Japonsku se podařilo vyhubit invazní promyky na ostrově Amami Óšima
3.9.2024 11:28
(ČTK)
Asi 30 promyk bylo na ostrově vypuštěno v roce 1979, aby bojovaly proti místnímu druhu chřestýšovce, kterému se v Japonsku říká habu. Ovšem jejich vypuštění mělo na tyto jedovaté hady jen minimální vliv, protože promyky jsou aktivní ve dne - a jen zřídka se dostaly do kontaktu s nočními chřestýšovci.
Na japonském ostrově se jim nicméně dařilo a do roku 2000 jejich počet stoupl na zhruba 10 000 jedinců. Promyky pustošily místní plodiny a živočišné druhy včetně králíka japonského. Tento králík s tmavou srstí se vyskytuje pouze na ostrově Amami Óšima a Tokunošima a je nazýván živoucí fosilií, protože obýval asijskou pevninu, na které vyhynul a zachoval se pouze na těchto dvou ostrovech.
Ministerstvo začalo s likvidací promyk v roce 2000 a o pět let později je oficiálně označilo za invazní druh. V roce 2007 byli do boje proti nim nasazeni první psi speciálně vycvičení na vyčenichání promyk.
Promyky jsou drobné, velmi rychlé šelmy, které jsou známé tím, že loví hady včetně jedovatých. Jeden z druhů promyk - promyku mungo žijící v Indii - zvěčnil Rudyard Kipling ve své Knize džunglí, kde vystupuje sameček tohoto druhu Riki-Tiki-Tavi.
reklama
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.
Dále čtěte |
Invazní ekologové Botanického ústavu AV ČR jsou opět na světovém seznamu nejcitovanějších vědců
Německý prodejce uzenin zpracovává maso přemnožených mývalů
V Mohelenské stepi na Vysočině ochránci jako nepůvodní druh likvidují i opunciiOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (22)
Karel Zvářal
3.9.2024 13:111* Jeden z mála příkladů, jak je důležité zasáhnout proti přemnoženým predátorům. Snad se nad tím ikonisté zamyslí. Nemusí to totiž být jen nepůvodní, ale klidně i domácí (kuna), zbavený decimující vztekliny.
Odpovědět
EB
Emil Bernardy
3.9.2024 15:31Ekolist.
Vyhubit,vymýtit,likvidovat,zlikvidovat,jenom dostupná slůvka na tomto listu.
Bravo.
Odpovědět
Vyhubit,vymýtit,likvidovat,zlikvidovat,jenom dostupná slůvka na tomto listu.
Bravo.
Karel Zvářal
3.9.2024 16:56 Reaguje na Emil BernardyVypustit, osvobodit, nezasahovat, pozorovat, zapisovat.
Hlášky z epicentra pivovarnictví a alkoholismu (...kde jsou mé tolary?-)
Odpovědět
Hlášky z epicentra pivovarnictví a alkoholismu (...kde jsou mé tolary?-)
EB
Karel Zvářal
3.9.2024 18:23 Reaguje na Emil BernardyNení zač, sranda musí bejt...
Co je ovšem zajímavé, že ten ostrov je téměř komplet zalesněný, tak dost dobře nechápu, co tam ten králík žvejká. Pokud mu nechutná kůra včetně kořenů, tak trávy a jiných bylin tam bude poskrovnu. Každopádně ale zachránit, promyk jsou mraky...
Odpovědět
Co je ovšem zajímavé, že ten ostrov je téměř komplet zalesněný, tak dost dobře nechápu, co tam ten králík žvejká. Pokud mu nechutná kůra včetně kořenů, tak trávy a jiných bylin tam bude poskrovnu. Každopádně ale zachránit, promyk jsou mraky...
JN
Jan Novák
4.9.2024 06:40 Reaguje na Karel ZvářalNemůžete o každém druhu králíka, že to je králík divoký/domácí (Oryctolagus cuniculus), a logicky tedy nebude mít identické nároky na prostor a potravu ;)
Králík japonský (Pentalagus furnessi) se dle literatury živý zhruba 17 druhy keřů,12 druhy bylin, a to převážně mladými výhonky, žaludy, ořechy, kambiem, větvičkama, kůrou a třeba pro jednu zajímavou rostlinu je i specifickým šířitelem semen.
https://plus.rozhlas.cz/outsider-pomaha-outsiderovi-vzacny-kralik-udrzuje-pri-zivote-cizopasnou-bylinu-8923497
Mimochodem, článek zmiňuje, že obýval asijskou pevninu kde vyhynul v Pliocénu. Pro českého čtenáře může být okrajově zajímavé, že neobýval jen asijskou pevninu ale v tehdejší době i střední a východní Evropu.
