Island má problémy s dodržováním dohod o snižování emisí
Nedaleko Modré laguny, jejíž namodralé kouřící vody loni přilákaly 1,1 milionu turistů, ční vrcholek vrtu nad krátery vytvořené poslední erupcí, která před 700 lety pokryla tuto část poloostrova Reykjanes mořem lávy. Krajina je tu měsíční. Dokonce sem přišli na výcvik kosmonauti z amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA).
Prorážení vrtu začalo loni 11. srpna a skončilo letos v lednu, když vrt dosáhl hloubky 4500 metrů. Tam skála dosahuje tak extrémní teploty, že kapaliny tu jsou ve stavu nazývaném superkritický: 427 stupňů Celsia a 340 barů a jejich energie je obrovská.
Vědci a zúčastněné firmy si dali dva roky na to, aby vyhodnotili technickou a ekonomickou proveditelnost tohoto vrtu.
"Mohli bychom získávat pětkrát až desetkrát více energie než u běžných vrtů," vysvětluje Albert Albertsson z islandské elektrárenské firmy HS Orka, která se spolu s konsorciem Iceland Deep Drilling Project seskupujícím tři výrobce energie a Národním úřadem pro energetiku na stavbě vrtu podílí.
"Abychom mohli zásobovat elektřinou a teplou vodou město jako je Reykjavík (212.000 obyvatel), potřebovali bychom 30 až 35 běžných vrtů, ale jen tři až pět vrtů superkritických," ujišťuje. Náklady by zjevně byly mnohem menší.
Island, jenž je bohatý na gejzíry, fumaroly a teplé prameny, patří ke geologicky nejaktivnějším zemím světa a zatím je jediným státem na světě, který má stoprocentně obnovitelnou energii: 25 procent pochází z geotermie a zbytek z vodních elektráren.
Rozhodnutí využívat masivně geotermii pochází ze 70. let a z doby ropných krizí. Dříve si polovina populace ostrova topila naftou.
Je tedy Island se svou stoprocentně obnovitelnou energií vzorem? To není tak jednoduché, upozorňuje Martin Norman, expert na trvalé financování u hnutí Greenpeace. Geotermie je rozhodně lepší než plyn, uhlí nebo ropa. "Není to však zcela ekologická energie. Jakmile vrtáte, nastává znečištění sírou a oxidem uhličitým," říká Norman.
"To je sice pravda," připouští Albert Albertsson, "ale srovnáte-li emise na jeden megawatt geotermie, představují jen malou část těch, které způsobuje ropa a plyn," zdůrazňuje.
Martin Norman připomíná, že Island se chlubí, že je na předních stupních světového žebříčku pokud jde o obnovitelnou energii, ale že zdaleka neplní mezinárodní cíle pokud jde o snižování emisí skleníkových plynů. Zpráva, kterou v únoru zveřejnil Institut pro ekonomická studia Islandské univerzity, ukazuje, že země nebude schopna dodržet dohody z klimatické konference v Paříži z roku 2015.
Podle této zprávy rostou emise skleníkových plynů ve všech sektorech ekonomiky kromě rybolovu a zemědělství. Jestliže se nic nepodnikne, vzrostou emise v roce 2030 ve srovnání s rokem 1990 z 53 procent na 99 procent místo toho, aby o 40 procent klesly.
Podílí se na tom těžký průmysl a turistika, nová slípka nesoucí zlatá vejce. Island letos očekává příliv více než dvou milionů zahraničních turistů. Na ostrově přistávají neustále letadla, křižují tu autokary, výkonné terénní vozy se beztrestně prohánějí po basaltu a černé lávě, v metropoli rostou hotely jako houby po dešti.
Nynější vláda zdvojnásobila zdanění emisí oxidu uhličitého a zrušila finanční pobídky ve prospěch znečišťujícího průmyslu. Island rovněž hodlá snížit svou závislost na palivech.
reklama
COP29 schválil navýšení klimatické pomoci za kritiky rozvojových zemí
COP29 schválila dohodu o zahájení globálních obchodů s uhlíkovými povolenkami