Hrabošů v únoru ubylo, je jich podobně jako loni na jaře

Populace hrabošů se v únoru v ČR zmenšila. V lednu bylo v průměru 1133 aktivních nor na hektar, v únoru se jejich počet snížil o 56 procent na 655. / Ilustrační foto

Licence | Některá práva vyhrazena

Foto | James West / Flickr

Hodnocení prahu škodlivosti se mění, na podzim jde o 200 nor v ozimech, případně o 400 nor ve dvouletých a starších porostech, stojí na Rostlinolékařském portálu. Na jaře jde o 50 užívaných nor na hektar. Zemědělské porosty jsou tak podle Krškové stále velmi ohrožené. Riziko je dáno především tím, že přichází jaro a aktivita hrabošů - zejména shánění potravy a reprodukce- se začíná zvyšovat, dodala.

Počty hrabošů klesají na plochách, kde roste tráva nebo víceleté pícniny. U ozimů se stav lokálně liší pole od pole - někde klesají, jinde zakládají nové kolonie. Razantní nárůst je na Vysočině.

Podle předsedy Zemědělského svazu ČR Martina Pýchy se republikový pokles populací po zimě dal očekávat. "Ale v Čechách nám přibývají," dodal. Podle něj škody u jednotlivých poškozených zemědělců dosahují v průměru osmi milionů korun, což je razantní zásah do jejich hospodaření. Je podle něj možné, že se více zemědělců k aplikaci rodenticidu nepřihlásí, protože se obávají dehonestace ze strany ekologických organizací.

Ústav loni v létě povolil rozhoz jedu na povrch půdy na velké části území ČR. Ministerstvo zemědělství ale po vlně kritiky ze strany ochránců přírody a ministerstva životního prostředí účinnost povolení pozastavilo. Později se po plošné aplikaci jedu na Moravě našlo skoro 80 uhynulých zajíců a několik bažantů, u kterých testy zbytky jedu prokázaly.

Zemědělci aktuálně mohou aplikovat jedy na povrchu půdy na přibližně 25.000 hektarech v 90 lokalitách, je to možné podle nové metodiky, kterou ústav letos publikoval. Zažádáno mají o zhruba dvojnásobek ploch. Zatím je na zemědělcích, zda se pro aplikaci na půdu rozhodnou. Pokud tomu tak bude, ÚKZÚZ jim v tom v povolených lokalitách bránit nebude.

Začátkem tohoto týdne začne ústav navíc nařizovat mimořádná rostlinolékařská opatření, kterými, protože před přemnoženými hlodavci není podle něj jiná možnost ochrany, přikáže zemědělcům na nejvíce postižených pozemcích aplikovat chemické látky proti hlodavcům nebo použít proti hrabošům jiná opatření, např. berličky pro dravce.

V lednu se objevily informace, že ve Slezské nemocnici v Opavě se za posledního půl roku léčilo šest pacientů s nebezpečnou krvácivou horečkou. Obvykle to byl jeden až dva případy za rok. Závažné virové onemocnění přenášejí na člověka jen drobní hlodavci.