Odpovědět
Králík japonský (Pentalagus furnessi) se dle literatury živý zhruba 17 druhy keřů,12 druhy bylin, a to převážně mladými výhonky, žaludy, ořechy, kambiem, větvičkama, kůrou a třeba pro jednu zajímavou rostlinu je i specifickým šířitelem semen.
https://plus.rozhlas.cz/outsider-pomaha-outsiderovi-vzacny-kralik-udrzuje-pri-zivote-cizopasnou-bylinu-8923497
Mimochodem, článek zmiňuje, že obýval asijskou pevninu kde vyhynul v Pliocénu. Pro českého čtenáře může být okrajově zajímavé, že neobýval jen asijskou pevninu ale v tehdejší době i střední a východní Evropu.
Karel Zvářal
4.9.2024 07:03 Reaguje na Jan NovákMůžu všechno, tedy aspoň srovnávat. A nebaví mě bavit se gůglem:-)
Odpovědět
Karel Zvářal
4.9.2024 07:10 Reaguje na Karel ZvářalMnohem více mě zajímá, zda obří mýtiny (800x400m) nedělají právě kvůli němu. Na nich bude určitě větší druhová pestrost bylin než v souvislém lese. To když vygůglíte, tak budete borec!-)
Odpovědět
Pe
Petr
4.9.2024 10:57 Reaguje na Karel ZvářalJe to hezká ukázka skutečné původnosti přírodních ekosystémů, kdy skoro celou krajinu pokrývaly lesy, a přesto byla biodiverzita kompletní, a dalo by se říct dokonalá. Nic nestrádalo ani nehynulo, vše mělo dostatek prostoru pro svoji existenci. A v kontrastu s tím jsou naše dnešní nářky jak je velice důležité chránit a udržovat lidmi umělé vytvořené biotopy, na kterých se biodiverzita nepřirozeně zdeformovala, a že bez těchto biotopů to nejde. A říkáme tomu ochrana přírody.
Odpovědět
Pe
Petr
4.9.2024 11:02 Reaguje na PetrA nejsměšněji v tomto srovnání pak vypadají dnešní stížnosti jak naše krajina zarůstá, a jak je nutné se zarůstáním krajiny bojovat, protože jestli něco neuděláme, tak celá krajina zaroste a vše vyhyne a bude po biodiverzitě.
Odpovědět
Karel Zvářal
4.9.2024 11:071-2 mláďata ve vrhu jsou na králíka velmi chabá reprodukce. Není zmíněn chov v zajetí (zooparky), ten je buďto náročný (velká mortalita), nebo to nikdo nezkoušel(?). Vzhledem k možnosti repatriace jinam by to ovšem za pokus stálo. Endemiti na dvou malých ostrovech jsou velmi zranitelní, ať už z pohledu šíření nákaz, příp. zavlečených predátorů. Na tomto příkladu je vidět, jak důležitá je lidská péče a chyby v managementu krajiny, kdy "dobrý úmysl" přivodí (téměř) zkázu vzácnému druhu.
Odpovědět
Pe
Petr
4.9.2024 11:13 Reaguje na Karel ZvářalProč si myslíte, že je to chabá reprodukce a je nutné ho chovat uměle? Podle srovnání s naším králíkem? Co když je to pro něj naopak ideální míra reprodukce a přesně přizpůsobená tamějšímu ekosystému?
Odpovědět
Karel Zvářal
4.9.2024 11:21 Reaguje na PetrTo mi naznačuje, že kvalita biotopu je spíše horší než dobrá, z čehož plyne podvýživa, pomalý růst, nedostatečná laktace, příbuzenská degenerace aj. Chov v zajetí není možná nutný na 1.(laický) pohled, ale ze strategického hlediska to význam má. Za sebe bych do toho šel, byl by to další krok k jejich záchraně.
Odpovědět
Pe
Petr
4.9.2024 11:36 Reaguje na Karel ZvářalTřeba ne, třeba je tohle právě to přizpůsobení, nutné k přežití.
Pokud je jeho populace výrazně ohrožená, tak se chov zkusit může. Umělý chov/chov jnde ale může být i konktraproduktivní. Pro jedince je to velká změna a hrozí postupná ztráta schopnosti symbiózy s původními podmínkami, obzvlášť pokud jsou něčím specifické. A může se pak stát, že třeba druh zachráníme, ale za cenu trvalého umělého chovu, takže jsme ho vlastně stejně ztratili. Nejcennější je právě ten ojedinělý ekosystém jako celek, ne jako jednotlivé druhy. Je tedy nutné umožnost nerušenou existenci danému ekosystému jako celku.
Odpovědět
Pokud je jeho populace výrazně ohrožená, tak se chov zkusit může. Umělý chov/chov jnde ale může být i konktraproduktivní. Pro jedince je to velká změna a hrozí postupná ztráta schopnosti symbiózy s původními podmínkami, obzvlášť pokud jsou něčím specifické. A může se pak stát, že třeba druh zachráníme, ale za cenu trvalého umělého chovu, takže jsme ho vlastně stejně ztratili. Nejcennější je právě ten ojedinělý ekosystém jako celek, ne jako jednotlivé druhy. Je tedy nutné umožnost nerušenou existenci danému ekosystému jako celku.
