https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/hmyzi-apokalypsa-jak-se-to-vezme
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Hmyzí apokalypsa? Jak se to vezme...

14.5.2019 13:30 | PRAHA (Ekolist.cz)
Velké téma nakopla v roce 2017 německá studie, popisující pokles početnosti lokálních hmyzích druhů o 80 % (za posledních třicet let). A brzy na ni navázaly další podobné, souhrnnější a obsáhlejší, soustředící se na hmyz v různých regionech světa. / Ilustrační foto
Velké téma nakopla v roce 2017 německá studie, popisující pokles početnosti lokálních hmyzích druhů o 80 % (za posledních třicet let). A brzy na ni navázaly další podobné, souhrnnější a obsáhlejší, soustředící se na hmyz v různých regionech světa. / Ilustrační foto
Licence | Volné dílo (public domain)
Ano, hmyzu, který máme tak nějak podchycený v evidenci a zajímá nás, se v současnosti spíše nevede dobře. Ale řeči o úplném kolapsu hmyzího světa a rozpadu ekosystémů jsou přinejmenším přestřelené. Katastrofické scénáře, popisující hmyzí Armagedon a to, že hmyz může do konce století ze světa dočista vymizet, se na pravdě prostě nezakládají. Píše o tom Atlantic.
 
Velké téma nakopla v roce 2017 německá studie, popisující pokles početnosti lokálních hmyzích druhů o 80 % (za posledních třicet let).

Brzy na ni navázaly další podobné, souhrnnější a obsáhlejší, soustředící se na hmyz v různých regionech světa. I ony hovořily o úbytku početnosti o deseti až šedesátinásobky běžného průměru. Což vypadá velmi přesvědčivě a neradostně.

Přesto je tvrzení o „planetě Zemi bez hmyzu do tohoto konce století“ slušně řečeno absurdní. Jak to? Data, která máme k dispozici, jsou více než ploškovitá, nereprezentativní, skromná. Alespoň na to, abychom z nich mohli vykřesat uvěřitelnou hyperbolu o úplné hmyzí apokalypse.

Vyhynutí hmyzu se opravdu nebojte. Přežije nás

„Hmyz je tou nejpestřejší, chcete-li nejrozmanitější skupinou organismů na planetě,“ vysvětluje Elsa Youngsteadtová, entomoložka ze Severokarolinské univerzity. „Což současně znamená, že jsou nesmírně přizpůsobiví. Ano, někteří to nejspíš neustojí a vyhynou. Ale všichni? To rozhodně ne.“

Na planetě Zemi existuje víc druhů slunéček (berušek), než všech druhů savců. Víc druhů mravenců, než ptáků. Víc druhů nosatců, než všech druhů ryb. Jen parazitických vosiček je tu víc, než všech jiných živočišných skupin dohromady.

Dosud bylo vědou popsáno na milion druhů hmyzu a miliony dalších čekají na své objevení. A dokonce i u těch, které máme tak nějak v evidenci, nemáme pořád jasno v záhadách zákonitostí jejich života. Nebo v jejich počtech. Což je dost zásadní mezera v poznání, zvláště, když hovoříme o nějakém úbytku. Netušíme totiž, jaká je celková suma a zdali, popřípadě kolik jich tím pádem ztrácíme.

Známe jen ty, ze kterých máme prospěch nebo problémy

Mezi dobře podchycené skupiny obecně patří hmyz, který je charismatický (motýli a těch ubývá), hospodářsky významný (včely medonosné, kterých je víc a víc) nebo druhy relevantní pro medicínu (třeba malárii přenášející komáři, kterých rozhodně neubývá).

Věda jde vždycky tak trochu na ruku byznysu, takže dobře rozumíme hmyzím škůdcům. Ty studujeme ve velkém, protože s nimi válčíme. Ale jinak je dlouhodobý průzkum a taxonomie hmyzu velmi podfinancovanou oblastí, dosud z valné části neprobádanou.

Jistá část hmyzu, ta, která nám je drahá (opylovači a opravdu ne zrovna včely medonosné), si dnes skutečně nevede dobře. Ale o tom, jak si vede hmyz jako celá skupina organismů, nevíme dosud téměř nic. Přesto troufale hovoříme o jejich kolapsu.

