Jaderné palivo z mořské vody? Moc drahé. Zatím, říkají vědci

Ve světových oceánech se podle vědců vyskytuje uran v hustotě asi 3 částice na milion. To sice není mnoho, ale zásoby mořské vody jsou obrovské. Na satelitním snímku je zachycena část Atlantického oceánu.

Licence | Některá práva vyhrazena

Foto | NASA's Marshall Space Flight Center / Flickr

První pokusy o získání uranu z mořské vody proběhly v padesátých letech minulého století ve Velké Británii. Lídrem výzkumu se však v šedesátých letech stalo Japonsko. Jako jeden z nejslibnějších způsobů se jeví použití amidoxinů. Dosud se ale nepodařilo přijít na způsob, jak uran získávat efektivně. Vědci z Pacific Northwest National Laboratory a Oak Ridge National Laboratory zkoumali jeden z japonských přístupů a snažili se jej vylepšit tak, aby výsledné palivo bylo cenově více konkurence schopné.

Japonští vědci vyvinuli polymerní sorbent vyrobený ze skupiny amidoxinů. Výzkumníci z Oak Ridge National Laboratory tuto metodu dále rozvíjeli a zkoumali, které skupiny amidoximů jsou pro získávání uranu nejvhodnější.

Pacific Northwest National Laboratory pak výsledky jejich práce testovala. Použila filtrovanou mořskou vodu získanou ze zátoky Sequim Bay na severozápadě USA. Laboratoř zkoumala účinnost původního japonského sorbentu a porovnala jej se sorbente upraveným podlé výzkumu v Oak Ridge. Podle prvních testů má nový sorbent dvojnásobnou schopnost vázat uran než předchozí verze.

Dosavadní technologie získávání uranu z moře má řadu omezení, např. teplota vody nesmí být nižší než 15 °C. Největší překážku, totiž stále vysokou cenu výroby paliva z mořské vody, se překonat nepodařilo. Podle vědců by se ale s postupujícím vývojem mohla mořská voda stát hlavním zdrojem uranu.