Holečková: Chov šelem má přísná pravidla, ne vždy se dodržují

Chov velkých šelem a jiných exotických zvířat má podle bývalé dlouholeté ředitelky ZOO Dvůr Králové nad Labem Dany Holečkové přísná pravidla, která ale ne všichni chovatelé dodržují. Zásadní je podle ní vybudování chovného zařízení se všemi patřičnými povoleními ještě před zahájením chovu. "Mnohdy ale někdo nejprve začne s chovem drobného zvířectva a skončí to chovem šelem bez povolení," řekla v pondělí Holečková, jejíž specializací je právě chov šelem.

V posledních dnech se v Česku objevilo několik problémových případů v chovech šelem. V pondělí v Bioparku Štít na Hradecku utekli z klece dva tygři a lev. Veterinářům se je podařilo střelami uspat a vrátit do klece. Na konci června utekla ze zooparku ve Zvoli u Prahy puma, chycena byla za několik dní. Celníci a policisté v pondělí také zasahovali v Praze, ve středních a v severních Čechách kvůli podezření z neoprávněného nakládání s chráněnými zvířaty. Podle serveru Lidovky.cz se kauza týká údajného zabíjení tygrů ve středočeském Zooparku Bašť a následného zpracovávání tygřích produktů ve vietnamské komunitě.

Podle Holečkové může i soukromník udělat pro zvířata velmi dobrou zoo. "Ale prakticky, zejména u nás, spíše dochází k tomu, že zvířata jsou, když hodně dobře, tak ve stísněných podmínkách," řekla. Uvedla, že například v Německu jsou drobných zoo či zookoutků desítky. "Musí ale mít povolení a být pod kontrolou. Musejí se dodržovat pravidla hry, aby se zvířata netýrala a nic se nestalo lidem," řekla.

Za útěky zvířat jsou podle Holečkové nejčastěji lidské chyby. "Zvířata také nemají dostatečné prostory, kam by je mohli přepustit. Potom se může stát že člověk udělá chybu a zvíře uteče," uvedla bývalá ředitelka ZOO Dvůr Králové nad Labem. Podivila se nad tím, že lvi a tygři v Bioparku Štít žijí v klecích na přepravním valníku.

Chov exotických zvířat povoluje veterinární správa. Pokud chce chovatel svůj chov otevřít veřejnosti na více než sedm dnů v roce, musí mít podle Holečkové licenci zoologické zahrady, kterou uděluje ministerstvo životního prostředí. "Lva a tygra si nemůžete dát do obýváku jako andulku, musíte mít zařízení se všemi povoleními, ve kterém ho chováte a ne týráte," řekla a dodala, že pokuty za provozování zoo bez licence můžou jít do milionů korun.

Holečková ale pochybuje o tom, že by se v Česku chovali tygři za účelem ilegálního zpeněžení pro použití v asijské medicíně či gastronomii. Připomněla, že chov tygrů není jednoduchý a také je finančně náročný, například jen maso pro tygra vyjde za rok na 100.000 korun. Jakékoliv obchodování s deriváty z tygrů bez takzvaného povolení CITES je podle Holečkové nelegální. "Deriváty je všechno kromě moči, krve a trusu," řekla Holečková, která nyní pracuje jako pedagog oboru chovu cizokrajných zvířat na střední škole v pražských Čakovicích.

---

reklama

---