Jak vznikla hmyzí apokalypsa?

Varovné zprávy o propadu hmyzích populací ale nevznikly jen tak, že? Často citovaná německá studie ale trpěla jistým metodickým nedostatkem: sběr dat, tedy odchyt hmyzu, se tu prováděl nahodile napříč celou zemí. Nešlo o systematické sledování vývoje situace několika lokalit. Není to úplně špatně, ale výpovědní hodnotu takových dat to snižuje.

Další, ještě výrazně varovnější rešerše autorského týmu Sánchez-Bayo a Wyckhuys srovnávala výstup 73 jiných studií, které hovořily o poklesu hmyzu ve světě. To ale není moc systematický přístup: když totiž budete vyhledávat jen propojená klíčová slova „úbytek“ a „hmyz“, nedozvíte se nic o studiích, které současně popisují i hmyzí přírůstek. A že jich bylo. Těch moskytů, komárů a lidmi šířených včel medonosných skutečně méně nemáme. Navíc autoři hodnotili jen studie převážně ze Severní Ameriky a Evropy, přičemž drtivá většina hmyzu (hmyzu, o kterém víme tak strašně málo) žije v tropech.

„Je to jako byste si vybrali 73 meteorologických stanic ve Státech a Evropě a z nich si vzali data z různých časových období. Od některých jen data o vývoji vlhkosti, jiné by vás zajímaly jen kvůli průměrné teplotě, nebo síle větrného proudění. A z tohoto nesourodého balíku dat byste se pokusili říct, jaké bude klima na celé planetě na konci století,“ říká biolog Alex Wild z Texaské univerzity. A to se přesně stalo.

Říct, že 41 % hmyzích druhů ubývá co do početnosti tempem 2,5 % ročně, když nevíme, kolik hmyzích druhů existuje a jaká je jejich početnost, je více než odvážná práce s čísly. Že někde u nějaké skupiny vidíme pokles, ještě neznamená, že se to týká všech a jak zlé to vlastně je.

Chce to fakta, ne paniku

„Já sice rozumím té snaze zasadit popis globální hmyzí krize do rámce nějakých čísel, aby se tím usnadnila celospolečenská diskuze,“ vysvětluje Michelle Trautweinová z Kalifornské akademie věd. „Ale tohle tvrzení je prostě vystavěné na hoře neznámých faktů.“ Doplňuje také, že podobný přístup může uvést seriózní snahu o záchranu hmyzu v hrubé pochybení.

Aplikovat teď opatření, které vychází z našich zkušeností s evropským hmyzem, někde v tropech, může být ničivé. Úbytek hmyzu v důsledku nadužívání pesticidů a proměny krajiny je sice globální trend, ale málo nám to pomůže při záchraně nějakého hmyzího superspecialisty, který parazituje na jednom druhu kraba v zátoce karibského ostrova. Navíc by možná ztráta různých druhů hmyzu vyvolala neproporčně stejný efekt. Zmíněný krabí parazit by nás asi globálně mrzel méně, než významní opylovači. Třeba čmeláci.

Katastrofa pro jedny je požehnání pro druhé

„Zprávy o úbytku hmyzu bychom rozhodně měli brát vážně,“ dodává Trautweinová. „Je to jako budíček, důležité varování pro všechny. Ale místo panikaření a zvolání o apokalypse bychom se teď měli začít věnovat hlubšímu poznání celého problému.“

Úplného vyhynutí hmyzu se bát nemusíme. Byl tu před námi a bude tu ještě dlouho po nás. Katastrofa pro jednu hmyzí skupinu, třeba vlhká květnatá louka rozježděná bagrem, je nemilá pro motýly, ale dobrou zprávou pro komáry. Naše pozornost by se teď měla přenést na hmyzí skupiny, které se skutečně výrazně propadají. A u nich se snažit něco udělat. K tomu, abychom měli jasno, jsou zapotřebí solidní informace. Nikoliv melodramatické projevy bez faktů.


reklama

Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
foto - Dohnal Radomír
Radomír Dohnal
Autor je spolupracovníkem Ekolistu.cz.
tisknout poslat
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

reklama


Blíž přírodě

 


Pražská EVVOluce
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist