https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/jako-detektiv-si-obcas-pripada-muz-zachranujici-ovocne-stromy
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Jako detektiv si občas připadá muž zachraňující staré odrůdy ovocných stromů

3.1.2021 17:22 | OLDŘIŠOV (ČTK)
Moderní odrůdy jsou podle něj téměř výhradně k přímému konzumu, pro pěstitele je hlavní, aby byly vzhledné, sladké a dobře přepravitelné. Mezi starými se zase najdou odrůdy, které měly výhradní využití na mošt, víno, pálenku, kuchyňské zpracování či sušení.
Moderní odrůdy jsou podle něj téměř výhradně k přímému konzumu, pro pěstitele je hlavní, aby byly vzhledné, sladké a dobře přepravitelné. Mezi starými se zase najdou odrůdy, které měly výhradní využití na mošt, víno, pálenku, kuchyňské zpracování či sušení.
Jako detektiv si občas připadá Radim Lokoč z Opavska, který se víc než deset let věnuje záchraně původních a starých odrůd ovocných stromů na Opavsku a Krnovsku. Stromy hledá v zarostlých zahradách či v letitých sadech, které čeká vykácení. Jeho cílem je odrůdy zachránit a zajistit jejich přežití.
 

Hodně času tráví i v archivech. Tam našel sto let staré korespondenční lístky s objednávkami sedláků, kteří stromky kdysi nakupovali. Celkem se už s kolegou podílel na vysazení desítky sadů, které dnes plní roli genetických bank. Roste v nich šest stovek stromů, 250 odrůd.

Cíl svého pátrání, vzácné odrůdy ovocných stromů nejčastěji hledá na zahradách a starých sadech, ke kterým má majitel určité citové pouto. S nadsázkou by se podle něj dalo říci, že nejvíce starých a zajímavých stromů roste u lidí, kterým se k danému prostoru pojí vzpomínky z dětství a chápou svou činnost jako navazování na tradici.

"Progresivní zahrádkáři nebo lidé, kteří chtějí mít zahradu jako ze škatulky, nejsou zpravidla nakloněni tomu, aby jim na zahradě rostl starý strom. Cenné jsou zejména v Sudetech opuštěné a zarostlé zahrady a sady, které už dnes v nemálo případech připomínají spíše les," řekl. I milovníci domácí pálenky jsou často nakloněni tomu staré stromy zachovat. "Zachrání kdejakou krkošku, hlavně když má plody," dodal.

Když narazí na nově objevenou starou odrůdu nebo odrůdu, kterou se nepodaří určit, a vykazuje zajímavé vlastnosti, snaží se ji zachránit. Tedy přenést prostřednictvím roubu do některého genofondového sadu. Sem tam narazí na skutečné vzácnosti. Letos to byla hruška z Malého Lipového, která má specifické chlupaté listy. "Nesmazatelně se mi do paměti zapsala stará mohutná hrušeň ze Závady na Hlučínsku s výbornými kuželovitými rzivými plody, kterou se nám nepodařilo určit a považovali jsme ji za krajovou odrůdu," řekl.

Až po několika letech na evropské výstavě v Lucemburku mu německý pomolog prozradil, že se jedná o francouzskou odrůdu Mollebusch. "Jak se dostala na Hlučínsko, je záhadou. Máme ji vysázenou v několika genofondových sadech na Hlučínsku, takže se zachová pro další generace," doplnil Lokoč.

Důvodů, proč zachovat staré odrůdy, je podle něj víc. "V prvé řadě jde o zachování pestrosti. Má to i genetický význam a vlastnosti odrůd. Třeba odolnost k mrazům nebo nemocem, růst, velikost plodu, chuť mohou být využity při dalším šlechtění. Důvodem záchrany je ale také uchování tradičních rysů venkova, k němuž nepatří jen stavby, tradiční činnosti nebo zvyky, ale i ovocné stromy," doplnil.

Odpověď na otázku, zda jsou lepší staré či moderní odrůdy, nezná. "Na tuto otázku odpovídám zpravidla velmi nerad a snažím se ji vyhnout. Myslím, že srovnávání nemá smysl, že je mnohem užitečnější se zaměřit na vlastnosti dané odrůdy," řekl. Moderní odrůdy jsou podle něj téměř výhradně k přímému konzumu, pro pěstitele je hlavní, aby byly vzhledné, sladké a dobře přepravitelné. Mezi starými se zase najdou odrůdy, které měly výhradní využití na mošt, víno, pálenku, kuchyňské zpracování či sušení. "Tomu pak také odpovídají jejich vlastnosti jako charakter dužniny, chuť a šťavnatost. A to jsou potom nesrovnatelné kategorie, pokud budeme hodnotit jen přímý konzum," uzavřel Lokoč.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (19)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Jan Šimůnek

