Hnutí Duha bojuje za životní prostředí už 30 let

Pozornost aktivistů se nejprve zaměřila na rozestavěnou elektrárnu Temelín. Hnutí Duha opakovaně organizovalo tábory odpůrců dostavby JETE, přičemž jejich účastníci neváhali sáhnout i k blokádám areálu.

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Foto | Jiří Neustupa / Ekolist

Patočka a Beránek zahájili kariéru ekologických aktivistů koncem 80. let 20. století v Českém svazu ochránců přírody. "Jenomže tam se všechno bralo jen formou zábavy a her. Když jsme chtěli dělat něco opravdového, tak nás vyloučili pro velkou aktivitu," popsal Beránek důvody, proč s Patočkou založil v roce 1989, kdy mu bylo 19 let, vlastní organizaci. První měsíce fungovalo Hnutí Duha neoficiálně, po registraci v roce 1990 se jeho příznivci pustili do organizování akcí a happeningů.

Pozornost aktivistů se záhy zaměřila na rozestavěnou elektrárnu Temelín. Hnutí Duha opakovaně organizovalo tábory odpůrců dostavby JETE, přičemž jejich účastníci neváhali sáhnout i k blokádám areálu. Na jaře 1995 se "Duha" spolu s organizací Animal SOS kvůli tomu ocitla ve zprávě ministerstva vnitra o extremistických projevech v ČR. Proti zařazení mezi subjekty podezřelé z extremismu se vedení hnutí ohradilo a na jeho stranu se postavily i dvě stovky známých osobností.

Kromě akcí namířených proti výrobě elektřiny z jádra a kácení stromů v Národním parku Šumava se Hnutí Duha dlouhodobě angažuje například v kampani za záchranu obcí ohrožených těžbou uhlí nebo při ochraně vzácných rysů před pytláky. Členové organizace se rovněž snaží ovlivňovat českou legislativu z oblasti životního prostředí. Za své úspěchy v této oblasti Hnutí Duha považuje přijetí zákona o ochraně ozónové vrstvy z roku 1995 nebo zákona o obnovitelných zdrojích energie, který poslanci schválili o deset let později.

Loni v srpnu se zástupci hnutí a Greenpeace shodli, že k nejdůležitějším změnám v ochraně životního prostředí po roce 1989 patří vytvoření ministerstva životního prostředí (MŽP) či zákon o ochraně přírody a krajiny z roku 1992. Zástupce Hnutí Duha Jiří Koželouh řekl, že je důležité, aby se MŽP nikdy nesloučilo s ministerstvem zemědělství. Na společném úřadě by podle něj mohly převládnout zájmy agrárních firem a těžba dřeva nad snahou chránit přírodu.

Podle Hnutí Duha je dále nutné snižovat spotřebu fosilních paliv, zlepšovat lesní hospodaření a nevytvářet výjimky z nových limitů pro uhelné elektrárny (například Počerady či Tušimice, které patří k největším znečišťovatelům ovzduší v tuzemsku). Hnutí v posledních letech také kritizovalo výjimky umožňující kácení stromů v kůrovcem zasažených prvních a druhých zónách CHKO Jeseníky i v rezervaci Suchý vrch či plošné využívání chemie proti kůrovci.

Vůči působení organizace se naopak vymezily například Lesy ČR, které loni dostaly výjimku ke kácení kůrovce v Boubínském pralese. Lesy postoj Hnutí Duha označily za "tendenční vyjádření malé skupiny, která odmítá jakoukoliv pomoc lesu v zastavení šíření kůrovce". Rozpory v názorech na protikůrovcová opatření vyvrcholily například v roce 2011 blokádou kácení zasažených stromů u šumavské Modravy.

Hnutí Duha má hlavní sídlo v Brně, kancelář má i v Praze. Místní skupiny má pak v dalších městech. Od loňského září je ředitelkou hnutí Anna Kárníková; ve vedení vystřídala Koželouha, který byl v čele Duhy od roku 2014. Podle internetových stránek má hnutí roční rozpočet přes 18 milionů korun. Pravidelně mu přispívá zhruba sedm tisíc dárců.

V roce 2014 obdržela "Duha" ocenění od evropské nadace EuroNatur. Cenu, mezi jejíž laureáty patří například bojovník proti apartheidu v JAR Nelson Mandela či britský princ Charles, si podle nadace vysloužilo díky ochraně přírodního dědictví v mezinárodním kontextu a zapojení do ochrany Národního parku Šumava. Hnutí Duha toto ocenění získalo jako první subjekt ze střední Evropy.