Pe
Petr
4.9.2024 11:44 Reaguje na PetrA já se vrátím ke své myšlence o kousek výš, že původní lesnaté ekosystémy umožňovaly existenci všech druhů. Těžko si můžeme myslet, že v takových původních ekosystémech měly všechny druhy stejný dostatek prostoru. To určitě ne. Některým to vyhovovalo víc a byly rozšířené hodně, jiné málo, a některé dokonce balancovaly na hraně přežití. A i tam se pak projevovala všechna negativa malých populací. Ale to je prostě příroda a součást vývoje. Neznamená to automaticky, že tyto "slabší" (to je viděno jen našima očima) druhy musíme začít chovat uměle a nabourávat přírodní rovnováhu v domnění, že tím něčemu pomáháme, nebo že to musíme chránit.
Odpovědět
Karel Zvářal
4.9.2024 12:04 Reaguje na PetrVe své hloupé pýše si ani tu tetu Wiki nepřečtete, viz. Distribuce a stanoviště, Zachování. Ptal jsem se výše na původ těch rozsáhlých holin - to jste "takticky" zasklil... ale žvanit dokážete hodiny.
Odpovědět
Pe
Petr
4.9.2024 12:07 Reaguje na Karel ZvářalAle já nechci sbírat vaše otrávené návnady, které tu pokládáte.
Odpovědět
Karel Zvářal
4.9.2024 11:53 Reaguje na PetrTo jsou právě klasické, laické, sluníčkářské bláboly. Připomíná mi to výrobu ptačích budek zakopávaných do země, po vzoru pozorovaném v přírodě. Ano, uhelníček v nouzi zahnízdí i v myší díře, neb v mladé monokultuře dutinu nenajde. Viděl zaletět ptáčka s výstelkou pod zem - hurá!, to je to, co potřebuje! Ale že zemní hnízda mají největší mortalitu (myši, rejsci, krtek, prasata, liška) - to už tdubička neřeší.
Nebo studují potravu ohroženého druhu a zjistí, že se živí "kůrkami a ohlodanými kostmi" - hurá!, to je to, co potřebuje!... ale že sotva přežívá, živoří - to jim nic neříká. Prostě "zjistili potravu", tak mu budou valit tento "příkrm" a basta!
Dvě místa s chovem ve výběhu (žádná králíkárna), jeden tamtéž, druhý někde jinde. Potrava "standartní" plus přídavek kontrolním jednincům - a podle výsledků stanovit další postup, tj. potřebuje/ nepotřebuje další pozornost. Ale jako kritický druh su ji zaslouží stále.
Odpovědět
Nebo studují potravu ohroženého druhu a zjistí, že se živí "kůrkami a ohlodanými kostmi" - hurá!, to je to, co potřebuje!... ale že sotva přežívá, živoří - to jim nic neříká. Prostě "zjistili potravu", tak mu budou valit tento "příkrm" a basta!
Dvě místa s chovem ve výběhu (žádná králíkárna), jeden tamtéž, druhý někde jinde. Potrava "standartní" plus přídavek kontrolním jednincům - a podle výsledků stanovit další postup, tj. potřebuje/ nepotřebuje další pozornost. Ale jako kritický druh su ji zaslouží stále.
TJ
Tomáš Jelínek
5.9.2024 13:38Tento článek je krásným příkladem toho, jak je EU ve svých snahách zcela mimo realitu. Evropská komise vydala směrnici o invazivních druzích v Evropě a doporučení co s nimi. Pokud Japonci oslavují toto jako velké vítězství 20 letého úsilí na 712km2, potom jakákoli snaha o odstranění invazivních druhů v Evropě je předem odsouzena k nezdaru. Což, jen tak mimochodem, všichni odborníci vědí, tedy kromě těch v evropské komisi.
Odpovědět
Karel Zvářal
5.9.2024 14:42 Reaguje na Tomáš JelínekEU si z těchto akcí má vzít příklad, neb hrozba od invazních druhů je a byla dlouho podceňovaná. Např. N.Zéland chce do r. 2050 eradikovat nepůvodní, lidmi dovezená zvířata (prase, kočka, krysa), která způsobila vyhubení spousty druhů, papouškem kakapo počínaje. Je to fyzicky náročná práce, ale při robotizaci výroby člověka nebude tolik potřeba, může se věnovat právě výše naznačeným odchytovým a loveckým aktivitám.
Odpovědět
VŠ
Viktor Šedivý
5.9.2024 22:07 Reaguje na Tomáš JelínekHlavně - tady se odstraňoval invazivní druh z ostrova, na který zaručeně promyka odnikud nedoplave.
Odpovědět