3.1.2021 18:04
Jsem toho názoru, že tato práce je velmi cenná a společensky vysoce přínosná, nicméně prakticky nijak nepodporovaná (na rozdíl od naprostých nesmyslů, které ekologie produkuje a podporuje).
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

3.1.2021 18:22 Reaguje na Jan Šimůnek
Souhlas
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

4.1.2021 12:46 Reaguje na Jan Šimůnek
To víte, když je třeba v každém okresním městě budovat ranveje mezinárodních parametrů, tak na řadu věcí holt nevyjde
Odpovědět

vladimír šmídl

4.1.2021 02:54
Na zahradě mám vysokokmen letních jablek. Sice žádná zvláštní chuť, ale vysokokmen hravě přežil několik suchých let v minulosti a suchem nestrádá. Letos měl jen hrozen devíti jablek a zbytek květů vyšel naprázdno. Pátral jsem po příčině a kdybych chtěl použít učený název , řekl bych , že v okolí ,,poklesla biodiverzita". Obešel jsem okolí a nejbližší jabloň (jabloň je , mrcha, cizosprašná)se nachází asi půl kilometru. Sto metrů vzdušnou čarou je opuštěný sad, kde poslední jabloně už jsou letos schváceny hnilobou a vyvráceny, popřípadě prostě nekvetly a zkáza je v nebližší době čeká. Možná máte také jablka , opylovaná z vám neznámého stromu. Na okolních zahradách jsou bazény a thúje, z nich jabloň opylit nejde.
Odpovědět

Jirka Černý

4.1.2021 06:48
Pro mně rozhodně obdivuhodné, nikdy jsem nechápal jak někdo dokáže rozlišit a poznat něco tak variabilního jako jablka. Prý se něco podobného děje ve Vietnamu s rýží a zachraňují dne už neperspektivní asi málo výnosné odrůdy.
Odpovědět

Jan Šimůnek

4.1.2021 09:51 Reaguje na Jirka Černý
Odlišit se to dá, je to trochu podobné jako rozlišování různých druhů hub.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

4.1.2021 12:44 Reaguje na Jan Šimůnek
Achjo, narozdíl od mykologie, u které si můžete v každém lepším knihkupectví koupit relevantní literaturu, u krajodrůdové pomologie musíte začít sbíráním 100 a více let starých, velmi obtížně sehnatelných pomologických atlasů
Odpovědět
RP

Radim Polášek

10.1.2021 10:30 Reaguje na Jirka Černý
Kdo se tomu věnuje, vidí, že každá odrůda má typické znaky.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

4.1.2021 12:55
Je to nepoměrně záslužnější činnost, než vracet vlky a velké kopytníky do volné přírody a kupodivu AOPK si ji vůbec nevšímá. Není to prostě In.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

4.1.2021 13:19 Reaguje na Jiří Daneš
Nebo to bude spíš tím, že se kolem toho nemotá tolik řvounů. Ruku na srdce, když se tady objeví článek o tom jak nějaký starý jedinec spadl před projíždějící auto, tak tady budete s kolegou Šimůnkem dštít síru, co si to ti fašouni dovolují ty stromy chránit.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

4.1.2021 15:11 Reaguje na Jakub Graňák
Právě proto to ten pán dělá, že nelpí na starém stromu
ohrožujícím bezpečnost a přenese roub z tohoto stromu
do chráněného sadu a ten starý nebezpečný strom se může
vykácet. Tak se to dělávalo v minulosti vždy a nikdo
nikdy nelpěl na vykotlané soušce u cesty. To je módou
dnes, kdy se chrání do roztrháni těla torza stromořadí
a památných stromů i tam, kde ohrožují bezpečnost lidí.
Vidím to ve svém okolí kdo brání kácení podobných torz
u dětského hřiště, protože jsou údajně útočištěm brouků.
V CHKO, rezervaci či jinde mi to nevadí, ale u hřiště
jsem proti, tak jako u cestičky v parku, či u jiných veřejných komunikací. Tam patří zdravé stromy a ne torza postrádající stabilitu a ze kterých padají metrákové
uschlé větve prožrané brouky. To už hraničí z hloupostí
a nebo i tím ekoterorismem. O estetickém pohledu už ani
nehovořím a nechápu to lpění na něčem, čeho je o pár
metrů vedle plno taky. Tu nejde o vyhubení, ale pouze
o správném načasováni kácení a náhradě mladým stromem.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

4.1.2021 16:45 Reaguje na Břetislav Machaček
Torzo, termín, označující z arboristického hlediska něco jiného, než co patrně myslíte, bývá zpravidla stabilnější, než kdejaký na první pohled zdravý jedinec (ale to je na celou přednášku). Protože žiju v oblasti, kde je starých vykotlaných nejen ovocných stromů docela dost (a nikoho nikdy nezabily), můžu v létě pozorovat na zahradě např dudky, nosorožíky..., je absurdní stále hledět na senescentní stromy, jako na cosi nezdravého a nebezpečného, porovnejte s ročním počtem úmrtí na cokoli jiného, nemluvě o tom, že zpravidla jsou zabiti lidé pod na první pohled zdravým jedincem (viz tam to děcko někde z Uherského Hradiště, nebo kde to bylo). Nepochybujte o tom, že torzo ponechané u dětského hřiště, nebo kolem cesty v parku bylo odborně arboristicky posouzeno. O tom, že by někoho zabila přestárlá jabloň, nebo švestka jsem nikdy neslyšel, zato jsem během let vykonávání své profese zahradníka desítky přestárlých senescentních jedinců pomocí zmlazovacích technik zachránil od zániku a prodloužil jim život o dekády i pro pány jako je ten z článku, aby měli z čeho brát materiál.

Představa, že každý jedinec je snadno nahraditelný mladým stromkem je lichá, ti dudci, nosorožíci, nebo roháči nemůžou čekat 200 let někde na zastávce, než jim doroste nové stanoviště. A nezlobte se, ale skutečně hodnotných (pomologicky) starých ovocných stromů není nikde plno pár metrů vedle, jde zpravidla o solitery maximálně menší izolované skupinky.

Ps: původně jsem ani nijak nechtěl účastnit diskuse, nicméně pánové Daneš se Šimůnkem, kteří zjevně opět nemají nejmenší ponětí o čem mluví, potřebují občas srazit hřebínek
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

4.1.2021 16:57 Reaguje na Jakub Graňák
Pps: troufám si trvdit, protože pár těchto nadšenců osobně znám, že důvodem vyhledávání a množení starých odrůd ovoce není to, aby byly po odebrání oček pokáceny z důvodu špatného zdravotního stavu.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

4.1.2021 18:41 Reaguje na Jakub Graňák
Vím o čem píšete, ale já popisoval starou
vrbu(cca 100 let) původně s obrovskou korunou,
která bohužel ve větrech už neodolávala a
padaly z ní velké větve i na blízký dům.
Pak byla "odborně" ořezána a napadla ji hlíva
ústřičná. Poté se přidal dřevokazný hmyz
a až na pár výmladků je to přes metr v
průměru kůry zbavené torzo stromu. V okolí
je takových vrb více a jsou i podobně
postižené, ale jsou mimo hřiště ,cestu a blízký dům. Pak jsem popisoval dub u cesty
v parku u kterého odborná firma prováděla
tahovou zkoušku na stabilitu a doporučila
ho skácet. To se provádělo v období k tomu určeném a při kácení se přišlo i na sotva viditelný otvor do malé dutiny. Město strom
ponechalo do jara i s netopýry zimujícími
v této dutině na místě s nadkrytím před
nepřízni počasí. Přesto se dočkalo pokuty
od AOPK za pokácení stromu se zimujícími
netopýry. Najít mnohdy malý otvor do
dutiny by vyžadovalo asi strom zkontrolovat
centimetr po centimetru, což není v lidských
silách. Možná to provádíte, ale přehlédnout
lze nějakou tu prasklinu přece vždy. Pak se
na to veřejnost dívá zcela jinak, že za tak
snadno přehlédnutelnou věc dostane město
pokutu v řádech desítek tisíc. To je pak
odradí od jakýchkoliv zásahů jako je i ta
vrba a nebo sousední suchá lípa. Čeká se
tak asi na samovolný pád a nehledí se na
případné následky. Přehnaná ochrana i tak
kontroverzních soušek budí v lidech zlost
a přitom to chce kompromis, který je už
v tom, že v okolních porostech nikdo takové
stromy nekácí a vybudovali ještě i několik broukovišť. I to je stále málo a tak tu musí být i ty soušky u hřiště, kam denně chodí
školka.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

5.1.2021 08:56 Reaguje na Břetislav Machaček
Vždy by to mělo být o individuálním přístupu. Měl jsem možnost tuto problematiku řešit ze všech stran, i jako "orgán" schvalující kácení a nevěřil by jste kolik různých mnohdy až absurdních situací jsem zažil.
To co popisujete s těmi netopýry se může stát vždycky, pak je třeba dotyčné pracovníky AOPK ubombardovat argumentama, což ne každý svede. Osobně mám nepříjemné zkušenosti s pracovníky AOPK na ostravsku, ti by si měli především hledět toho, aby jejich ředitel nedehonestoval celou organizaci pobíráním úplatků za "bezproblémová" řízení o kácení, dneska už mám dojem bručí, avšak ne z důvodu nějaké vnitřní konroly, nýbrž díky tomu, že postižení (žadatelé o kácení) spojili síly s policií.
Taky nás napadla AOPK kvůli radikálnímu zmlazení přestárlé aleje (mimochodem akátové:-)) v intravilánu města, a samozřejmě hrozila pokutami, nakonec jsme je s kolegou nějak odpálkovali a na místě je dnes krásně zmlazený porost. Vykácet a nasadit novou nebylo možné z důvodu ochranných pásem sítí, což je mimochodem jeden z důvodů, který zásadně komplikuje nové výsadby, případně generační výměnu stromořadí ve městech.

