https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/hrabosi-na-jihu-cech-prekracuji-az-petinasobne-prah-skodlivosti
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Hraboši na jihu Čech překračují až pětinásobně práh škodlivosti

29.4.2020 00:28 | Č. BUDĚJOVICE (ČTK)
Podle Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského byl republikový průměr intenzity hrabošů v březnu desetkrát vyšší, než je práh škodlivosti. / Ilustrační foto
Podle Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského byl republikový průměr intenzity hrabošů v březnu desetkrát vyšší, než je práh škodlivosti. / Ilustrační foto
V některých částech Jihočeského kraje jsou přemnožení hraboši, místy je až pětinásobně překročen daný práh škodlivosti, kdy je i 5000 aktivních děr na hektar. Zemědělci hlásí škody v milionech korun. K plošnému hubení zatím nepřistoupili. Místy je zničená vojtěška, řepka, škody jsou na jařinách, někde museli farmáři kvůli porostům, jež zničili hlodavci, zaorávat kmín. Řekli to jihočeští zemědělci a ředitelka jihočeské agrární komory Hana Šťastná.
 

Podle Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZUZ) byl republikový průměr intenzity hrabošů v březnu desetkrát vyšší, než je práh škodlivosti. V jižních Čechách má problémy například ZEAS Agro Rábín na Prachaticku, v porostech jetelů, teď se hraboši přesouvají do řepek, do ozimých obilovin. Škoda už přesáhla milion korun. ÚKZUZ nařídil likvidaci hlodavců, ale krajský odbor životního prostředí hubení nepovolil.

"Napsali, že kdyby byl jeden mrtvý chráněný živočich, hrozí pokuta až šest milionů korun. U nás je to 40 hektarů jetelotrav, pícniny na orné půdě, krmení, které nás letos má živit. Je to pětinásobek počtu nor na hektar, 250, 600 až 800 děr, porost je hodně poškozený, výnos bude nižší. Je to kalamitní stav," řekl dnes předseda ZEAS Agro Rábín Vladimír Soukup. Podnik hospodaří na 900 hektarech zemědělské půdy, zaměřený je na živočišnou výrobu, má asi 300 dojnic. Má i 60 hektarů ovocných sadů.

Vyšší výskyt hrabošů zaznamenali i zemědělci v Němčicích na Prachaticku, na jaře v porostech jetele, ozimých pšenicích, řepkách. Po nedávných mrazech se situace mírně zlepšila na Táborsku. "Nicméně kvůli devastaci porostů již museli zaorávat kmín v AGRA Březnice. Likvidaci jetelišť, ale i porostů řepky a pšenice hlásí podnik Reprogen," uvedla Šťastná.

V okrese Jindřichův Hradec je nejpostiženější Dačicko. Hraboši tam až pětinásobně překračují práh škodlivosti, kdy se vyskytuje 2000 i 5000 aktivních děr na hektar, někde je i sedm děr na metr čtvereční. Nejvíce postižené jsou řepka a ozimé ječmeny.

S hraboši se potýká i firma Rhea holding, která v jižních Čechách, na jihozápadní Moravě a jižním Slovensku obhospodařuje 21.000 hektarů. "Je to totální problém od loňského léta. Vzhledem k tomu, že nebyla žádná zima, s tou populací se nic nestalo. Už jsme tu měli i kontroly ÚKZUZ, vše, co jsme chtěli, nám na aplikaci povolili. Je to sežrané totálně, zaorali jsme 500 hektarů ozimů. A některé, co jsme nechali, už nedají očekávaný výnos," řekl majitel holdingu Josef Kolář.

