Hraboši na jihu Čech překračují až pětinásobně práh škodlivosti
Podle Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZUZ) byl republikový průměr intenzity hrabošů v březnu desetkrát vyšší, než je práh škodlivosti. V jižních Čechách má problémy například ZEAS Agro Rábín na Prachaticku, v porostech jetelů, teď se hraboši přesouvají do řepek, do ozimých obilovin. Škoda už přesáhla milion korun. ÚKZUZ nařídil likvidaci hlodavců, ale krajský odbor životního prostředí hubení nepovolil.
"Napsali, že kdyby byl jeden mrtvý chráněný živočich, hrozí pokuta až šest milionů korun. U nás je to 40 hektarů jetelotrav, pícniny na orné půdě, krmení, které nás letos má živit. Je to pětinásobek počtu nor na hektar, 250, 600 až 800 děr, porost je hodně poškozený, výnos bude nižší. Je to kalamitní stav," řekl dnes předseda ZEAS Agro Rábín Vladimír Soukup. Podnik hospodaří na 900 hektarech zemědělské půdy, zaměřený je na živočišnou výrobu, má asi 300 dojnic. Má i 60 hektarů ovocných sadů.
Vyšší výskyt hrabošů zaznamenali i zemědělci v Němčicích na Prachaticku, na jaře v porostech jetele, ozimých pšenicích, řepkách. Po nedávných mrazech se situace mírně zlepšila na Táborsku. "Nicméně kvůli devastaci porostů již museli zaorávat kmín v AGRA Březnice. Likvidaci jetelišť, ale i porostů řepky a pšenice hlásí podnik Reprogen," uvedla Šťastná.
V okrese Jindřichův Hradec je nejpostiženější Dačicko. Hraboši tam až pětinásobně překračují práh škodlivosti, kdy se vyskytuje 2000 i 5000 aktivních děr na hektar, někde je i sedm děr na metr čtvereční. Nejvíce postižené jsou řepka a ozimé ječmeny.
S hraboši se potýká i firma Rhea holding, která v jižních Čechách, na jihozápadní Moravě a jižním Slovensku obhospodařuje 21.000 hektarů. "Je to totální problém od loňského léta. Vzhledem k tomu, že nebyla žádná zima, s tou populací se nic nestalo. Už jsme tu měli i kontroly ÚKZUZ, vše, co jsme chtěli, nám na aplikaci povolili. Je to sežrané totálně, zaorali jsme 500 hektarů ozimů. A některé, co jsme nechali, už nedají očekávaný výnos," řekl majitel holdingu Josef Kolář.
Podle agrární komory je dalším problémem, že hraboši jsou lákadlem pro divočáky, takže divoká zvěř páchá více škod. Louky a pastviny ničí třeba ve vyšších polohách na Prachaticku. Zemědělcům teď schází i zahraniční zaměstnanci kvůli koronavirovým omezením.
reklama
Další informace |
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (11)
pavel peregrin
29.4.2020 12:32Jiří S
29.4.2020 13:59 Reaguje na pavel peregrinBohužel nyní již aplikační okno propásli, protože jsou dány podmínky jako určité BBCH, takže už jsou všechny porosty odrostlé.
pavel peregrin
29.4.2020 17:59 Reaguje na Jiří SPavel Hanzl
29.4.2020 22:09pavel peregrin
30.4.2020 07:23 Reaguje na Pavel HanzlDokud ale, vážený pane, budete tolerovat (nechci zrovna tvrdit, že podporovat či schvalovat nebo dokonce provozovat) tohleto: https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/u-bzence-nasel-muz-mrtveho-orla-morskeho-zrejme-ho-nekdo-otravil, tak rozhodně na svá pole dostatek dravců k likvidaci hraboší kalamity nedostanete a rovnováhu vámi porušenou nenarovnáte.
pavel peregrin
4.5.2020 09:28 Reaguje napavel peregrin
6.5.2020 08:46 Reaguje naPavel Hanzl
4.5.2020 12:06 Reaguje na pavel peregrinTo je přece o dlouhodobé údržbě krajiny a sovník na dubu vydrží přece desetiletí. Pokud by byla krajina v pohodě a dravců bylo normální množství, ta myší kalamita by vůbec nedosáhla těchto rozměrů, ptáci by to stačili decimovat průběžně.


V třetím kole programu Země II vybralo MZe 75 projektů, rozdělí jim 1,25 miliardy korun
Výborný: Zemědělci nesmí být svázáni zbytečnými nařízeními a kontrolami
Řečtí farmáři se na Krétě střetli s policií, ta použila slzný plyn