Vždycky je to o lidech i co se týče té profesionality ořezu, tam se k tomu přidává i skutečnost, že to v podstatě může dělat kdejaký babrák, protože nejde o vázanou živnost, tak tomu mnohdy odpovídají i výsledky... bohužel pro všechny strany. Navíc se k tomu přidružují často podmínky nejnižší ceny při výběrovkách a pak to taky podle toho vypadá
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

5.1.2021 09:27 Reaguje na Jakub Graňák
Nezbývá než souhlasit a popisovaná situace je opravdu z Ostravska.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

10.1.2021 00:05 Reaguje na Jakub Graňák
Jak jste na tu pitomost přišel? Zajímá mě to proto, že mě to nikdy ani nenapadlo. Jak je dále vysvětleno nejde o to, aby staré stromy zůstaly stát, ale aby z nich byl včas vzat genetický materiál k vysazování nových jedinců téhož druhu a to zpravidla ne kolem silnic, na to jsou ty staré odrůdy příliš geneticky cenné.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

4.1.2021 14:54
Záslužná činnost i pro budoucnost, až lidé zjistí, že mnoho nových odrůd
je sice vzhledově hezkých a i chutných, ale bez několika postřiků ročně
se neobejdou. Já se zaměřuji na své zahrádce právě na podobné odrůdy,
které se bez těch postřiků obejdou, ale bohužel i ony už mají problémy,
které byly před pár léty neznámé. I to svědčí o něčem špatném v přírodě.
To co přežívalo desítky let se nyní potýká s problémy zavlečenými díky
globalizaci. Takový sad jako genetická konzerva má obrovskou cenu i pro
šlechtitele do budoucna, aby vytipovali odolné krajové odrůdy pro sady
a stromořadí, které nebudou vyžadovat náročnou údržbu a ošetřováni.
Nezbývá než držet palce a přeji pánovi mnoho úspěchu a výdrž.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

10.1.2021 11:10
Potvrzuji, že staré odrůdy byly velmi rozmanité, zatímco nové odrůdy jsou šlechtěny na jedno brdo téměř výlučně na přímou spotřebu. Například jsou s příliš jemnou dužinou, takže se z nich špatně lisuje mošt. A ten obvykle taky je z nových odrůd nic moc. Taky to, že dužina je příliš jemná způsobuje, že při uskladnění se mnohem častěji, když se zkazí, změknou až roztečou, zatímco hodně starých odrůd sice zhnije, ale zůstávají pevné a dají se ve sklepě snadno vytřídit. Taky jsou současně mnohem lepší třeba na sušení na křížaly nebo na štrůdly. Tam se zase ty novější často doslova roztečou. Myslím ale, že postupně se požadavky ny odrůdy mění. Například bych řekl, že při dnešním důrazu na vlákninu v potravě jsou vhodnější některé starší odrůdy s pevnější vlákninou a strukturou, než ty novější. Taky při dnešním důrazu na obsah vitamínu C jsou dnešní nové sladké odrůdy méně vhodné než ty starší kyselkavé.
Já jinak staré odrůdy na zahradě pořád ještě udržuji, i když i tak jsem se nevyhnul ztrátám. Přišel jsem například o Antonovku 600Gr (na štrůdly. ve sklepě drží do dubna) nebo o odrůdu, kterou jsem identifikoval jako Železnou Jeptišku (Ta byla velmi dobrá na křížaly), potom o Jaderničku moravskou (perfektní chuťově vyvážený mošt, dobrá na křížaly a štrůdly). Jinak udržuji pořád třeba Jonathan ( vydrží ve sklepě bezkonkurenčně nejdéle, až do začátku léta a je to jediné jabko, které se může drobně mechanicky poškodit a ve sklepě dokáže tu ranku zatáhnout a nezhnije), Parménu Zlatou zimní ( výborná na mošty a má velmi dlouhou dobu použitelnosti,padanky od konce srpna, sklizeň konec září a ve sklepě drží do Nového roku) Major (bezkonkurenčně nejsladší jablko i mošt z něho) , Krasokvět, odrůda buďto Francouzské Kožené nebo Kanadská reneta...
Teď jsem našel u staré cesty staré dožívající jabloně s kyselkavými jablky, které vydrží hodně dlouho do léta, pokud se povede, letos si tu odrůdu přenesu na zahradu...
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist