Jak zabránit zvýšení hladiny moří? Podle vědců pomůže podmořský val, který zabrání tání ledovců

Na pobřeží moří žije více obyvatel než ve vnitrozemí. Problém to není. Do okamžiku, než začneme přemýšlet o dramatických scénářích zvyšování hladin světových oceánů. Co s tím? Studie princetonských geoinženýrů navrhuje výstavbu podmořských valůl, které by bránily tání a odlamování ledovcových ker, a držely by masy ledu pohromadě. Píše o tom Guardian.

Kdyby totiž došlo k rozvolnění jen části ledovcového příkrovu v Antarktidě nebo Grónsku, mohla by se zvýšit hladina oceánů až o tři metry. Což je zhruba o tři metry více, než jsou stávající sídla na pobřeží a infrastruktura schopna unést. Této katastrofické představě se kvůli globálnímu oteplování přibližujeme, a tak je jistě na místě hledat možná řešení.

Některá města, jako floridské Miami, počítají s výstavbou ochranných bariér a protipovodňových stěn. Prakticky by ale bylo zapotřebí chránit podobně zasídlené pobřeží všech kontinentů. Anebo místo této globální zdi mezi souší a vodou vystavět zeď o něco menší, kolem ledovců.

A právě takový přístup navrhuje Michael Wolovick, výzkumník centra geologických věd Princetonské univerzity. Přitom ale přiznává, že takový plán je zcela mimo měřítko dosažitelných lidských možností. Slouží spíše jako ilustrace činu, který by bylo zapotřebí vykonat, pokud se přeci jen neodhodláme zabránit klimatickým změnám.

Jeho návrh je velmi přímočarý. „Čistě technicky by šlo o jednoduché stavby, valy z písku nebo štěrku, vytvořené na oceánském dně kolem ledovců, respektive pod jejich šelfem,“ říká Wolovick. Svým rozsahem by takové dílo strčilo hravě do kapsy projekt Suezského průplavu nebo budování umělých ostrovů v Dubaji.

Zmíněná bariéra by měla zpomalit snižování výšky ledovcových masivů, a současně jim zamezit kontaktu s teplejší vodní masou. Právě ta totiž ledovce nahlodává. Ani teoretické stavební dílo parametrů podmořské zdi kolem zaledněných oblastí by ale neznamenalo, že má lidstvo vyhráno. Jak podotýká John Moore, druhý autor studie, dočasná úspěšnost takového opatření je někde mezi 30-70 %.

„A čím víc uhlíku lidstvo do ovzduší vypouští, tím menší je šance, že se ledovce podaří pro budoucnost zachovat přibližně ve stejném rozměru, jako nyní.“ Oba autoři opakovaně varují před probíhajícím táním ledu v oblasti západní Antarktidy, které může vést k onomu zvýšení hladiny oceánů o tři metry. A také upozorňují, že jen na Antarktidě je vázáno ve formě ledu tolik vody, že by to dokázalo hladinu zvýšit až o šedesát metrů.

„Navrhovat nějaké geoinženýrská řešení pro nás často znamená přemýšlet v nemyslitelných a nepředstavitelných měřítcích,“ dodává Moore. A podmořský val, který by držel ledovou masu kompaktní, je opravdu jen divokou teorií.

Namísto technicky téměř neřešitelného přístupu se tu pochopitelně nabízí mnohem snazší a dostupnější řešení. Zabránit stávajícímu trendu emisního znečištění, a snažit se bojovat proti klimatickým změnám. Protože až bude moře o tři metry výš, bude už trochu pozdě.

---

reklama

---