Podle agrární komory je dalším problémem, že hraboši jsou lákadlem pro divočáky, takže divoká zvěř páchá více škod. Louky a pastviny ničí třeba ve vyšších polohách na Prachaticku. Zemědělcům teď schází i zahraniční zaměstnanci kvůli koronavirovým omezením.


reklama

 
Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (11)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

pp

pavel peregrin

29.4.2020 12:32
Nastal čas, aby se postižení obrátili s peticí na ministra zemědělství, aby byla v těchto oblastech nařízena plošná aplikace Stutoxu.
Odpovědět
JS

Jiří S

29.4.2020 13:59 Reaguje na pavel peregrin
Pane Peregrine na plošnou aplikaci čas měli. Již se může tak měsíc aplikovat, pokud tak neučinili, jenom jejich problém. Aplikace není vymezená oblastmi, ale množstvím, takže jestli dosahují 5 násobku prahu, tak mohli dostat povolení. Jde spíš o jejich strach z médií a kdejakých zelených organizací, aby se nestal mediální humbuk jako u Brna. Což je poměrně chápu.
Bohužel nyní již aplikační okno propásli, protože jsou dány podmínky jako určité BBCH, takže už jsou všechny porosty odrostlé.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

29.4.2020 17:59 Reaguje na Jiří S
Škoda, že se zde nedají používat emotikony, ač nejsem zrovna jejich milovník. Za mým příspěvkem by byl smějící se ksichtík, určitě teď chápete, jak jsem to myslel.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

29.4.2020 22:09
Věšet na stromy sovníky, na pole téčka pro dravce, budky pro poštolky, kola pro čápy, podporovat prostě dravé ptáky a dělat hlubokou orbu. Tak to dělali staří sedláci.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

30.4.2020 07:23 Reaguje na Pavel Hanzl
Určitě dělat, ale v takovéto gradaci to nepomůže. Ještě k té orbě- hluboká orba se provádí, ale pouze k vybraným plodinám, už jsem o tom zde dost obsáhle psal.
Odpovědět
mr

1.5.2020 12:51 Reaguje na pavel peregrin
Hluboká orba se nedělá proto, že to stojí více peněz - nafty. Podpora dravců je dle vás nesmysl, jak jste už minule sdělil, protože počet myší prý nesníží. Jediná možnost, dle vás, je plošné trávení.
Dokud ale, vážený pane, budete tolerovat (nechci zrovna tvrdit, že podporovat či schvalovat nebo dokonce provozovat) tohleto: https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/u-bzence-nasel-muz-mrtveho-orla-morskeho-zrejme-ho-nekdo-otravil, tak rozhodně na svá pole dostatek dravců k likvidaci hraboší kalamity nedostanete a rovnováhu vámi porušenou nenarovnáte.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

4.5.2020 09:28 Reaguje na
Hluboká orba se dělá ,ale pouze k vybraným plodinám, zrovna tak jako hlubší kypření. A navíc jsou dnes oblasti, kde provedení hlubší orby rovnalo by se vyhnání poslední vody z půdy. A prosím nezaměňujte carbofuran se Stutoxem, to je dost diametrální rozdíl.
Odpovědět
mr

4.5.2020 10:02 Reaguje na pavel peregrin
Nevyženete vodu - ona vám stejně uteče odparem, ať se vám to i třeba nelíbí. Navíc si tam namnožíte vědomě myši, a pak tu bečíte. Vy prostě nevíte, co chcete. Hádejte, od koho ti traviči mají ten karbofuran? Myslíte, že ho koupili v Albertě? A výsledky to dává stejné ...
Odpovědět
pp

pavel peregrin

6.5.2020 08:46 Reaguje na
U nás to nehrozí, ale v suchých oblastech právě z tohoto důvodu používají redukované obdělávání půdy, tudíž je něco za něco. Vy to vidíte zjednodušeně, ale souvislosti vám unikají. S karbofuranem s vámi souhlasím, samozřejmě je to od nezodpovědných zemědělců, kteří to kdysi dávali lidem na trávení hlavně kun.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

4.5.2020 12:06 Reaguje na pavel peregrin
Pokud jste si otrávili a postříleli dravé ptáky, tak samozřejmě namontováním několik budek a téček celý problém nevyřešíte.
To je přece o dlouhodobé údržbě krajiny a sovník na dubu vydrží přece desetiletí. Pokud by byla krajina v pohodě a dravců bylo normální množství, ta myší kalamita by vůbec nedosáhla těchto rozměrů, ptáci by to stačili decimovat průběžně.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

6.5.2020 08:47 Reaguje na Pavel Hanzl
Takovéto gradace se dějí bez ohledu na to, kolik dravců tam je.
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist