Intersucho: Nasycení půdy je na většině míst ČR nad 90 procenty, menší je na jihu
25.2.2024 01:06
(ČTK)
Foto | Antonio Jordán / Imaggeo
Na většině území Česka je podle portálu nasycená jak svrchní vrstva do 40 centimetrů, tak i spodní vrstva do jednoho metru. Z desetidenní předpovědi míry nasycení půdy vyplývá, že by se situace nijak zásadně měnit neměla. Obdobná míra nasycení na území ČR jako nyní by tak měla být i na začátku března.
V posledních dnech a týdnech místy až vydatně prší, půda přitom nepromrzá. Kvůli teplému počasí také tál sníh na horách. Podle předpovědi meteorologů se počasí v následujících dnech nijak výrazně nezmění, denní teploty by se podle nich měly pohybovat kolem deseti stupňů, předpovídají polojasno či s občasný déšť.
reklama
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.
Dále čtěte |
Nástup dubnového sucha přerušily deště a chladnější počasí minulého týdne
Závlahy jsou v ČR jen na čtyřech procentech zemědělské půdy, postupně přibývají nové
Jižní Morava vysychá, přípravy staveb zavlažovacích zařízení jdou ale pomaluOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (25)
ss
smějící se bestie
25.2.2024 07:50Nejde jenom o nasycení půdy, ale hlavně o doplňování spodních vod.
A na to prší stále málo a nerovnoměrně !
Odpovědět
A na to prší stále málo a nerovnoměrně !
JŘ
Jaroslav Řezáč
25.2.2024 08:22 Reaguje na smějící se bestieono to "doplnění" trvá i dekády.
Odpovědět
va
vaber
25.2.2024 09:16 Reaguje na smějící se bestieu nás prší občas, řeka má celou zimu průtok, který už dlouho nepamatuji,proč ? nevím
zásadní je ,že od listopadu je odpar minimální ,je stále zataženo, když vzpomenu na minulé zimy, kdy celý leden nebo i únor svítilo slunce ,je to podstatný rozdíl,
důkaz je, že v mém sudu na zahradě voda přes zimu přibyla,v létě dokáže ubývat i centimetry za den
jak je to se spodní vodou netuším,je otázka jak rychle se voda dostává do hloubek, vrtaných studní,tj. 40, 100, 200m, jaký je původ vody v takových hloubkách , doplňuje se z deštových srážek a jak rychle se vyčerpává,jak velké jsou zásoby,
asi toho hodně nevíme a jsme spokojeni ,že teče
Odpovědět
zásadní je ,že od listopadu je odpar minimální ,je stále zataženo, když vzpomenu na minulé zimy, kdy celý leden nebo i únor svítilo slunce ,je to podstatný rozdíl,
důkaz je, že v mém sudu na zahradě voda přes zimu přibyla,v létě dokáže ubývat i centimetry za den
jak je to se spodní vodou netuším,je otázka jak rychle se voda dostává do hloubek, vrtaných studní,tj. 40, 100, 200m, jaký je původ vody v takových hloubkách , doplňuje se z deštových srážek a jak rychle se vyčerpává,jak velké jsou zásoby,
asi toho hodně nevíme a jsme spokojeni ,že teče
JP
Jaroslav Pobeha
27.2.2024 16:17 Reaguje na vaberPretože sú teplé oceány, konkrétne Europy sa týka atlantický oceán. Preto je silnejší výpar a silnejšie zimné zrážky v miernom pásme. Klimatolog Milan Lapin píše, že na Slovensku spadlo cca 150% priemeru zrážok obdobia 1960-1990.
Odpovědět
Miroslav Vinkler
25.2.2024 10:55Je to vítaná zpráva, pouze bych chtěl upozornit, že jde o tenké podpovrchové vrstvy a situace se může rychle změnit - vzpomeňme teplou epizodu 2014-2019.
Odpovědět
JB
Jakub Brenn
25.2.2024 12:11 Reaguje na Miroslav VinklerAno.Ono sice tuhle zimu pršelo relativně dost, ale zároveň jsou trvale
nadprůměrné teploty, žádný sníh. Pak na jaře stačí pár slunečných bezesrážkových a teplotně nadprůměrných týdnů a rychle to spadne do velkého sucha.
Odpovědět
nadprůměrné teploty, žádný sníh. Pak na jaře stačí pár slunečných bezesrážkových a teplotně nadprůměrných týdnů a rychle to spadne do velkého sucha.
pp
pavel peregrin
25.2.2024 13:32 Reaguje na Jakub BrennPokud přijde pár bezesrážkových týdnů, logicky povrchová vrstva půdy vyschne. To je normální proces a nezabrání tomu nic, i kdyby celou zimu pršelo. Mimochodem, neustále se i v odbornějším tisku opakuje mantra, že pro doplnění spodních vod je nutný sníh. Mohu vás ujistit, že tomu tak není a v tomto duchu jsem kdysi vznesl námitku u ČHMÚ. Odpověď byla, jak jsem předpokládal- sníh skutečně není podmínkou, ale proč se tato nepravda neustále omílá, ani jim nebylo jasné.
Nakonec, kdyby tomu tak skutečně bylo, pak by např. taková Británie musela být již desetiletí na suchu, protože sníh tam pochopitelně nepadá. tedy jestliže celo zimu rovnoměrně prší, je to mnohem lepší, jak sněhová pokrývka, navíc u sněhu musíte počítat s poměrem zhruba 1:10 vody. Tj.10 mm sněhu= 1 mm vody.
Odpovědět
Nakonec, kdyby tomu tak skutečně bylo, pak by např. taková Británie musela být již desetiletí na suchu, protože sníh tam pochopitelně nepadá. tedy jestliže celo zimu rovnoměrně prší, je to mnohem lepší, jak sněhová pokrývka, navíc u sněhu musíte počítat s poměrem zhruba 1:10 vody. Tj.10 mm sněhu= 1 mm vody.
Karel Zvářal
25.2.2024 14:20 Reaguje na pavel peregrinA navíc se voda vsakuje postupně, takže zásoby spodních vod se stíhají doplňovat, zatímco rychlé jarní tání způsobí odtok většiny vody, která zasákne jen částečně. Řeky bez ledu jsou též vítané pro vodohospodáře, neb odpadá riziko bariér z ker a zásobní prostor přehrad se lépe kontroluje snadněji průběžně, než při náhlém odtávání sněhu spojeném s deštěm, viz. povodňové stupně tuto (deštivou) zimu vs. po sněžných zimách s rychlým táním.
Odpovědět
HH
Honza Honza
25.2.2024 16:52 Reaguje na pavel peregrinasi je důležité, aby nebyla promrzlá půda, aby se voda mohla vsakovat a pod sněhem tolik promrzlá není
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
25.2.2024 17:30 Reaguje na Honza HonzaPokud ale nedojde před napadnutím sněhu k holomrazům mokré půdy. Tenká vrstva sněhu půdu neizoluje od silných mrazů a i taková půda promrzne. Nehorší scénář je deštivý podzim následovaný silným holomrazem a promrznutí do
větší hloubky. Pak napadnutí sněhu, který ale
roztaje dešťovou oblevou, všechna sněhová voda
odteče po zatím zmrzlé půdě a je tu povodeň
jak vystřižená z učebnice. No a po ní větrné
a slunečné jaro a je tu zase sucho jako by je
taky někdo vystřihl z učebnice ukázkových
anomálií. Letošní teplá bezmrazá a mokrá zima
doplní pouze spodní vodu tam, kde není příliš
drancována z vrtů. Je se třeba zamyslet nad
úměrností, aby se stačila ta voda doplňovat a
nikoliv vrtat hlouběji a hlouběji. Ten systém
po nás nikoliv potopa, ale totální vysušení
spodních vod bez možnosti doplnění jakýmikoliv
srážkami, je zhovadilost nejhrubšího zrna !
Odpovědět
větší hloubky. Pak napadnutí sněhu, který ale
roztaje dešťovou oblevou, všechna sněhová voda
odteče po zatím zmrzlé půdě a je tu povodeň
jak vystřižená z učebnice. No a po ní větrné
a slunečné jaro a je tu zase sucho jako by je
taky někdo vystřihl z učebnice ukázkových
anomálií. Letošní teplá bezmrazá a mokrá zima
doplní pouze spodní vodu tam, kde není příliš
drancována z vrtů. Je se třeba zamyslet nad
úměrností, aby se stačila ta voda doplňovat a
nikoliv vrtat hlouběji a hlouběji. Ten systém
po nás nikoliv potopa, ale totální vysušení
spodních vod bez možnosti doplnění jakýmikoliv
srážkami, je zhovadilost nejhrubšího zrna !
pp
pavel peregrin
25.2.2024 17:44 Reaguje na Břetislav MachačekAno, také si myslím, že stoupající spotřeba vody z vrtů hraje v úbytku spodních vod mnohem významnější roli a úbytek spodních vod se pak přičítá jiným faktorům.
Odpovědět
Karel Zvářal
25.2.2024 18:36 Reaguje na pavel peregrinTo píši opakovaně, že čerpání art. studní na závlahy (k pití budiž) je cestou do pekel, a to především v suchých až pouštních oblastech. A to má vliv na klímu, ač se tomu mnozí pošklebují. Jestiže kvůli čerpání vody poklesně povrch až o 10m, nikdo mě nepřesvědčí, že to "ničemu nevadí". Ona ta podzemní voda má také vliv na místní teplotu, a pokud chybí, výsledek je zřejmý. Aralizace kontinentů...
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
26.2.2024 08:43 Reaguje na pavel peregrinVíte co je nejsmutnější? Že to není
ani voda využívaná k pití, ale zvláště
v horských střediscích k opakované hygieně rekreantů( ráno, před obědem po dopoledním sportování, po odpoledním
sportování a ještě před spaním. K tomu
úklid, kuchyně a hlavně to zasněžování.
Pak se lidé diví, že vysychají studánky
a potoky i v horách. V Beskydech bral kamarád samospádem ze studánky hadicí vodu do staré horské chalupy a když o pár desítek metrů vedle blízké město udělalo vrt pro své zásobování, tak studánka zcela vyschla a vyschl i potok o kousek vedle. Samozřejmě lidé musí mít pitnou vodu, ale proč se s ní plýtvá? Jeho předci a taky i mí prali v dešťovce a voda ze studny a ta ze studánky byla pouze na pití pro lidi a zvířata. Jsem
všemi deseti pro vodu z přehrad, ale ne
z vrtů, protože to je čerpání na úkor
budoucnosti a bez studánek a pramenů tu
zanikne mnoho živých tvorů vázaných na
trvalý zdroj vody.
Odpovědět
ani voda využívaná k pití, ale zvláště
v horských střediscích k opakované hygieně rekreantů( ráno, před obědem po dopoledním sportování, po odpoledním
sportování a ještě před spaním. K tomu
úklid, kuchyně a hlavně to zasněžování.
Pak se lidé diví, že vysychají studánky
a potoky i v horách. V Beskydech bral kamarád samospádem ze studánky hadicí vodu do staré horské chalupy a když o pár desítek metrů vedle blízké město udělalo vrt pro své zásobování, tak studánka zcela vyschla a vyschl i potok o kousek vedle. Samozřejmě lidé musí mít pitnou vodu, ale proč se s ní plýtvá? Jeho předci a taky i mí prali v dešťovce a voda ze studny a ta ze studánky byla pouze na pití pro lidi a zvířata. Jsem
všemi deseti pro vodu z přehrad, ale ne
z vrtů, protože to je čerpání na úkor
budoucnosti a bez studánek a pramenů tu
zanikne mnoho živých tvorů vázaných na
trvalý zdroj vody.
MZ
Miloš Zahradník
26.2.2024 11:49 Reaguje na pavel peregrinTo je zajimave tema ta voda z vrtu. Zalezi na hloubce. V Libyi je to voda stara deset tisic let z doby, kdy Sahara nebyla pousti
ve vrtech hlubokych par desitek metru muze jit o vodu starou jenom nekolik mesicu. Zalezi na strukture hornin a geologii te krajiny. Napriklad arteske vody ceske kridove panve v cenomanskych souvrstvich jsou stale ziveny v mistech
kde ty piskovce vystupuji na povrch treba pri luzickem zlomu. Cili v zavislosi na geologii by mozna melo smysl ty sberne oblasti podzemnich vod vhodnymi vodnimi nadrzemi podporovat
Odpovědět
ve vrtech hlubokych par desitek metru muze jit o vodu starou jenom nekolik mesicu. Zalezi na strukture hornin a geologii te krajiny. Napriklad arteske vody ceske kridove panve v cenomanskych souvrstvich jsou stale ziveny v mistech
kde ty piskovce vystupuji na povrch treba pri luzickem zlomu. Cili v zavislosi na geologii by mozna melo smysl ty sberne oblasti podzemnich vod vhodnymi vodnimi nadrzemi podporovat
JP
Jaroslav Pobeha
27.2.2024 16:24 Reaguje na Miloš ZahradníkV Indii pred 10-15 rokmi zistili farmári, že si vypumpovali vodu z podzemia. Nastala panika. Odvtedy tam bežia programy na ochranu pôdy a zadržiavanie vody. Robia to naozaj veľkom.
Odpovědět
JP
Jaroslav Pobeha
27.2.2024 16:27 Reaguje na Jaroslav PobehaPozrite ak chcete na youtube sériál India's Water Revolution , ako to robia.
V saheli v západnej afrike som videl projekty kopania plytkých jám na zádrž vody z monzúnov, teraz sa tie projekty šíria aj vo východnej afrike. Mimochodom sú to vlastne staroveké techniky, dnes len vylepšené.
Odpovědět
V saheli v západnej afrike som videl projekty kopania plytkých jám na zádrž vody z monzúnov, teraz sa tie projekty šíria aj vo východnej afrike. Mimochodom sú to vlastne staroveké techniky, dnes len vylepšené.
MZ
Miloš Zahradník
29.2.2024 21:20 Reaguje na Jaroslav PobehaTomu rad verim a nemam nic proti starovekum technikam. Zatimco napr. u polovodicu je dnesni uroven znalosti se "starovekem" jisteze neporovnatelna, u mnoha ekologickych temat vcetne vsakovani vody tomu tak neni :)
Odpovědět
MZ
Miloš Zahradník
25.2.2024 22:19 Reaguje na Břetislav MachačekNevim, jak casto se to overuje ale domnivam se, ze v mistech s opravdu silnou snehovou pokryvkou puda vzdy behem normalni zimy (kdy teploty v prumeru nesahaji prilis pod nulu) rozmrzne. Holomrazy pred napadanim snehu - kdy
tohle se naposled napriklad v Krkonosich stalo
a i kdyby, tak teplo sirici ze z vetsich hloubek k povrchu zeme kryte metr mocnou vrstvou snehu myslim tu zmrzlou pudu behem zimy roztopi. Zcela urcite to pak plati v zime jaka je letos na hrebenech Krkonos - kde lezi
jako na jedinem miste v CR hodne snehu a zadne vetsi mrazy navic pred napadnutim snehu nebyly. Jasne, to co pisu plati pro horske polohy a za predpokladu normalni "oceanske" zimy. Mimochodem, tolik vody (ktera pod 900 m n m spis jen z mensi casti spadla jako snih) co spadlo v Krkonosich ale i jejich okoli za posledni tri - ctyri mesice nebylo snad namereno nikdy za poslednich 50 let
(porovnat by se daly nektere zimy z prelomu 60 a 70 let a pripadne i rok 2000 pokud by se pridal zacatek brezna :)
Odpovědět
tohle se naposled napriklad v Krkonosich stalo
a i kdyby, tak teplo sirici ze z vetsich hloubek k povrchu zeme kryte metr mocnou vrstvou snehu myslim tu zmrzlou pudu behem zimy roztopi. Zcela urcite to pak plati v zime jaka je letos na hrebenech Krkonos - kde lezi
jako na jedinem miste v CR hodne snehu a zadne vetsi mrazy navic pred napadnutim snehu nebyly. Jasne, to co pisu plati pro horske polohy a za predpokladu normalni "oceanske" zimy. Mimochodem, tolik vody (ktera pod 900 m n m spis jen z mensi casti spadla jako snih) co spadlo v Krkonosich ale i jejich okoli za posledni tri - ctyri mesice nebylo snad namereno nikdy za poslednich 50 let
(porovnat by se daly nektere zimy z prelomu 60 a 70 let a pripadne i rok 2000 pokud by se pridal zacatek brezna :)
BM
Břetislav Machaček
26.2.2024 08:57 Reaguje na Miloš ZahradníkPane metr sněhu a nebo alespoň taková vrstva, která brání promrzání půdy je
pouze na zlomku území republiky a pokud
dojde na promrznutí za holomrazů, tak
od zemského tepla bych v zimě zázraky
nečekal. Je to jako u permafrostu, který
by teoreticky měl tát odspoda a nikoliv
pouze na povrchu. Pokud něco promrzne
do hloubky, tak nestíhá při prudkém
oteplení roztát. Stihne to sníh ale ne
půda po které ta voda odteče pryč. Já
taky varuji před změnami v tání sněhu
po změně skladby lesů. Ve stinných smrkových lesích sníh odtával pomaleji,
než v prosluněných lesích listnatých bez listí. Tam mizí za slunných dní sníh
doslova v očích, zatímco v jehličnatém
lese odtává pouze okolí kmenů stromů.
Ta změna rychlosti tání může mít taky
vliv na jarní povodně a následné sucho
v horách. Kdo nevěří, tak stačí malý
pokus se sněhem u jižní a severní stěny
domu a totéž je ve stínu neopadavého
lesa a lesa dočasně bez listí.
Odpovědět
pouze na zlomku území republiky a pokud
dojde na promrznutí za holomrazů, tak
od zemského tepla bych v zimě zázraky
nečekal. Je to jako u permafrostu, který
by teoreticky měl tát odspoda a nikoliv
pouze na povrchu. Pokud něco promrzne
do hloubky, tak nestíhá při prudkém
oteplení roztát. Stihne to sníh ale ne
půda po které ta voda odteče pryč. Já
taky varuji před změnami v tání sněhu
po změně skladby lesů. Ve stinných smrkových lesích sníh odtával pomaleji,
než v prosluněných lesích listnatých bez listí. Tam mizí za slunných dní sníh
doslova v očích, zatímco v jehličnatém
lese odtává pouze okolí kmenů stromů.
Ta změna rychlosti tání může mít taky
vliv na jarní povodně a následné sucho
v horách. Kdo nevěří, tak stačí malý
pokus se sněhem u jižní a severní stěny
domu a totéž je ve stínu neopadavého
lesa a lesa dočasně bez listí.
