Jednání na COP30 v Brazílii pokračují i po jejím oficiálním konci

Jednání o závěrečném dokumentu klimatické konference COP30 v Belému pokračují i po jejím oficiálním konci včera ve 22:00 SEČ. Uvádí to agentury AFP a DPA. Největší spory panují například ohledně části textu, která by se měla týkat fosilních paliv. Není nyní jasné, kdy by mohlo brazilské předsednictví ohlásit dosažení dohody, nebo selhání jednání. Brazilské předsednictví zveřejnilo během dne návrh závěrečného usnesení, které však podle skupiny zhruba 80 zemí neobsahuje dostatečně přesné a konkrétní závazky ohledně utlumování používání fosilních paliv. Proti konkrétnějším závazkům jsou však podle agentury AFP země, v jejichž ekonomikách má velkou váhu právě těžba, zpracování či používání ropy, plynu či uhlí. Podle francouzské ministryně životního prostředí Monique Barbutové dohodu blokují Rusko, Saúdská Arábie či Indie.

Dnes ráno dostali delegáti návrh textu závěrečné deklarace, který už kritizovalo nejméně 30 zemí kvůli tomu, že nezahrnuje tzv. cestovní mapu pro odklon od fosilních paliv. Tu přitom začátkem týdne více než 80 zemí označilo za klíčovou v boji proti globálnímu oteplování a žádalo, aby lhůty k postupnému opouštění fosilních paliv byly zahrnuty v závěrečné deklaraci.

Na nutnosti postupného omezování fosilních paliv se shodli představitelé téměř dvou stovek zemí na konferenci COP28 v Dubaji v prosinci 2023. Dohoda z klimatické konference OSN tak poprvé zmínila ropu, zemní plyn a uhlí, které jsou považovány za hlavní zdroje emisí způsobujících globální oteplování a změny klimatu. Na další konferenci, COP29 v ázerbájdžánské metropoli Baku ale dohoda stran závazku odklonu od fosilních paliv už zmíněna nebyla.

Návrh deklarace z Belému také zdůrazňuje potřebu zvýšení příspěvků pro rozvojové země na boj s důsledky klimatických změn. Na výrazném posílení klimatické pomoci pro rozvojové země se po dlouhém vyjednávání dohodly země už loni na COP29 v Baku.

Podle zástupců nevládního sektoru se však nynější spory týkají také dalšího tématu, o kterém se na konferenci v uplynulých dvou týdnech obsáhle jednalo, a sice financování opatření na zmírnění dopadů klimatických změn v chudých zemích. Ve čtvrtek generální tajemník OSN António Guterres uvedl, že by se měly tyto fondy ztrojnásobit.

To, že jednání na klimatické konferenci OSN pokračují i po jejím konci, není v posledních letech výjimečné. Letos však brazilské předsednictví slibovalo skončit včas. Situaci mohl zkomplikovat i požár, kvůli kterému byla část areálu COP30, kde se diplomatické rozhovory konají, na několik hodin ve čtvrtek nepřístupná.

Po čtvrtečním požáru v jednom z pavilonů na konferenci zůstávalo ještě šest lidí v pátek v nemocnici. S odvoláním na místní úřady o tom informoval zpravodajský server G1. Celkem bylo podle něj kvůli požáru hospitalizováno 27 lidí.

Server G1 dnes také napsal, že kvůli požáru se například podpis jedné ze bilaterálních smluv uskutečnil v pekárně. Šlo o dohodu tichomořského ostrovního státu Vanuatu se zástupcem programu OSN pro klimatické změny, který podporuje rozvojové země.

---

reklama

---