svoboda1) Úložiště se nedá koupit jako auto. Když vím, že ho za 20 let budu potřebovat, je nejvyšší čas už na něm dělat.
2) Budoucím generacím neodkazujeme žádnou "díru v zemi" ale řešení nakládání s tím odpadem, aby se o něj nemusely starat.
3) Nedává smysl obírat původce odpadu o peníze, aniž by byl definovaný účel těch peněz a vyčíslené náklady.
4) Opět připomínám že kvůli taxonomii nemůžeme čekat 100 let, musíme to vyřešit do roku 2050.
Odpovědět
2) Budoucím generacím neodkazujeme žádnou "díru v zemi" ale řešení nakládání s tím odpadem, aby se o něj nemusely starat.
3) Nedává smysl obírat původce odpadu o peníze, aniž by byl definovaný účel těch peněz a vyčíslené náklady.
4) Opět připomínám že kvůli taxonomii nemůžeme čekat 100 let, musíme to vyřešit do roku 2050.
JŠ
Jan Šimůnek
24.9.2025 18:06Jsem toho názoru, že jakýsi "režim ostrahy" nyní zajišťuje vyhořelému palivu umístění v areálu JE, který je pod docela slušnou ochranou. Dokonce i nereagující letadlo může být u JE sestřeleno.
Čím starší to palivo bude, tím méně bude zářením ohrožovat zloděje (alespoň v tom smyslu, že zloděj vydrží pár hodin, než ho záření vyřadí z provozu), takže úložiště třeba po stu letech už bude po této stránce docela atraktivní.
MMCH, skoro všechny radioizotopy v něm jsou dost silné jedy, což taky teroristy odpuzující faktor.
Odpovědět
Čím starší to palivo bude, tím méně bude zářením ohrožovat zloděje (alespoň v tom smyslu, že zloděj vydrží pár hodin, než ho záření vyřadí z provozu), takže úložiště třeba po stu letech už bude po této stránce docela atraktivní.
MMCH, skoro všechny radioizotopy v něm jsou dost silné jedy, což taky teroristy odpuzující faktor.
EN
Emil Novák
24.9.2025 19:19 Reaguje na Jan Šimůnek1) Když jakýsi "režim ostrahy" zajišťuje umístění v areálu JE, tak samozřejmě podobný režim ostrahy může zajišťovat i v areálu hlubinného úložiště po dobu provozu toho úložiště. Po jeho naplnění a uzavření je nejlepší "ostrahou" jeho umístění v nepřístupné půlkilometrové hloubce, pak už není potřeba ostraha vůbec žádná.
2) Čím starší to palivo bude, tím méně bude zářením ohrožovat nejen zloděje, ale i kohokoliv dalšího. Nicméně ani po sto letech bych nedoporučoval manipulovat s palivem bez stínění, takže tu atraktivitu úplně nevidím.
Odpovědět
2) Čím starší to palivo bude, tím méně bude zářením ohrožovat nejen zloděje, ale i kohokoliv dalšího. Nicméně ani po sto letech bych nedoporučoval manipulovat s palivem bez stínění, takže tu atraktivitu úplně nevidím.
JŠ
Jan Šimůnek
25.9.2025 13:57to Emil Novák 24.9.2025 19:19
ad 1 Bude tem tedy nějaká ostraha, určitá oblast bude uzavřena a bude tam omezen vstup (jako do areálu JE). Bude tam omezena i hospodářská činnost. Možná tam bude i nějaké "nárazníkové pásmo" s méně ostrým režimem. Někdo bude střežit, zda se někteří místní neprokopávají do toho úložiště ve stylu hraběte Monte Christa. Asi budou prověřováni místní i případní přistěhovalci. Asi bude muset být poblíž vojenská posádka, která by v případě napadení přišla ostraze na pomoc. A tyhle věci by se měly s místními zcela realisticky projednat, vč. kompenzací.
ad 2 Budete-li mít k dispozici dostatek sebevrahů, pak vás může zajímat v podstatě jen to, zda materiál dostanou někam, kde už o něj bude kvalifikovaněji postaráno. Tedy ve stylu maršála Žukova, který shodil na zakopanou (částečně) divizi (snad ještě nějak doplněnou speciálními druhy vojska) atomovou bombu a v podstatě ho zajímalo jen to, v jakém termínu musí takto postiženou divizi "spotřebovat", než se vojáci stanou neschopnými boje.
Odpovědět
ad 1 Bude tem tedy nějaká ostraha, určitá oblast bude uzavřena a bude tam omezen vstup (jako do areálu JE). Bude tam omezena i hospodářská činnost. Možná tam bude i nějaké "nárazníkové pásmo" s méně ostrým režimem. Někdo bude střežit, zda se někteří místní neprokopávají do toho úložiště ve stylu hraběte Monte Christa. Asi budou prověřováni místní i případní přistěhovalci. Asi bude muset být poblíž vojenská posádka, která by v případě napadení přišla ostraze na pomoc. A tyhle věci by se měly s místními zcela realisticky projednat, vč. kompenzací.
ad 2 Budete-li mít k dispozici dostatek sebevrahů, pak vás může zajímat v podstatě jen to, zda materiál dostanou někam, kde už o něj bude kvalifikovaněji postaráno. Tedy ve stylu maršála Žukova, který shodil na zakopanou (částečně) divizi (snad ještě nějak doplněnou speciálními druhy vojska) atomovou bombu a v podstatě ho zajímalo jen to, v jakém termínu musí takto postiženou divizi "spotřebovat", než se vojáci stanou neschopnými boje.
EN
Emil Novák
25.9.2025 14:05 Reaguje na Jan ŠimůnekNe, nikdo nebude střežit "zda se někteří místní neprokopávají do toho úložiště ve stylu hraběte Monte Christa". Nikdo se neprokope nepozorovaně do půlkilometrové hloubky, takže ani není potřeba prověřovat žádné přistěhovalce, ani není potřeba mít poblíž žádnou vojenskou posádku. Vymýšlíte naprosté nesmysly.
Odpovědět
.jpg){kind=link}