MZ
Miloš Zahradník
26.2.2024 11:40 Reaguje na Břetislav MachačekJasne, psal jsem o horach kde je - nebo tedy spis byvala - v zime spousta snehu. Co se permafrostu tyce tak pokud se v Jakutsku tri mesice teplota drzi kolem -40 nebo mene pri slabe snehove pokryvce tak to je poradne silna protivaha proti zemskemu teplu difundujicimu ci salajicimu zevnitr. (Ci proste jen uchovavajicimu v zime vzpominku na to, ze prumerna rocni teplota v te oblasti je nad nulou.) Ja chtel jen poukazat na to, ze zatimco se spekuluje, ze na ofoukanych vrcholech Krkonos (Snezka, Vysoke kolo, Lucni hora) byla za male doby ledove pred 300 lety mozna i vecna merzlota - permafrost tak puda pod snehem je v soucasnosti typicky na Krkonosskych hrebenech v zime rozmrzla. Letos napriklad - kdyby ty srazky od listopadu byly vsechny ve forme snehu bez oblev, lezelo by na hrebenech Krkonos pres 3 metry snehu. Pokud by byla zeme pod snehem zamrzla tak by to asi bylo videt i na jare pred zmizenim snehu na kvalite te spodni zledovatele vrstvy. Neco tam obvykle videt je - jina barva toho snehu ale nesvedci to o zamrzle pude, spis naopak
Ale tohle samozrejme nema nic spolecneho se situaci na 95% uzemi statu
Odpovědět
Ale tohle samozrejme nema nic spolecneho se situaci na 95% uzemi statu
MZ
Miloš Zahradník
26.2.2024 11:41 Reaguje na Miloš ZahradníkJen oprava formulace -permafrost je ve srazkove chudych oblastech samozrejme spis indikatorem
prumerne rocni teploty pod nulou
Odpovědět
prumerne rocni teploty pod nulou
JP
Jaroslav Pobeha
27.2.2024 16:20 Reaguje na Břetislav MachačekChcem vidieť v dnešnej dobe silné holomrazy v strednej Europe. Mrazy prichádzajú do Europy v tejto dobe pri rozpade polárneho víru. Mrazy tak trvajú týždeň až dva. Pôda nestihne zamrznúť do hlbky viac ako 10 cm .
Odpovědět
MZ
Miloš Zahradník
1.3.2024 10:08 Reaguje na Jaroslav PobehaPresne tak. Silneji mrzlo naposled v unoru roku 2012 a to bylo - prinejmensim tedy u nas v podhuri Krkonos - vsude plno snehu
Holomrazy uz moc nejsou ani ve vychodni Evrope, jak bylo videt i posledni dva roky. Veliky rozdil tedy byl mezi Volhou a Dneprem. Zatimco na stredni Volze byly letos dlouhe tydnu mrazy pod -20 a obcas i -30 na Dnepru puda nejspis skoro ani nezamrzla i pri tamni slabe vrstve snehu (Naopak ale treba uz v Moskve bylo letos mnozstvi snehu rekordni - az 60 cm.)
Odpovědět
Holomrazy uz moc nejsou ani ve vychodni Evrope, jak bylo videt i posledni dva roky. Veliky rozdil tedy byl mezi Volhou a Dneprem. Zatimco na stredni Volze byly letos dlouhe tydnu mrazy pod -20 a obcas i -30 na Dnepru puda nejspis skoro ani nezamrzla i pri tamni slabe vrstve snehu (Naopak ale treba uz v Moskve bylo letos mnozstvi snehu rekordni - az 60 cm.)
JP
Jaroslav Pobeha
27.2.2024 16:33 Reaguje na pavel peregrinPresne tak a keďže povrchová pôda nie je v miernych zimách zamrznutá, zrážky môžu vsakovať do podzemia celý čas.
Odpovědět
MM
Milan Milan
28.2.2024 09:23Každý vidí jak voda všude v krajině stojí, na polích, loukách dokonce již ani nevsakuje. Zlikvidované meliorace v přípdaě dalších dešťů pravděpodobně neumožní včas vyjet do polí. Spodní vody (oblíbený termín) jsou v pohodě, nejen podle letitého měření v mé studně, ale především nevysycháním pramenů potoků a řek. Kolísání vod je normální jev jako vítr a bezvětří. Chápu informace spíše tak, že politiky deklarované teze o podílu lidí na klimatické změně je potřeba oživovat a podsouvat občanům tak dlouho dokud ji nepřijmou jako fakt a obavu z budoucnosti. Na klimatickou změnu, ale i na případné krizové situace a pro případ selhání centrálních zdrojů energií a zásobování je potřeba připravit krajinu, průmysl i občany, ale úplně obráceně než se snaží. Hlavně umožnit občanům budovat vlastní a nezávislé zdroje např. energií tj. vody, topení, vlastní hospodaření, násobit krajinnou zeleň, přehrady, hospodářské lesy atd...
Odpovědět
